Česká národní banka v lednu zesílila svoji intervenční aktivitu na nejvyšší úroveň od loňského září. Intervenovala v objemu 2,15 miliardy eur, což odpovídá 58,3 miliardy korun. Za celý loňský rok intervenovala v objemu necelých 244 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v listopadu 2013, při zahájení intervence, vydala za oslabení koruny zhruba 200 miliard korun, značí to, že celkově již intervenovala v souhrnném objemu převyšujícím půl bilionu korun.
Při růstu ekonomiky v roce 2015 ve výši 4,3 procenta odpovídala výše devizových rezerv ČNB ke konci únoru 2016 zhruba 39 procenta tuzemského hrubého domácího produktu. To je stále z hlediska ČNB poměrně „komfortní“ úroveň. Při zahájení intervenčního režimu představovaly zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny. Další zintenzivnění akumulace rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze očekávat v letošním roce ruku v ruce s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu. Zesílení tlaku přinese také další možné rozvolnění měnových podmínek v eurozóně. V letošním roce může objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit loňský objem.
ČNB tak nakonec může být nucena zavést negativní úrokové sazby, které by zchladily spekulativní poptávku devizových obchodníků po korunových aktivech a pomohly tak centrální bance svůj závazek bránit. Tomuto scénáři zatím přisuzujeme hodnotu nižší než dvacet procent. V základním scénáři předpokládáme, že ČNB zůstane v případě negativních sazeb pouze u verbální intervence, tzn., že je bude zmiňovat jako možný nástroj dalšího uvolnění měnových podmínek, k němuž se však v praxi neuchýlí.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
