Lukáš Kovanda: Pandemie rapidně zvyšuje nezaměstnanost mladých do 24 let

25.04.2021 9:20 | Komentář

Komentář k dopadům pandemie na jednotlivé skupiny obyvatelstva v ČR.

Lukáš Kovanda: Pandemie rapidně zvyšuje nezaměstnanost mladých do 24 let
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Počet nezaměstnaných lidí do čtyřiadvaceti let meziročně stoupá o třicet procent, vyplývá z dat pracovního portálu Profesia.cz. Mladí lidé tak v tomto ohledu patří mezi nejvíce zasažené skupiny obyvatelstva. Mladí lidí společně se ženami tak patří k „poraženým“ pandemické situace, přičemž šrámy si mohou nést ještě řadu let po jejím skončení. 

Ke konci března bylo v evidenci úřadu celkem 12 785 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 261 méně, meziročně pak o 3 544 více. Bez práce bylo k poslednímu březnovému dni celkem 9 491 bývalých studentů.

Dramaticky klesá zájem zaměstnavatelů například o mladé o absolventy učňovských oborů, kteří kvůli pandemii neměla možnost projít si v rámci výuky praxí ve firmě. Tuto ztrátu konkurenceschopnosti na trhu práce mohou mladí absolventi dohánět léta, Jsou tedy ve značné nevýhodě, která jen tak nepomine.

Z hlediska pohlaví pak pandemie dopadá hůře na ženy než na muže. Hloubí ovšem příkopy nerovnosti napříč celou českou společností. 

Těsně před jejím propuknutím, koncem února 2020, si zaměstnání na tuzemských úřadech práce hledalo celkem 227 369 lidí, z toho 110 519 žen. Ženy tehdy tvořily 48,6 procenta všech uchazečů.  

Koncem letošního března však již byla situace jiná. Z 306 616 uchazečů o práci bylo 154 440 žen, tedy 50,4 procenta. Žen, které si hledají práci, tedy za rok pandemie přibylo 43 921, zatímco mužů je o 35 326 více.  

Ženy jsou totiž častěji než muži zaměstnány ve zvláště těžce zasažených sektorech, jako jsou obecně služby, konkrétněji pak maloobchod (např. jako prodejní asistentky), ubytování, gastronomie, turistický ruch, kosmetické salony, kadeřnictví atp. Zato „mužské obory“ typu těžšího průmyslu zůstávají pandemickou situací z velké míry nezasaženy, neboť nedochází k jejich plošné uzávěře. 

Navíc se hloubí příkop právě mezi jednotlivými segmenty ekonomiky. Na jedné straně jsou odvětví prakticky nezasažená ekonomickými dopady pandemie. To jsou také ta financovaná z velké části či výhradně z veřejných rozpočtů, tedy pozice úředníků, zdravotníků, učitelů, policistů, hasičů a dalších. Pak existují odvětví pandemií naopak velmi těžce zasažená, o nichž už byla řeč.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jak chcete z Bruselu zajistit naši potravinovou soběstačnost?

Podle mě je to klišé a nemůžeme být potravinově úplně soběstační, obzvlášť dnes, kdy je dost nevyzpytatelné počasí. A i kdybychom soběstační byly, nebude nás to stát mnohem více než potraviny z dovozu? Podpora českých potravin je sice hezká věc, ale zas né každý na to má rozpočet. Stačí se podívat n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Milan Knížák: Rezignujte!

14:46 Milan Knížák: Rezignujte!

Výzva rektorce Akademie výtvarných umění k rezignaci.