Míra inflace v září vykázala úroveň 0,5 procenta v meziročním srovnání. Mírně tak předčila očekávání České národní banky, která ve své aktuální prognóze předpokládala tempo růstu cenové hladiny ve výši 0,4 procenta. Růst cenové hladiny se ovšem nadále nachází poměrně výrazně pod inflačním cílem České národní banky ve výši dvou procent.
Zářijovou inflaci táhlo v meziročním pohledu zdražování alkoholických nápojů a tabákových výrobků. V případě alkoholických nápojů lze čekat další tlak na zdražování ještě před koncem roku, růst cen piva už oznámil např. Plzeňský Prazdroj. V případě tabáku se projevuje růst spotřební daně. Rostou také například ceny nájemného, v jejichž případě se projevuje boom v oblasti nemovitostí.
Z dlouhodobého hlediska je podstatné, že stále poměrně nízká inflace – nižší než cíl České národní banky – je dána zejména nabídkovými vlivy, jako je pokles cen pohonných hmot nebo potravin, a nikoli slabou poptávkou. Toho jsou si vědomi devizoví spekulanti, kteří během září zintenzivnili své sázky na to, že Česká národní banka přestane v rámci svého intervenčního závazku oslabovat korunu. Jestliže je totiž pokles cen výsledkem nabídkových vlivů, a nikoli chabé poptávky, slábne důvod k udržování extrémně uvolněných měnových podmínek.
V dalších měsících tempo růstu cenové hladiny zrychlí a ke konci roku se bude pohybovat nad jedním procentem, neboť postupně odezní efekt meziročního zlevnění pohonných hmot.
Odeznění tohoto efektu urychlí současná situace na trhu s ropou, kde aktuálně zeslábly tlaky na její zlevňování poté, co se představitelé kartelu OPEC poprvé po dlouhých letech dohodli na omezení těžby. Naopak vývoj cen potravin sílící proinflační tlaky zřejmě nevykáže, neboť letošní úroda byla příznivá. Česká národní banka i proto udrží svůj intervenční závazek až do druhé poloviny příštího roku.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Psali jsme:
autor: PV
