A protože svět není digitální jednička nebo digitální nula, protože svět není jen černá nebo bílá (a dokonce ani celých 50 odstínů šedi), nemá smysl se akademicky přít o to, zda nyní vládne čistá demokracie nebo svět funguje spíše podle pravidel plutokracie.
Existují dějinné okamžiky, kdy převládne a realizuje se dobrý názor většiny, jindy zase ten či onen jedinec – nebo spíše určitá skupina osob – dokáže ovlivnit svým vlivem a kapitálem dokonce celý úsek historie lidstva. Nebo rodová finanční dynastie. Přičemž představa, že v demokratickém systému zásadní místa moderních dějin utváří a tedy o zásadních věcech rozhoduje jaksi dohromady a demokraticky celá společnost, je stejně naivní, jako představa, že existuje jedno centrum moci, které má vše pod svojí kontrolou.
Snad budeme blíže realitě a pochopení podstaty řízení světa a světové ekonomiky, pokud se seznámíme s výsledky následující švýcarské studie. Její autorka v roce 2011 zanalyzovala světové finanční toky. Výsledky této studie byly zveřejněny v deníku PLUS ONE. Ve zkratce: Existuje relativně malá skupina osob – většinou finanční instituce a zejména centrální banky – která vyvíjí obrovský tlak na mezinárodní ekonomiky ze svého bezpečného a málo viditelného zákulisí. V této studii se též mj. uvádí, že mezi celkem 37 milióny společností a investorů po celém světě existuje tzv. jedna „super entita”, kterou tvoří pouhých 147 velmi těsně k sobě přiléhajících megakorporací, které dohromady řídí celých 40 % světové ekonomiky. Když tým výzkumníků švýcarského federálního institutu technologie v Curychu dále rozmotával pavučinu vlastníků oněch „super entit“ a jejich 40% podíl na řízení světové ekonomiky, ukázalo se, že ve skutečnosti méně než jedno jediné procento společností je schopno ovládat oněch 40 %. Většina z nich byly finanční instituce. V TOP 20 těchto společností se vyskytla Barclays Bank, JPMorgan Chase & Co a The Goldman Sachs Group (ZDE).
Kapitál získá ten, kdo pochopil, jak podstatné jsou dobře udržované vlivné vztahy. Na finanční úspěch dosáhnete výrazně snáze skrze dobré konexe, než skrze dobrou, vytrvalou a poctivou práci. A pro získání velkého kapitálu musíte být skvělými a velmi pracovitými mistry v oboru získávání lidí na svoji stranu. A globální vliv a globální superkapitál nevznikne ze dne na den ani za 25 let. – Tolik ke zcela zákonitému vývoji naší české ekonomiky po roce 1989.
Trpasličí planeta Pluto – až desátá nejhmotnější
Teprve před devíti lety, koncem srpna 2006, proběhlo v Praze Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), které přineslo usnesení, že těleso Pluto obíhající za poslední planetou Neptun (tzv. transneptunické těleso) již nebude dále řazeno mezi planety, ale mezi tzv. trpasličí planety. Těleso Pluto tak prožilo 76 let jako planeta.
Pokud jsem úvodem zmínil, že zde nemáme demokracii, ale plutokracii, můžeme se krátce zdržet i u jmen těchto vesmírných těles a jejich původu:
V řecké mytologii je Hádés (viz) bůh podsvětí, nejstarší syn Titána Krona a Rheii. Po narození ho Kronos pozřel, protože se bál, že ho některý ze synů zbaví vlády. Když ho bratr Zeus z útrob Krona spolu s jeho dalším bratrem Poseidonem po velkém boji osvobodil, Hádovi po dělení světa připadla říše mrtvých. Hádés unesl do podsvětí dceru bohyně Démétér Koru a učinil z ní svou manželku a spoluvládkyni nad říší mrtvých zvanou Persefona. Hádés nebyl mezi bohy oblíben a své sídlo zpravidla neopouštěl. Do věcí mezi nebem a zemí se příliš nepletl, věděl, že „každý kdo se jednou narodil, musí dříve či později vejít do Hádova domu“. Staří Řekové se báli vyslovovat jeho jméno, proto používali perifrázi Plútón, což znamená „boháč“. Byla inspirována představou, že Hádovým majetkem je vše, co se nachází pod zemí, tedy úrodná půda i nerostné bohatství.
Existence tělesa Pluto, tehdy ještě jako planety, byla potvrzena 13. března 1930. První snímky se přitom povedly již povedly v lednu a únoru 1930. Své jméno dostala na návrh tehdy jedenáctileté Venetie Burneyové z anglického Oxfordu. Jednak jako připomínku boha Plutona – vládce podsvětí a jednak proto, že jméno skrývá iniciály Percivala Lowella (1855–1916), amerického astronoma a filantropa, který již v roce 1905 začal tuto dnes „trpasličí planetu“ hledat.
Těleso Pluto, jež bylo tehdy automaticky přidáno jako nová a poslední devátá planeta do soustavy planet Slunečního systému, bylo objeveno teprve v roce, v němž vrcholila Velká hospodářská krize, která začala ve čtvrtek 24. října 1929. Následující den, který známe jako černý pátek – 25. října 1929 –, zkrachovala Newyorská burza. Takto vzniklá krize trvala dlouhé roky a byla ukončena teprve až masivními zbrojními zakázkami koncem 30. let.
Právě na přelomu 20. a 30. let rozpoutal ve své zemi teror gruzínec Ioseb Besarionis dze Džugašvili, známější pod pseudonymem Stalin ("stal" je rusky ocel, tj. "muž z oceli"). Stalin potřeboval kapitál na zbrojení a proto směňoval i potraviny (obilí) z celého SSSR za tvrdou zahraniční měnu. Stalin věděl, že je to pouze otázka času, kdy dojde k silové konfrontaci mezi SSSR a zájmem západního kapitálu, který neměl a dosud nemá Rusko pod svojí bezvýhradnou kontrolou.
Eris a Dysnomia – svár a anarchie
Není příliš známé, že teprve 21. října 2003 bylo poprvé pozorováno další transneptunické těleso s názvem Eris (bylo nejprve označováno též jako Xena nebo jen UB313), které je dokonce větší a hmotnější než Pluto. Má také vlastní měsíc (satelit) s názvem Dysnomia.
Eris je velmi slabý, o čemž svědčí magnituda 18,8 (výborné oči vidí za ideálně temné oblohy po magnitudu 6, dnes skrze světelný smog spíše jen po magnitudu 4, zrcadlovým dalekohledem o průměru 20 cm vidíme po magnitudu 11–12).
Je pozoruhodné si povšimnout, že toto 9. nejhmotnější oběžné těleso v naší Sluneční soustavě – je větší než Pluto – dostalo jméno Eris podle stejnojmenné řecké bohyně, jež je personifikací sváru. Její měsíc Dysnomia je zase nazván podle její dcery, bohyně anarchie.
Měli bychom se tedy obávat, že po 76 let trvající době, v níž lidé považovali Pluto za planetu a v níž svět ovládaly především impulzy přicházející ze sféry peněz – ze sféry plutokracie – přichází nyní zase jiná doba, v níž budou mocně působit především síly ze sféry sváru a ze sféry anarchie?
Autor pracuje jako typograf. Absolvoval obor učitelství matematiky a fyziky na UP v Olomouci. Stal se členem Pirátské strany, protože rychle reagovala na snahu zavést transparentní veřejnou správu. Věnuje se vydavatelství a publicistice mj. se zaměřením na souvislosti a děje v ekonomice.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
