Lubomír Mandík k zajišťovacím příkazům: Neznám ani jeden případ, kdy by se nejednalo o záměr neplacení daní

Zajišťovací příkazy, o nichž se mluví, jsou dány zákonem č. 280/2009 Sb., daňovým řádem. Ten v ustanovení § 168 stanoví, že je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz. Znamená to tedy, že správce daně zajišťuje nevybranou budoucí daň, jinak řečeno, zajišťuje výběr daní, které by se do státního rozpočtu nikdy nedostaly.

Zákonodárce tímto ustanovením reagoval právě na takové případy, kdy se daň a to především daň z přidané hodnoty (DPH), díky různým spekulacím a tzv. karuselovými obchody nejen nevybere, ale účastníci uvedených transakcí ještě požadují vratku na této dani. Nutno upozornit na to, že zajišťovací příkazy nejsou v daňovém řádu z roku 2009 novinkou, prakticky stejné ustanovení obsahoval již předchozí zákon o správě daní a poplatků, možnost vydání těchto příkazů tak existuje v našem právním řádů přes 10 let.

Po roce 1989 řešila finanční správa řadu případů, kde docházelo k obrovským daňovým únikům, často s podezřením úmyslnými a státními orgány tiše tolerovanými. V paměti jsou nevybrané daně z ropných výrobků, které byly deklarovány jako lehké topné oleje (LTO) bez zdanění spotřební daní a z něj i DPH. Trvalo léta, než se legislativa upravila, daně však státu nikdo již nezaplatil a řada lidí na tom dost zbohatla. Podobné to bylo i oblasti stavebních prací, kde firmy zaměstnávaly na černo především cizince, a aby nemusely odvádět DPH, tak si dokumentaci – přijaté faktury – prostě vymyslely.

Legislativa na to přirozeně musela reagovat, byť někdy záměrně velmi pozdě, např. zdaněním LTO, nebo v současnosti třeba i kontrolním hlášením. Přirozeně, že se příjmy státního rozpočtu zvyšují, nicméně spekulace v oblasti daňových podvodů jsou nyní daleko sofistikovanější, propracovanější, s využitím i médií, kterým se dávají nepřesné nebo zavádějící údaje.

Jednotlivé případy

Oleo Chemical

Tento případ je nejstarší, zajišťovací příkazy FS jsou z roku 2014, ale insolvenční řízení bylo zahájeno již v roce 2011. O co v tomto případě šlo. Pokud se dříve spekulativně obchodovalo s naftou, deklarovanou jako LTO a tudíž se do státního rozpočtu neodvedla spotřební daň, ani DPH, pak se nově změnila jejich daňová strategie. Firma z členského státu EU dovezla surovinu nikoli přímo spotřebiteli – Oleo Chemical, ale jinému dovozci. Podle unijních pravidel tedy i naší legislativě bez DPH. Daň tak dovozce musí uplatnit při dovozu, ale i s nárokem na odpočet, ale při dalším prodeji musí daň odvést. Toto však již dovozce neučinil, ale prodej uskutečnil dalšímu subjektu, který si uplatnil DPH jak na vstupu, tak i výstupu. V řetězci firem se tak Oleo Chemical dostal na řadu až na dalším místě, přičemž vycházel z toho, že nemusí ručit za to, co udělal některý subjekt v předchozích kolech, zejména kdy některý z účastníků řetězce už zanikl. Přitom cenově to bylo tak lukrativní, že se nemohlo jednat o nevědomý podvod. Jako dlouholetý obchodník s pohonnými hmotami musel vědět, jaké jsou ceny na trhu a musel i vědět, že v řetězci dochází k podvodu. Zapomněl však na to, že evropská legislativa s takovými podvody počítá, a přímo z judikatury soudního dvora Evropské unie vyplývá, že nárok na odpočet zaniká v případě, kdy daňový subjekt uplatňuje nárok na odpočet daně podvodně či znevažujícím způsobem. Což byl právě případ firmy Oleo Chemical, kde FS neuznal odpočty DPH, vystavil výměry na doměrky daně, penále a úroky a následně i zajišťovací příkazy. Zde je na místě upozornit, že zničující jsou nejen doměrky na daních, ale zejména penále ve výši 20 % jistiny a úroky z prodlení.

