Marek Řezanka: Koho chtějí naše strany na Hradě?

Poté, kdy se jako garant sociální politiky znemožnila ČSSD pod Sobotkovým vedením, zde vlastně nemáme stranu, která by bojovala za sociální otázku. Kdo mohou být případní koaliční partneři této strany? Snad TOP09, STAN či KDU-ČSL a k tomu jako bonus ODS?

A antisystémovou levicovou stranu zde nemáme v žádném případě. Vybírat si tak můžeme z různě asociálně orientovaných stran, TOP09 a ODS počínaje a Realisty a ANO konče.

Je zde však ještě jedno téma, které by mělo před parlamentními volbami rezonovat – a to je téma voleb prezidentských. Jsem přesvědčen, že volič má právo vědět, která z politických stran podporuje toho kterého kandidáta na prezidenta republiky.

Realita je taková, že většina politických stran čeká, až bude po volbách, aby se na názor svých voličů ohlížet nemusela.

SPD je vyčpělá, nebo antizemanovská?

Podívejme se například, jaký výběr mají ti, kdo podporují M. Zemana (a není to rozhodně malá část naší populace):

R. Rozvoral (SPD), poukazuje na „vyčpělost“ těch stran, které nedokážou postavit vlastního kandidáta proti M. Zemanovi: „Důvodem je, že ve svém středu nemají tak silnou osobnost, která by dokázala konkurovat stávajícímu prezidentovi, takže se s vidinou těžké prohry do kandidatury nikdo nežene. Nejvíce je ta vyčpělost patrná u ČSSD a je neskutečně ostudné, že ani tato vládní strana, která se pyšní svou dlouhověkostí nemá někoho, kdo by jí se ctí a bez ostudy v prezidentské volbě reprezentoval. Hnutí ANO sice o dvou jménech mluvilo, ale vzhledem k tomu, že by Stropnický ani Jourová neměli šanci uspět, bude pro vícepremiéra Babiše výhodnější podpořit stávajícího prezidenta výměnou za to, že on jej po parlamentních volbách jmenuje premiérem“ (Viz).

Znamená to tedy, že SPD se bude snažit M. Zemana v prvním kole prezidentských voleb nominací vlastního kandidáta oslabit? V opačném případě pak pan Rozvoral přiznává, že i SPD je stranou vyčpělou.

Ano, KSČM – proti Zemanovi až po volbách, holoubci…

Andrej Babiš se nechal slyšet, že je mu sympatický pan Drahoš a navíc nevylučuje, že po parlamentních volbách postaví ANO svého lídra na Hrad: „Naše hnutí bude řešit kandidaturu prezidenta až po sněmovních volbách a samozřejmě nedá se vyloučit, že někoho postavíme“. (Viz).

Podobné tendence můžeme sledovat i v KSČM. J. Dolejš se netají tím, že otázce hledání svého „koně“ do prezidentského klání se KSČM bude věnovat až po parlamentních volbách (Viz).

Realisté se za Zemana stydí, takže mají Hynka…

A pak už tu máme ty, kteří se vůči M. Zemanovi tvrdě vymezují. Například Realisté vyšlou do boje dlouholetého šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, Jiřího Hynka.
Pavel Kohout z Realistů před časem napsal:

„Jistě, existují země, které měly i horší hlavy státu. Rakousku svého času prezidentoval bývalý nacistický důstojník jménem Kurt Waldheim podezřelý z válečných zločinů proti civilistům, který navíc prokazatelně lhal o své minulosti. V zemi, která dala světu Hitlera, je to možná maličkost. Nebo alespoň byla ještě v 80. letech. Ale my bychom se neměli srovnávat s Rakouskem. Ani s Německem, kde jeden z bývalých prezidentů, Karl Carstens, byl členem NSDAP. Žijeme v zemi, která měla funkční demokracii v době, kdy se na ulicích německých měst praly úderné oddíly sociálních demokratů s bojůvkami komunistů a s nacistickými SA. Česká politická tradice je kultivovanější a umírněnější než německá nebo rakouská. I proto je Zeman taková ostuda.
Ale co dělat, aby Zemana v příštím období vystřídal někdo přijatelnější? (Viz).

Takže Realisté již svého kandidáta našli:

Viz.

