Obecně ale platí, že růst indexu ještě nezaručuje následný obdobný vývoj v oblasti faktické průmyslové výroby. Poměrně nedávnou připomínkou této skutečnosti je situace z přelomu let 2015 a 2016, kdy index vzrostl během krátké doby poměrně citelně, z 54 na téměř 57 bodů, avšak průmyslová výroba následně odpovídající vzestup nevykázala. Navzdory tomu, že očekávání jsou nyní nejoptimističtější právě od přelomu let 2015 a 2016, zaostává aktuální hodnota indexu pro ČR (55,7) za srovnatelnou hodnotou daného indexu pro Německo (56,5). Výhled českého průmyslu je už od loňského jara horší než výhled průmyslu německého. Nedaří se nám tedy zachytit v plné míře příznivý trend v oblasti průmyslu našeho západního souseda. Navíc se množí obavy (zhmotněné již dokonce aktuálním poklesem ekonomického sentimentu v Německu, jejž svým indexem měří tamní institut Ifo)ze zhoršení kondice německé průmyslové výroby, s níž je ta česká výrazně provázána. Důvodem je stále intenzivněji pociťovaná hrozba obchodní války mezi Německem a Spojenými státy. Takový střet, jenž odráží postoj nové americké administrativy prezidenta Trumpa, by neblaze dopadl i na český průmysl. I ve světle tohoto vývoje je třeba hodnotit dnešní čísla tuzemského indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu sice příznivě, ale s určitou rezervou. Tuzemští průmyslníci zjevně ještě ve svých očekáváních plně nezohledňují negativa, jež mohou plynout z realizace Trumpovy doktríny zahraničního obchodu.
Lukáš Kovanda
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