V současné době firma požaduje restrukturalizaci, reorganizaci a hodlá pokračovat v činnosti.

Českomoravská olejářská komanditní společnost

O této společnosti není ve veřejných zdrojích nic, média pouze konstatují, že zajišťovací příkazy byl zrušeny, ale nic konkrétního. Firma existuje, není v insolvenci, ale nefunguje. Povinná data nezveřejňuje.

VHS Ropa (plus)

Stejně jako v předchozím případě totéž. Jen to, že původní firma je v likvidaci, exekuce na ní nebyly z důvodů doměrků daní, nová společnost (plus) má stejnou činnost, sídlo, orgány. O FS není ve veřejných zdrojích nic.

Herst

I zde se jedná o zajišťovací příkazy související s neodvedením DPH v řetězci dodavatelů. Stejný scénář jako ve všech ostatních případech obchodníků s pohonnými hmotami.

FAU

Je to obdobné jako v předchozích případech. Je zajímavé, že si nikdo nevšímá, jak se k zajišťovacím příkazům finanční správa dopracovala. Tak předně FS prioritně neuznává odpočty DPH, pokud jsou v podezření, že se jedná o podvodnou činnost a spekulaci. V případě FAU, tato léta dovážela přes jednoho dovozce ropné produkty do své firmy. Přirozeně, že výrobky byl dováženy přímo firmě FAU. Najednou z ničeho nic se mezi dovozcem a FAU objevily další firmy, které mají jen schránku, nekomunikují, ale dělají stamilionové obchody. Jednou z nich je VERAMI, SE. Ta je již v likvidaci, samozřejmě, že daně řádně neodváděla. Další firmy v řetězci mohli i řádně odvádět DPH, ale na vstupu si DPH od dodavatelů uplatňovali. Podle uvedeného judikátu soudního dvora EU, ale i podle našich zákonů, má FS právo požadovat, resp. neuznat takové odpočty, které jsou uplatněny podvodně. Takové firmy, které se řadu let zabývají obchody s ropnými produkty, musejí vědět, že se v tomto případě o podvod jedná, dokonce se na něm jako takovém podílejí.

Všechny uvedené případy mají jedno společné – jde o obchody s ropnými produkty. Ty jsou zatíženy velkými daněmi – spotřební a z přidané hodnoty. Firmy chtějí využít jakýkoli podnět a záměr, aby daně nemusely platit, efekt je totiž výrazný. To se projevovalo v kauzách s LTO, neplacením daní u nájemců čerpacích stanic, pronajímaných bílým koním, v posledních letech zkouška na vstupu bílého koně do řetězce. Možná, že už přemýšlejí na další možnosti, protože zisk bez daní je extrémně vysoký.

Přirozeně, že i v tomto případě, ale stejně jako u jakýchkoli zákonů hrozí při uplatnění zajišťovacích příkazů jejich zneužití. To je v rukou kontrolních systémů, určitě by uplatnění zajišťovacích příkazů mělo být podloženo analýzou veřejně přístupných dokumentů. Dalo by se zjistit naprosto přesně a brzy, že firmy mají stamilionové obchody s minimem zaměstnanců nebo dokonce bez zaměstnanců, zásob. Že se jedná o skryté daňové podvody, bylo by to rychlé. Měly by k tomu ale i podléhat možná i administrativní a byrokratické instrumenty. Pokud někdo požaduje celní sklady apod., měl by mít i nějaké další povinnosti vůči státu. Ten by neměl být benevolentní při povolování celních skladů v případech, kdy se jedná o vysokoobrátkové zásoby a stát je tak často jakousi úvěrovou společnosti. Jinak budeme stále řešit daňové podvody. Bohužel média, která si přiznávají pouze právo kritizovat bez jakéhokoli zájmu o objektivitu, jsou placeny spíše tou druhou stranou.

