Jak to tak bývá, pohádky a mýty bývají realitě na hony vzdáleny.
Zkusme si nyní přiblížit, jak to s naší politickou scénou již roky a desítky let vypadá.
Mladá a lehká…
Pokud bychom naši politickou scénu přirovnali k mladé dospělé ženě, v žádném případě by nemohlo jít o cudnou pannu.
Občan je ze strany politiků zvyklý na ledacos. Zažili jsme různé vulgarity, padaly facky, posílaly se nábojnice, nacházely se štěnice (a nikoli ta malá zvířátka), ukazovala se sprostá gesta.
Jenom pro zajímavost přikládám výčet některých těchto skutků:
Vulgární dehonestace oponentů: viz ZDE
Wagnerova facka V. Grulichovi (Viz).
Mackova facka D. Rathovi: VIZ
Kalouskova facka mladíkovi: ZDE
Podpora sprostoty vůči politickým rivalům: viz či zde
Nevhodné chování politiků při jejich práci: Viz video
Používání urážlivých gest: ZDE
Posílání kulek poštou: viz
Věci veřejné a kauza odposlechů: viz
Rozsáhlá amnestie V. Klause: ZDE
Podle činů poznáte je…
To však není zdaleka vše. Voličův žaludek si musel zvyknout na nejrůznější politické kauzy, kde lítala miliarda sem, miliarda tam. Jsou to například kauzy ProMoPro, CASA, IZIP, sKarty, H-system, kauza bytů OKD a privatizace OKD – a mnohé další. Většinou vše končí zametením pod koberec a nástupem další kauzy.
Na smutné výročí bitvy na Bílé hoře připadlo schválení tzv. církevních restitucí. Ty prošly i s pomocí hlasů poslanců, kteří předtím avizovali, že nebudou hlasovat pro tzv. daňový balíček, jímž bylo podmíněno schválení restitucí. Dodnes se nevyšetřilo, zda náhodou nešlo o korupční jednání (o výměnu deklarovaného postoje za lukrativní pozice).
Zapomenut by neměl být ani kousek, který předvedl subjekt LIDEM, jenž nikdo nevolil – a jenž jaksi povstal během vlády z popela Věcí veřejných.
V podobném duchu se prezentovala M. Němcová, která tak dlouho všechny ujišťovala, jak má za sebou 101 hlasů dostačujících pro vládnutí, až se přesvědčila, že nemá.
Slovo gumy ohebnější…
Jako pomyslný „zlatý hřeb nechutnosti naší politické scény“ pokládám nedůstojné chování stávajícího premiéra, který během tří dnů radikálně změnil vše, co veřejně prohlašoval. Říkalo se tomu vládní krize – ale spíše se ukázala osobní krize B. Sobotky – a také celé sociální demokracie, která jednoduše není schopna do svého čela vygenerovat někoho osobnostně jinak založeného než pana Sobotku.
Co by si počali?
Ona ta naše politická scéna žádnou dospělou ženou není. Věkem – to ano – ale chováním připomíná rozmazleného fracka, kterému projde cokoli. A běda, když ho někdo napomene. V tu chvíli se veškerá pozornost upne na tohoto drzouna, který si dovolil moralizovat a nastavovat nějaké hodnoty. To je ale ve společnosti (ve světě), která (který) je založen(a) na naprosté hodnotové absenci a je hnán(a) toliko kumulací zisku hrstkou nejbohatších, ohavný zločin. Zločin, který je třeba tvrdě trestat. Představme si totiž, že by lidé skutečně byli vzdělaní (myslím hlavně v oblasti historie a obecného přehledu) a chtěli prosazovat nějaké morální parametry. Co by si potom naši političtí představitelé počali?
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
