Vážený pane poslanče Stanjuro,
Vámi kladené otázky přednesené na jednání poslanecké sněmovny typu zda emitent potřeboval externí financování svých aktivit, nebo zda bylo jednáno o poskytnutí zdrojů i s jinými subjekty, jsou typově shodné s otázkami, jež si klade finanční správa při svých šetřeních, obzvláště v případech, kdy prověřuje vztahy a vazby mezi spojenými osobami. Stejně tak se při kontrolách převodních cen standardně správci daně zabývají otázkou, zda se transakce mezi spojenými osobami uskutečnily za cenu obvyklou, a v případech, kdy zjistí, že se cena liší od cen obvyklých, dochází v souladu se základním cílem správy daně, tj. správné stanovení daně, k úpravě základu daně a daně. Konkrétně za poslední dva roky finanční správa doměřila na převodních cenách daň ve výši 1,3 mld. Kč a zároveň snížila o 9 mld. Kč českým společnostem ztrátu vygenerovanou transakcemi se spojenými osobami. Stejně tak si při daňových kontrolách správci daně kladou další obdobné otázky, které jste ve svém projevu nastínil, tj. otázky týkající se daňové uznatelnosti nákladů, reálné existence transakce či případného zneužití práva.
K problematice, dle Vás, evidentně vysokého ročního úrokového výnosu z dluhopisů, je třeba podotknout, že pro zhodnocení oprávněnosti výše takového úroku nepostačuje znát pouze sazbu na mezibankovním trhu (PRIBOR), ale i řadu dalších faktorů jako je rating dlužníka, emisní podmínky apod. Nicméně pokud finanční správa získá podobné nestandardní informace, pak se jimi zabývá a prošetřuje je v rámci běžné kontrolní činnosti a lze souhlasit s pochybností, že řada úrokových výší v řešené oblasti se jeví, jako skutečně neobvyklá. S analýzou rizikovosti se Finanční správa intenzívně zabývá.
Zveřejnění informací o konkrétních obchodních korporacích, u nichž kontrola převodních cen probíhala a s jakým výsledkem, jak je známo Vám, poslanecké sněmovně i veřejnosti, není
možné, neboť jsme vázáni dle daňového řádu mlčenlivostí a podrobnějšími informacemi nedisponuje ani pan poslanec Faltýnek ani nikdo jiný mimo finanční správu. Částka 1,5 mld. Kč, kterou měl pan Faltýnek komentovat v televizi, může být zaokrouhlenou hodnotou doměrků na převodních cenách uvedenou výše. Tyto kumulativní informace jsou veřejně dostupné jak z tiskových zpráv Generálního finančního ředitelství, tak z výročních zpráv Ministerstva financí.
Otázka nominální hodnoty dluhopisů byla již několikrát vysvětlována: žádný právní předpis neurčuje ani nelimituje nominální hodnotu dluhopisu – záleží tudíž jenom na emitentovi, zda se rozhodne emitovat dluhopisy v nominální hodnotě jedna koruna nebo tisíc korun. Představa emise a prodeje tisíců či milionů korunových cenných papírů není zcela reálná - jedná se o cenné papíry, které byly emitovány a zaknihovány hromadnou listinou, tj. nikoli jako jednotlivý korunový dluhopis. Ta přestavuje legální způsob nahrazení zastupitelných listinných cenných papírů a v případě dluhopisů v listinné formě potom nahrazuje jednotlivé listinné dluhopisy.
Samotné umístění dluhopisů je opět na rozhodnutí emitenta – v případě, že dluhopisy nakoupí od své společnosti její společník, chová se tento dluhopis jako půjčka a v podnikatelském prostředí není nikterak výjimečné, že půjčku poskytne společnosti přímo její společník. S touto situací již od roku 1993 běžně pracuje zákon o daních z příjmů a skutečnost, že ji finanční správa kontroluje, dokládá judikatura Nejvyššího správního soudu.
Z výše uvedeného je evidentní, že se Finanční správa České republiky problematikou daňové uznatelnosti nákladů či správným nastavením cen (všeho druhu) mezi spojenými osobami zabývá a finanční úřady jsou metodicky vedeny k jejich šetření.
S pozdravem
Martin Janeček
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
