Myslím, že jedním z hlavních předmětů politické výchovy, ve smyslu výchovy politika, jsou divadelní lekce. Ministr obrany jistě rád využije svou profesní před-politickou praxi a s rodinnými příslušníky se ujme vedení nejen tohoto předmětu, ale jistě i celého institutu.
Po frašce zvané volby, nenechává diváky usnout a servíruje tragédii v podobě Oslav založení státu, kterému vládnou, či vlastně nevládnou, protože ten, který oslavují dávno zanikl v podobě, ve které byl založen. A tak ti samí politici, či jejich pohrobci oslavují vlastně nad příkopem, který sami vykopali a roztrhli tak zemi na dvě části.
A při té příležitosti se rozhodli, jak bývá zvykem, dávati si medaile za zásluhy, aby na domácích nástěnkách, ve vitrínkách a v tisku, bylo co uložit.
Neděje se tak často proto, že ten, či ta, nebo onen, či ona, něco zvláštního vykonal, či vykonala. Důvodem stačí být, na správném místě ve správném čase a znát ty správné lidi.
Mnozí z těch, co konají, přináší výsledky, a to často i za cenu obětování vlastního zdraví a to nejen toho fyzického, ale i psychického, se ke hradu nesmí ani přiblížit. Nemají totiž správný oděv a mnozí ani barvu kůže. A co hlavně, v telefonu to správné číslo.
A když se už do Vladislavského sálu dostanou, necítí se dobře, nezapadnou.
V den oslav nebudu ani sedět na židli se svým jménem, ani stát v demonstraci, která bude stejně účinná jako pařížská klimatická konference. Vezmu svou jednokolku a sluchátka a nechám Bedřícha Smetanu, aby se mnou jel MOU VLASTÍ.
Zemí, kde jsem se narodil. Zemí, kde žiji po většinu svého života. Zemí, kde mám rodinu. Zemí, kde stromy jsou často blíž než lidé a rozumí mi. Je možné, že s sebou vezmu flétnu a zasednu uprostřed lesa na lavičku vyrobenou kdysi dávno z kmene stromu, který se v něm narodil, žil a zemřel, aby se v podobě místa odpočinku znovu zrodil, jak Fénix z popela.
Neschází mi ruch města. Neschází mi možnost jít nakoupit v jednom ze sedmi svátků, kdy by se lidé měli odnaučit konzumu, pro vyvolání hladu ještě většího, než byl ten předchozí. Neschází mi teplo, vždyť já dýchám, žiji a zkřehlé prsty začnou-li tančit po otvorech nástroje starého téměř jako já sám, budou řečí, které rozumí svět, jehož jsem součástí.
Za několik dní přijde Listopad a s ním nová revoluce. Proběhne zase bez krve, ale nelze říci, že se nebude krvácet, jen proud, který se otevře bude mít barvu peněz a špíny, která se za jejich hromaděním schovává. Nebojím se, že ten protiproud neustojím. Vždyť při jízdě krajinou jsem se naučil, že strom drží na zemi kořeny, a ty mé zarůstají do Země čím dál víc.
Až na hradním nádvoří bude se pást zase kůň, pak bude jasné, že namísto kašparů, bude vést zemi král.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
