Do mentality a tvůrčích podmínek Íránců se nesnadno proniká. Doulatabádí byl zatčen a čtyři roky vězněn předrevolučním režimem, je rovněž v nemilosti u současné vlády, která drží jeho román Plukovník stále na indexu a nedovoluje jeho vydání v perštině. Autor jezdí po světě a ze svého románu předčítá, to mu jeho vláda dovolí.
Festival spisovatelů je významný fenomén na české literární scéně. Pětadvacet let představuje u nás významné spisovatele, mj. nositele Nobelovy ceny za literaturu. Ne nadarmo zavládlo v sále rozčarování, když mladý a už relativně úspěšný autor Marek Šindelka tvrdil, že zde poslední desítky let nebylo z kontaktů se světovou literaturou nic, co by stálo za povšimnutí.
Festival letošního jubilejního ročníku se pořadatelům, týmu Michaela Marche, vydařil. Jednak se situací v Evropě a vlastně na celé planetě plně rezonovala festivalová témata Strach a Válka, jednak byli pozváni spisovatelé právě ze zemí, jejichž vlády se nemají vzájemně zrovna v lásce. Rozumněji než pan Šindelka vystoupil za českou literaturu Miloslav Topinka, který četl ze své knihy Trhlina, a navíc měl co říci v diskusi s Michaelem Marchem o fenoménu Strach z osobní zkušenosti.
Hvězdami festivalu byli spisovatelé z Iráku (Samuel Simon, žijící nyní v exilu v Londýně), Íránu (Mahmúd Doulatabádí), Izraele (Yishai Sarid se zkušeností vojenského zpravodajce), USA (James Gabbe) a Nizozemska (Arnon Grunberg zdomácnělý v New Yorku).
Diskuse na obě témata poskytly pestrý obraz hodnotového spektra světa, variabilnost pohledu na uzlové body ve vývoji států a světové politiky vůbec; bylo zřejmé, že názorové rozdíly, pokud nejsou motivovány vidinou zisku a moci, dají se tvůrčími lidmi překlenout a dovedou na sebe pozitivně působit.
Projevilo se to mj. na nedělní besedě o válce, v níž vystoupili spisovatelé z obou stran válečného konfliktu mezi Irákem a Íránem za moderování spisovatele ze Spojených států, který se zúčastnil války ve Vietnamu. V předchozí diskusi se uplatnil také spisovatel Izraele, jeho přátelská konfrontace se Samuelem Shimonem (Irák) byla rovněž nevšední ukázkou nevyhroceného střetu názorů na problém politiky a života v daném regionu. Festival i letos udělil Cenu Spirose Vergose za svobodu projevu; tu si osobně převzal řecký spisovatel Constantine Kokossis.
Všechny akce byly na špičkové úrovni simultánně tlumočeny.
Nadšení vzbudil nečekaný příslib financí ze strany Jaroslavy Jermanové. V její řeči na Festivalu spisovatelů Praha mimo jiné zaznělo: "K hlavním prioritám politiků patří spojovat lidi s dobrým úmyslem a přesně tomu se věnuje dvacet pět let i Festival. Víme, že bylo letos složité získat finanční prostředky, proto jsem oslovila své kolegy a přátele, protože chceme, abyste nám nabídli další ročník Festivalu spisovatelů Praha. 360 000 je pro jednoho člověka mnoho, ale pro více osob to tak velká částka není," dodala místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR.
Autorka glosy je spisovatelkou a místopředsedkyní Obce spisovatelů.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
