Miloslav Kristek: Daňoví filutové společnosti nepřispívají nebo ji šidí či dokonce okradou. Zde je řešení

22.01.2016 14:47

Občanský příspěvek do diskuse (nejen) o elektronické evidenci tržeb:

Miloslav Kristek: Daňoví filutové společnosti nepřispívají nebo ji šidí či dokonce okradou. Zde je řešení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Stát pro své fungování potřebuje mít příjmy a na jejich tvorbě se musí podílet občané zákonem stanoveným podílem z jejich příjmů. Nárok státu prioritně vyplývá z užívání státní, tj. společné infrastruktury, správních a jiných služeb a sekundárně ze společenské solidarity. Zákonem stanovený podíl by měl vycházet ze společenské konvence a v zájmu jistot jak plátce, tak i státu, by měl dlouhodobě působit jako „přírodní zákon“, tzn. že by měl být nezávislý na vůli a vědomí lidí. Také by měl být placen v reálném čase, nejlépe v okamžiku platby, jako srážka.

Hlavní příčinou nedostatečné výše zdrojů státního rozpočtu je způsob výběru daní, který vychází z výpočtu plátce a platba je pak i časově vzdálena od vykázaného období, což oboje dává prostor pro klamání, jako je např. nepřiznání povinnosti částečně nebo vůbec, neplacení nebo částečné placení atp. Dále se na tom podílí spousta výjimek, které prosadí různé zájmové skupiny od lobistů po politiky, kteří tak znehodnocují velmi kvalifikovanou práci odborníků na tuto finanční problematiku. Takové zásahy leckdy v systému vytváří navíc i „černé díry“ či „tunely“, kterými lze ze systému odčerpávat peníze nebo vůbec neplatit. Vyvrcholení tohoto systému pak ještě představuje spekulativní, byť pravděpodobně legální, daňová optimalizace. Leckdy si plátci daní ponechají i peníze, které jim nepatří a které vybrali od zaměstanců na zdravotní a sociální pojištění. Jsou tedy daňoví filutové, kteří celku (tj. státu, společnosti) nepřispívají nebo ho šidí či dokonce okradou, ale služby a statky státu hojně užívají, byť je odsuzují. Prostě, známe to všichni: nejvíc peněz se utratí placením. Ministerstvo financí řeší těžký úkol – jak vybrat daně i od těch, kteří jejich placením utrácet nechtějí. Zavedení elektronické evidence tržeb je jednou z možností.V příštím roce by prý měla přinést do státního rozpočtu 2 miliardy korun, což je ovšem jen kapka z celkových možná až několika stovek miliard neplacených a z daňového systému ukradených daní. Nejde to tedy jinak? Efektivněji, bez administrativní náročnosti, spravedlivě, komplexně?

Jistě, že to jde jinak a v dnešní době, se současnou úrovní techniky, to není ani obtížné a efekty mohou být ohromné. A to nejen ve výběru daní pro bohatší stát – přínosy pro jednotlivce i pro společnost si netroufám vyjmenovat.

Základním předpokladem je přechod výhradně jen a jen na bezhotovostní platby, tzn. že by existovala jen elektronická koruna – ekoruna. Peníze jako platidlo a oběživo by neexistovaly. Všichni občané včetně dětí by za všechno platili elektronicky.

Zápočty plateb (přípočtů a odpočtů vč. štěpení na účty oprávněných příjemců, včetně sběru dat pro statistické a jiné účty) bude realizovat celostátní clearingové centrum nezávislé na veřejném internetu. Zápočty plateb budou realizovány jen na základě spolehlivé identifikace jak vystavitele nároku (faktury, ceny, poplatku...), tak plátce. Identifikace oprávněného bude realizována clearingovým centrem snímáním otisků prstů po celou dobu transakce, snímáním oční sítnice, resp. oběma způsoby či jinou dokonalejší formou. U výjimečných osob (invalidů, bezmocných atd.) mohou být aplikovány výjimečné způsoby. Směna zboží, poskytnutá služba a jiný nárok mohou být centrem zaznamenány v podrobnostech, které odstraní či alespoň usnadní řešení reklamací, sporů apod. Zápočty v malých hodnotách do dohodnuté výše (např. 500 ekorun) mohou být realizovány zjednodušeně jako obdoba inkasa, ale vždy s bezpečnou identifikací obou stran a následným potvrzením zápočtu i odpočtu. Centrum může poskytovat mnoho služeb datových, informačních, účetních apod. Může poskytovat i půjčky a úvěry, kontrolovat jejich čerpání a hlídat jejich splácení.

