Tam referendum proběhlo. Podaří-li se během přibližně dvou týdnů uspořádat platné celonárodní referendum s účastí přesahující 60 % oprávněných voličů bez jakýchkoli excesů, nezbývá než smeknout. Více než 60 % těchto voličů se vyjádřilo zcela srozumitelně k podmínkám, které jsou Řecku diktovány ve stylu „O nás bez nás“. Většina řeckých občanů sdělila těmto podmínkám své zřetelné NE. Demokraticky vyjádřený názor těchto lidí ovšem není respektován. Setkáváme se s postoji, že řečtí občané nemají právo se vyjadřovat k okolnostem, za nichž má několik generací doplácet na dluhy, o jejichž původu nerozhodovaly, které nevytvářely, ale které mají uhradit.

Ať to za nás zatáhnou…

Často je nám omíláno tvrzení, že jsou témata, o nichž nelze v referendu rozhodovat. S triumfálním výsměchem je nám předhazováno, že přece není možné hlasovat o tom, zda zaplatíme, za co dlužíme.

Řečtí občané ale nerozhodovali o nákupu drahé vojenské techniky. Nepodnikali riskantní finanční transakce. Zvolili si sice vládu, která o těchto věcech rozhodovala – ale mandát občanů k takovémuto jednání neměla. Kdyby existovala referenda o jejím možném odvolání, byla by patrně již dávno odvolána. To, že PASOK (Panhelénské socialistické hnutí) získalo v předčasných volbách v lednu 2015 289 482 hlasů (4,7 %), mělo svůj důvod. Svým způsobem to bylo referendum o důvěryhodnosti této strany.

V okamžiku, kdy mávneme nad hlasem většiny oprávněných voličů rukou jako nad bezcenným cárem papíru, ohrožujeme demokracii jako takovou. Ne zbytečně označují ekonomové Krugman a Stiglitz eurozónu za nedemokratickou organizaci (Více ZDE nebo ZDE).

Byli jsme očitými svědky nadšení řeckých občanů, jejich euforie, jejich naděje, že mohou něco změnit. Dokázali se pro něco nadchnout, ukázali nám, že nehodlají být pasivní. Nadšení je ale vystřídáno zklamáním, euforie rozčarováním, neděje beznadějí. Beznadějí a vztekem, jenž se zacílí zejména na politického reprezentanta, který „zradil“. Pomalu se zapomene na veškerý nátlak ze zahraničí – a že byl masivní – a zůstane pouze politik, který veřejně deklaroval: „Beru plnou zodpovědnost za chyby, které jsem učinil, a za to, že jsem se podepsal pod dokument, kterému nevěřím." Proti němu se obrátí hněv pokořených. Jediný, kdo z podobného scénáře může profitovat, jsou fašistická hnutí jako Zlatý úsvit.