Tento dokument v žádném případě neobhajuje práci kontrolních pracovníků finanční správy, na druhou stranu musí reagovat na nepřesné, záměrně zkreslené informace v médiích týkající se zajišťovacích příkazů. Neznám ani jeden případ, kdy by se nejednalo o záměr neplacení daní. Potvrzením je i to, že tyto firmy s finančních správou nespolupracují, doklady nevydávají a neuznávají svůj podíl na podvodech.

Vyjádření společnosti Oleo Chemical, a.s. k výše zmíněnému textu:

Oleo Chemical nikdy neobchodoval s LTO

V Parlamentních listech v rubrice Názory v článku s titulkem „Neznám ani jeden případ, kdy by se nejednalo o záměr neplacení daní“, byly uveřejněné zavádějící informace, které poškozují jméno společnosti Oleo Chemical.

Zásadní fakta vyznění článku zcela popírají:

- Oleo Chemical, a.s., nikdy neobchodoval s lehkými topnými oleji (LTO).

- Oleo Chemical, a.s., nakupoval vstupní suroviny pro výrobu za srovnatelné ceny v daném čase a prostoru.

- Finanční úřad postihl "náhodně" vybranou společnost Oleo Chemical, a.s., aby ručila za závazky třetích osob, o kterých nevěděla ani vědět nemohla.

V uvedeném článku o podvodech při obchodování s lehkými topnými oleji je společnost Oleo Chemical zcela nepravdivě uváděna jako příklad obcházení daňové legislativy, což poškozuje její dobré jméno. Společnost Oleo Chemical se v současnosti snaží s novým vedením vyřešit svou tíživou situaci, která mimo jiné vznikla neoprávněným zásahem finančního úřadu, reorganizací.

Jak se finanční úřad pokouší svévolně zlikvidovat vybraný daňový subjekt?

Společnost Oleo Chemical, a.s., v letech 2011 a 2012, tj. před vydáním zajišťovacích příkazů, plnila veškeré své daňové povinnosti řádně a včas. Důvodem pro vydání zajišťovacích příkazů byla skutečnost, že třetí osoby neuhradily své daňové povinnosti. Tyto třetí osoby byly společnosti, které nebyly přímým dodavatelem společnosti Oleo Chemical, a.s., které společnost neznala a ani s nimi nebyla v kontaktu. Nadto, finanční úřad u těchto společností rezignoval na výběr daní, nečinně přihlížel řadu měsíců nehrazení daní těchto osob mlčky a bez relevantního zásahu, ačkoli toto porušování daňových povinností měl a mohl zjistit, a také zastavit (na rozdíl od Oleo Chemical, a.s., která neměla možnost donutit tyto společnosti plnit své daňové povinnosti). Tímto postupem právě finanční úřad umožnil, že způsobená škoda na výběru daně dosáhla několika milionů. Teprve po uplynutí mnoha měsíců, začal finanční úřad konat a zjistil, že třetí osoby, které uvedenou škodu způsobily, již v mezidobí zanikly.

Proto hledal v řetězci firem, které zboží do ČR dovážely, subjekt, který by mohl místo zaniklých osob postihnout. Zcela neopodstatněně zvolil právě Oleo Chemical, a.s., společnost, která měla veškeré daňové povinnosti spojené s nákupem, zpracováním a následným prodejem produktu uhrazeny.

Finanční úřad se tak opakovaně pokouší postihnout svévolně vybrané subjekty za daňové prohřešky třetích osob. Za nevybrané daně, o kterých postižené subjekty nevěděly a vědět ani nemohly. Tím se finanční úřad snaží napravovat škody způsobené vlastním pochybením, protože nekonal včas.

Jaroslav Pomp

Mediální zástupce Oleo Chemical, a.s.