S růstem ekonomické aktivity přitom obecně stoupá poptávka po palivech a pohonných hmotách. A nejinak tomu bylo i v uplynulých šesti letech. S příchodem koronavirové krize ale Čepro čelilo zásadní výzvě, ostatně jako celá ekonomika.
Příznivá makroekonomická situace let 2014 až 2019 se viditelně odráží v hospodářských výsledcích společnosti.Hned od prvního pokrizového roku 2014 totiž prakticky soustavně narůstalajejí ziskovost, vyjádřená ziskem před zdaněním, resp. ziskem EBIT. V loňském roce tato příznivá etapa vrcholila, když společnost poprvé v historii vykázala zisk EBIT přesahující 1,5 miliardy korun. Ještě v roce 2014 přitom zisk před zdaněním činil jen mírně přes 0,8 miliardy.
Rok 2016 představuje v celém období let 2014 až 2019 jedinou výjimkou, kdy Čepru zisk před zdaněním, resp. zisk EBIT, nestoupal. Meziroční pokles zisku byl v roce 2016 však dán zejména souhrou výjimečných příznivých vlivů v roce 2015, jež byly ovšem pouze přechodného rázu. Jednalo se například o srpnovou havárii rafinérie v Litvínově, kterou doprovodily krátkodobé neočekávané výpadky rafinérií také v sousedních zemích. Výsledkem bylo přechodné omezení dodávek a zejména to, že Čepru pro jeho možnost zajistit stabilní dodávky přibyli noví zákazníci.
Čepro se tak mohlo spolehnout na dodávky svých partnerů a nerušeně pokračovat v naplňování obchodní strategie. Jako prioritu si nyní stanovuje alternativní energie. Loni sestavilo příslušnou strategii a podniklo první hmatatelné kroky v oblasti alternativních paliv.
I vzhledem k letošní pandemické situaci dává zaměření na alternativní energie ještě větší smysl než předtím. Takzvaný fond obnovy Evropské unie, z něhož by Česko mělo na pokrizové zotavení ekonomiky čerpat zhruba 180 miliard korun, si totiž za přednostní cíle financování klade digitalizaci a právě oblast takzvané zelené tranzice, zahrnující alternativní energie. Mohutné celounijní veřejné financování zelené tranzice, směřování k uhlíkové neutralitě či útlum využití fosilních paliv představují z hlediska Čepra klíčovou výzvu, ale současně také příležitost pro celá dvacátá léta.
Čepro v letech 2014 až 2019 těžilo nejen z poměrně příznivé makroekonomické situace u nás i v zahraničí, ale také ze systémových změn v chodu celé společnosti kombinovaných s efektivnějším řízením obchodních aktivit. V roce 2014 začalo spolupracovat při ochraňování nouzových zásob sousedního Německa. Podnik tak rozšířil využití svého know-how, které pramení z dlouhodobé spolupráce s českou Správou státních hmotných rezerv právě v oblasti ochrany nouzových zásob automobilového benzínu a motorové nafty. Zároveň se mu v roce 2015 podařilo úspěšně završit přechod k přímému řízení skladů. V roce 2016 pak v rámci projektu „ČEPRO 2020“ společnost v návaznosti na přechod k přímému řízení skladů pilotně převedla tři z nich do nové cílové organizační struktury. Podnik také pokračoval v programu rekonstrukce produktovodních tras.
Objem přepravy motorové nafty a automobilového benzínu produktovodem se loni i přes pokračující ekonomickou prosperitu snížil na úroveň 3303 milionů litrů ročně a železničními cisternami na hodnotu 1154 milionů litrů za rok. Tento vývoj je však třeba vidět v kontextu stabilizace trhu po rozkolísaném roce 2018. Pokles přepravy v železničních cisternách v roce 2019 má totiž na svědomí stabilizace výrobních kapacit domácích a sousedních rafinérií a zlepšení splavnosti evropských řek, které stabilizovalo systém zásobování. V roce 2018 byla splavnost řek dramaticky zhoršena kvůli dlouhodobě teplému a suchému počasí. Značným potížím kvůli nim čelil třeba německý průmysl a celá německá ekonomika kvůli nim podala citelně horší celoroční výkon. Jen částečně se totiž přeprava přemístila z řek na železniční koleje.
V celém zmíněném období let 2014 až 2019 Čepro navyšovalo svůj maloobchodní byznys i samotnou síť čerpacích stanic EuroOil. Do roku 2014 společnost vstupovala se 191 provozovanými čerpacími stanicemi EuroOil, v roce 2020 jejich počet vystoupal na 205. Na silně zahuštěném trhu čerpacích stanic v ČR přitom není snadné se prosadit. Čepro nyní ovšem provozuje početně třetí největší síť čerpacích stanic v tuzemsku, které z hlediska objemu prodeje náleží čtvrté místo.
Letošní rok představuje konec éry prosperity uplynulých let. Kvůli karanténním uzavírkám ekonomiky, zejména pak té jarní, a kvůli odstávkám průmyslové výroby poklesla letos poptávka po ropných produktech. Vše však nasvědčuje tomu, že Čepro letošní výzvu v podobě tíživé covidové situace ustojí dobře. A to právě i díky průběžné modernizaci skladů pohonných hmot, ale i čerpacích stanic. Společnosti se také vyplácí to, že své pozice při nákupu pohonných hmot začala před několika lety takzvaně hedgeovat, neboli zajišťovat.
Zároveň ale krize pravděpodobně uspíší procesy, které by se jinak odehrávaly o něco pomaleji. Jedná se zejména o přechod k environmentálně mnohem šetrnějšímu ekonomickému modelu, který je nyní prioritou na úrovni EU, ale – jak je již uvedeno – představuje také prioritu – a další výzvu – i z hlediska samotného Čepra.
Lukáš Kovanda, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
