Jediný odborník na performanci, který by mi mohl poskytnout adekvátní odpověď, je dle mého soudu Ing. Bc. Milan Kohout. Osoba, která se proslavila spermatickým uměním. Pro mě - jako neumělce - byl tento projev naprostým vrcholem nechutné deviace. Třeba se ale najde vhodný následovník kultu performerů - i ze skupiny Ztohoven - který by našel odvahu nechat se pokropit, nebo rovnou vypít jeho umění, aby potvrdil, či vyvrátil můj názor. Pokud se dostanou do vězení - jako malíř tykadel, který odmítl veřejně prospěšné práce - asi budou mít dostatek příležitostí ukázat spoluvězňům, že Ing. Bc. Milan Kohout měl vlastně pravdu - já se mýlil - a předmětný projev umění v kostele je vlastně normální věc.
Vraťme se ale k samotné definici performančního umění. Dovolím si odcitovat jednu větu,která mě nejvíc zaujala a která, dle mého neuměleckého soudu, nejlépe vystihuje dané umění:
" Performance je projev rebelie proti akademicky uznaným uměleckým a kulturním normám, a proto uniká z většiny akademických definic."
Na základě této věty se dá chápat, že z pohledu umělce bylo zničení prezidentské vlajky obyčejným projevem umění. Pokud je to tak - jako neumělec pouze spekuluji - pak by normálním projevem rebelie proti kulturním normám bylo například posprejovat hákovými kříži některé HATE FREE zóny,proti kterým se po právu zvedla mediální vlna odporu. A propo - hákový kříž nebyl jen projev nacismu. Stejný symbol uvidíme na soše Buddhy a velice silně pochybuji, že by se umělci i neumělci neshodli na názoru, zda byl nacista. Vždy záleží na úhlu pohledu. Pro někoho je svastika projev nacismu, stejně jako rozstříhání prezidentské vlajky projev naprosté demence. Nebo je posprejování HATE FREE zón svastikou projev umění, jako je projev umění zničení prezidentské standarty.
Historická hodnota předmětu je také relativní pojem. I v tomto záleží na úhlu pohledu. Pro někoho může být historický předmět skutečnost, že se jím pyšnil prezident Václav Havel, nebo samotná skutečnost, že máme vůbec možnost mít samostatnou vlajku, znak a hymnu. I ta samotná krví vybojovaná možnost má svou historickou hodnotu, kterou předáváme svým potomkům.Zničením důkazů, které tu možnost deklarují, je popliváním všech obětí, které padly, aby se skupina performovaných pomatenců mohla narodit a důstojně žít.
Když se vrátíme z říše fantasmagorie zpět na zem, pak v právním a civilizovaném státě nikdy nemůže být společensky obhajitelné zničení vlajky zlehčováním, že to v demokratickém Íránu a demokratické KLDR dělají taky, současný prezident je ostuda, nebo vlajka není historická. V opačném případě by bylo také společensky obhajitelné posprejovat HATE FREE zóny na truc aktivistům,nebo - čistě teoreticky - vzít do ruky kámen a rozbít skleněný výklenek s obrázkem husy na provázku, který mají nad vchodem divadla na truc umělcům. Byl by to projev vandalismu, nebo performace,která je v dalších Kohoutových textech správně nedefinovatelná?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
