Naposledy česká vláda dosáhla vyrovnaného hospodaření, a dokonce mírně přebytkového, v roce 1995, před 21 lety. Jediným ministrem financí, který v novodobých dějinách České republiky dokázal vytvářet přebytky (nebo alespoň nehospodařit schodkově) byl Ivan Kočárník. Babiš tak na něj v tomto smyslu může navázat, ovšem za zcela jiných celkových podmínek.
Česká republika už má svá transformační léta dávno za sebou. V plusu by se tak mohla ocitnout v době, kdy se vlády ve vyspělém světě souhrnně potýkají s dluhy a závazky, jimž se historicky mohou rovnat jen vzniklé bezprostřední následkem druhé světové války (vizObrázek). Jinými slovy, vyspělý svět se dnes topí v dluzích v mnohem vyšší míře než v první polovině 90. let. O to výraznějším úspěchem by tedy Babišovo vyrovnané hospodaření mohlo být.
Obrázek: Široké ukazatele zadlužení a závazků zemí ekonomicky vyspělého světa dnes vykazují rekordní úrovně, srovnatelné jen s těmi z doby během a těsně po druhé světové válce (zdroj: OECD)
Vraťme se ale zpátky do reality. Babiš zřejmě nakonec sám neodolá, případně podlehne tlaku kolegů ministrů, a ke konci roku výdaje navýší natolik, že hospodaření skončí v deficitu řádově několik desítek miliard korun (i tak však schodek bude podle všeho výrazně nižší než rozpočtovaných 70 miliard). K podobnému navýšení – jež nemusí být nutné negativní, zvláště tehdy, míří-li výdaje na smysluplné investice – došlo ostatně i loni. Ještě v srpnu 2015 hospodařila vláda přebytkově, když plnění vykazovalo kladné saldo bezmála 19 miliard korun. V prosinci pak už ale bylo vše jinak. Rozpočet skončil v deficitu přes 62 miliard. Vláda přitom ke konci roku, nejvýrazněji právě v prosinci, realizovala objemné investiční výdaje, předně v operačním programu Doprava. Loni v prosinci, za jediný měsíc, tak realizovala více než čtvrtinu, konkrétně přes 27 procent, svých celoročních investičních výdajů.
Realističtější tak je, že „v plusu“ budou tuzemské veřejné finance až příští rok. Ostatně i konzervativní Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá s mírně přebytkovým hospodařením české vlády v roce 2017. A to při alespoň částečném zohlednění politického cyklu, tj. při zohlednění výdajů motivovaných předvolebním uplácením voličstva. Zdá se tak, že ministr Babiš se do dějin nakonec tak jako tak zapíše. Pokud tedy dokáže napřesrok udržet výdaje státu na uzdě alespoň v elementární míře.
Babiš jako nejúspěšnější ministr financí – otázka se nezdá být zda, ale kdy. Už letos, nebo příští rok? A také – což je snad ještě podstatnější – vlastní zásluhou (tedy zlepšením samotného výběru daní), nebo souhrou šťastných okolností typu převzetí ministerské funkce v nejpříhodnější možnou dobu, na startu hospodářského cyklu?
Autor je ekonom.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV