A tak si v Rokytnici nad Jizerou užíváme pravé, zcela nefalšované zimy, s metrem a půl sněhu a mrazy, které se vůbec nemusí bát označení „sibiřské“.
Ale zatímco tam dole v nížinách znamenají tyto dny takový výkyv z normálu, na který jsme si už někdy od počátku prosince zvykli (a to tak, že mnozí z nás začali uvažovat, k čemu vlastně že jsou zimní pneumatiky), sem do hor zima přišla daleko dříve a sem prostě patří. A to i z podstatného důvodu, že sem, do dříve nejchudších částí naší země přináší docela slušnou obživu. Špindlerův mlýn a okolí se pomalu mění v městečko pro vyvolené a ony tak trochu pro vyvolené začínají být celé Krkonoše a zimní radovánky zde provozované. Princip nabídky a velké poptávky funguje i tady, a tak se lyžování změnilo postupem času ve sport pro horních ne sice deset, ale dejme tomu pět set tisíc Čechů a většina služeb, s nimiž se tady setkáte, tomu odpovídá.
Nejsem žádný škrt na korunu, ale když jsem před týdnem kupoval jízdenku lanovkou směrem na Lysou horu, přesto mě ta cena poněkud šokovala. Za nějakých pět minut jízdy asi tak kilometr a půl dlouhou lanovkou si ta paní v pokladně řekla o sto korun za dospělého a sedmdesát korun pro dítě. Což je cena srovnatelná s lístkem na hodinu a půl dlouhý film, nebo dokonce nějakou podobně dlouhou hru do divadla, či lístek do pražské zoologické zahrady. Shrnuto a podtrženo, prostě je to moc.
K tomu si připočítejte lyžařské vybavení, které vás, když ani příliš nešetříte, ani příliš neutrácíte, vyjde na nějakých deset tisíc na osobu, a to zdaleka nebude to nejdražší a nejlepší. Samozřejmě, lyže, boty si můžete za dva tisíce na týden půjčit, bundy, přilby, brýle, rukavice, lyžařské kalhoty, lyžařské spodní prádlo, chránič na páteř sehnat u známých a přátel. Ale to si budete, slovy mého syna, připadat tak trochu jako socka.
A celý ten zimní byznys v českých horách pro žádné socky prostě není. Za jídlo na sjezdovkách si stánkaři říkají ty samé peníze jako prodejci na Václaváku a svačina na sjezdovku, to už se prostě nenosí.
Na druhou stranu se ty peníze samozřejmě investují. Dnes už nemusí ani napadnout sníh a celou sjezdovku vám zasněží sněžná děla, stačí když trochu mrzne a někde se najde nějaká voda. Jen co ve čtyři odpoledne skončí provoz lanovek, vyjedou na sjezdovky celé pluky nejnovějších sněžných roleb, které z hrbolaté, ledovaté tratě udělají po alpsku lehkou zábavu pro městské paničky.
Sjezdařské vybavení se od dob mého mládí zlepšilo po technické stránce na tolik, že naučit se lyžovat zvládne s prominutím každý blb. Počítají s tím i lyžařští instruktoři a lyžařské školy, které už v podstatě nenabízí výuku lyžování na týden, ani po dnech, ale po hodinách. Když jsme odjížděli na hory, měl jsem představu, že dítě dáme naučit lyžovat do nějaké lyžařské školy a my dospělí si trochu užijeme jedny z nejlepších krkonošských sjezdovek, které tady v Rokytnici nad Jizerou dosahují občas i alpských délek. Jenomže pak nám sdělili, že skupiny dětí se dnes už prakticky neučí a za „individuální hodinu“ bere lyžařský instruktor nejméně pětistovku. Takže to za jednodenní výuku vycházelo i se slevou ke třem tisícům. To už je cena, u níž se zarazí ne každý desátý, ale devět z deseti Čechů. Chápu, zima je krátká, třicet tisíc na měsíc nejsou pro frajera na lyžích žádné peníze a tak dále a tak dále.
Abyste to pochopili správně, české hory, ani Krkonoše, nejsou takové celé. Na takových Dvoračkách, pravých horských boudách nad Rokytnicí, dostanete ve výšce 1100 metrů nad mořem za dvojmístné sumy poctivou českou kuchyni a budete rádi, když to sníte. Ale celkově mi přijde, že se kdysi platící pořekadlo, že „Alpy jsou pro některé a české hory pro všechny“, z těch našich hor pomalu vytrácí. Tak jako se kdysi platící stav, že většina z nás se má tak nějak stejně a vlastně dobře, vytrácí i ze základů naší společnosti. A nejhorší na tom je, že si někteří z nás myslí, že je to správně, že to tak má být.
Chtěl bych tu říci, že to tak býti nemá a že to podobný vývoj už mnohokrát v historii vedl ke špatným koncům. A vyjádřit víru, že se najde i mezi našimi politiky dostatek moudrých lidí, kteří si to včas uvědomí, neb by to s námi všemi jinak nedopadlo ani trochu dobře.
Hezký den z našich krásných Krkonoš vám přeje Luboš Palata.
Publikováno se svolením vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