„Rozhodli jsme se postavit našeho kandidáta do volby prezidenta naší republiky v roce 2018. Náš krok je protiváhou vládní politiky. Vláda nebyla za 4 roky schopna představit koncepci naší obrany. Realisté vědí, že nejdůležitějším tématem voleb bude bezpečnost, obrana státu a posílení naší národní hrdosti. Prezident musí hrát ve svém úřadě tři klíčové role – musí hájit národní zájem, být kvalitním vrchním velitelem ozbrojených sil a silným zástupcem českého průmyslu. Žádný ze stávajících prezidentských kandidátů není schopen zastat kvalitně všechny tři klíčové oblasti, které jsou pro nás axiomem prezidentského úřadu. Realisté takového kandidáta mají. Jiří Hynek se nebude muset nic učit, má všechny předpoklady pro to, aby byl silným prezidentem pro těžké časy“ (Viz).

Co v těchto pár větách Realisté sdělují? Že jim politika M. Zemana v otázkách mezinárodních vztahů a obrany nevyhovuje? Chtějí snad klást menší důraz na boj proti terorismu než Miloš Zeman – a více se zaměřit na takzvanou „ruskou hrozbu“? Je evidentní, že svou politikou mají blízko k ODS, a to nejen z hlediska asociální politiky domácí, ale též tvrdě antizemanovské politiky zahraniční.

Přitom hlásají, že nechtějí jako hlavu státu jen „kladeče věnců“. V takovém případě by jim měl Miloš Zeman vyhovovat. Jenže to by realisté nesměli ideologicky směřovat právě k ODS.

ČSSD a ODS – po volbách se uvidí…

Svého kandidáta po parlamentních volbách patrně postaví též ČSSD: ZDE.

Dalším, kdo hodlá oznámit jméno svého prezidentského kandidáta po volbách, je ODS, jejíž předseda, P. Fiala, považuje za nejdůležitější, aby na Hradě nebyl M. Zeman. Spekuluje se, že by za tuto stranu mohl kandidovat J. Kubera (Viz).

Podpoří Piráti Drahoše? Budou muset změnit své body…

KDU-ČSL, STAN a TOP09 se silně vymezují vůči M. Zemanovi a svorně se shodují na podpoře J. Drahoše (Viz).

Piráti si „prozíravě“ stanovili body, jež má prezidentský kandidát splňovat – a o konkrétním jméně mlčí: ZDE.

Vyberme si z celé řady výše uvedených bodů tři, s nimiž mohou mít stávající kandidáti na Hrad problém:

Prezident ctí instituty přímé demokracie.
Prezident v žádném případě nezahájí a nebude podporovat vyjednávání mezinárodních smluv, které vynucují nefunkční monopoly na úkor rozvojových zemí a lidské svobody jako ACTA nebo TTIP.
Prezident je striktně proti školnému na vysokých školách, pokud by vedlo k zadlužování studentů (Této bod je alibistický, neboť školné k zadlužování studentů nutně povede, stačí se podívat na studentské půjčky v USA).

Zatímco totiž M. Zeman, kterého ovšem Piráti nepodpoří, se k prvkům přímé demokracie hlásí, například pan Drahoš před nimi varuje: „Referendum v dnešní době, zejména v době internetu, v době možného snadného ovlivňování názorů lidí všemi možnými směry, je z mého pohledu velmi nebezpečné. Proto bych ho nepodpořil“ (Viz).

Piráty jistě pan Drahoš nepotěší ani v otázce školného, pro něž by hlasoval: „Ano, v rozumné maximální výši v závislosti na konkrétním typu školy, s kompenzací pro sociálně slabší a s dořešeným systémem splácení“ (Viz).

Strana Zelených se k prezidentské volbě raději nevyjadřuje.

Paradox mezi názorem značné části občanů a postoji jejich zvolených představitelů

Jedinou stranou, která veřejně vyjadřuje podporu M. Zemanovi, je Strana práv občanů (Viz).

Tady je ovšem zcela zřetelně něco špatně. Ač značná část našich občanů M. Zemana podporuje, mezi stávajícími parlamentními stranami – jež mají názorové spektrum voličů pokrývat - se nenajde jediná, která by s touto částí občanů souzněla.

Bude zajímavé, zda podporovatelé M. Zemana budou volit politické strany, které současnému prezidentovi házejí klacky pod nohy či se ho rovnou snaží aktivně nahradit někým jiným.

Marek Řezanka

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.