Prognózu ministerstva lze hodnotit jako vysocekonzervativní. Ministerstvo tak i nadále zůstává v linii mnoha svých předchozíchodhadů, které růst české ekonomiky spíše podhodnocovaly. České ekonomiceministerstvo pro letošní rok prognózuje růst čítající 4,1 procenta, který taktedy poměrně výrazně, o 0,4 procentního bodu, zaostává za aktuálním odhademČeské národní banky, a sice 4,5 procenta. Odhad ministerstva financí zůstávápozadu i za predikcí trhu. Ten v průměru prognózuje letošní vzestup HDP ČRve výši 4,2 procenta, jak plyne z aktuálního šetření České národní banky (vizInflační očekávání finančního trhu, říjen 2017). Konzervativní postoj ministerstvafinancí je zjevně dán i snahou nevytvořit přílišná očekávání ohledně daňovéhoinkasa státního rozpočtu. Na ministerstvu se v uplynulých letech zažilapraxe vytvářet rozpočty na základě vysoce konzervativních, ba až možná přílišpesimistických očekávání, která jsou pak praxí celkem hravě překonána. I letosse tak zřejmě bude opakovat loňská situace, kdy ministerstvo sice rozpočtovalopoměrně výrazný deficit státního rozpočtu, avšak nakonec hospodaření státníhorozpočtu skončilo v kladném pásmu. Proti takové praxi krátkodobě nic moc namítatnelze, protože je příznivé, pokud jsou trhy překvapeny pozitivně, a nikoli zaskočenyhorším než předpokládaným hospodařením. Pokud se však z podhodnocování očekávanéhorůstu české ekonomiky a tedy současně i z nadhodnocování rozpočtovaného deficitu stane pravidlo, mezinárodní investoři už budou lepšíhospodaření automaticky očekávat a ministerstvo financí si v jejich očíchspíše poškodí svoji reputaci jakožto úřad, který opakovaně není schopenadekvátně prognózovat.