Systém daní, poplatků apod. bude stanoven na 10 let s možností nápravných či doplňujících korekcí v prvních dvou třech letech. Systém by měl být založen na celospolečenské shodě (spíše většinové) a svými atributy by mohl vykazovat opravdu parametry přírodních zákonů – z jeho působení by zcela vypadla subjektivní vůle člověka – každý občan, instituce, firma by se mohli spolehnout na nezávislý řád, vždy by pravidla znali předem a na konci by to nikdy nebylo jinak. Takto vytvořený řád by mohl být jednou z významných částí „Kodexu občana ČR“ upravující přístup ke zdrojům a jeho podíly na fungování společnosti.

Takto postavený systém by přinesl do státního rozpočtu proti dnešku navíc asi 80 miliard zisků bank a několik desítek miliard z jejich provozních nákladů, asi 120 miliard za zpoplatnění šedé ekonomiky, asi 50 miliard z nepřiznaných daní, několik desítek či stovek miliard z peněz převáděných zahraničními vlastníky do jejich domovských států nebo dokonce do daňových rájů a desítky miliard nezdaněných příjmů českých firem sídlících v daňových rájích. Možná by se našly i další příjmy, proto by to nebyl až moc odvážný odhad, že by tento systém mohl zajistit bez zvýšení sazeb daní 400 až 500 miliard ekorun ročně do státního rozpočtu. Kromě toho by se pozitivně projevily i průvodní efekty v překážkách obchodu s drogami, nelegálním prodejem alkoholu a cigaret, nelegální práci atd. Konstruktivně myslící čtenář se smyslem pro spravedlnost a rovnost si může takový seznam přínosů načrtnout sám. Vtip takového systému je totiž v tom, že stát, tj. společenství občanů, uspokojuje své nároky současně s platbou (zápočtem) mezi jakýmikoli subjekty podle řádu nezávislého na vůli úředníka.

Clearingové centrum (na veřejném internetu nezávislé!!!) by pro maximální, neohrozitelnou bezpečnost celého systému i všech dat (tedy nejen těch citlivých) mělo mít charakter a všechny parametry autarkního a autonomního robotického „účtujícího správce všech pokladů“, kterého nebude moci ovládnout ani stát ani žádný jiný subjekt. V budoucnu by pro nejvyšší možné zajištění bezpečnosti všech dat a operací mělo být využito kvantové nelokálnosti, na které budou založeny unikátní bezpečnostní neporušitelné klíče (prof. Hrabovský, PřF UP Olomouc). Systém bude možné postupně doplňovat o subsystémy zaměřené např. na vzdělávání, výzkum, vývoj, integrovanou dopravu atd. Možná nejpřínosnějším pro člověka by mohl být subsystém zdravotnictví, který by bez možnosti zneužití mohl být užitečný i účinný při prevenci i léčbě na bázi znalosti DNA, pro medicínský a farmaceutický výzkum i s využitím dat z ostatních subsystémů.

Pokud by byl takový systém nastolen, pak bych jako pracovní návrh ke všeobecné diskusi o dlouhodobém užití výnosů doporučoval tyto kroky a náměty:

  • snižovat zadlužení státu;

  • zajistit plnou zaměstnanost (s tím, že u některých občanů bude nutné přiměřené „motivační“ přinucení humánními prostředky);

  • k zastavení diskriminace žen a pro jejich plnou seberealizaci zavést podle potřeb a možností rodičů celodenní bezplatnou péči o děti již od 6 měsíců věku dítěte v zařízeních blízko pracovišť žen umožňujících kontakty matek s dětmi, s postupným přechodem na režim v mateřských školkách;

  • základní školy rovněž organizovat jako celodenní, vč. podávání stravy, s tím, že v mimoškolní době kromě času na domácí přípravu do školy budou žáci podle svých zájmů volit činnosti individuální i v kroužcích a s podporou psychologů pak budou radami orientováni podle talentu, předpokladů a schopností na činnosti, ve kterých se mohou úspěšně uplatnit od přípravy na povolání až po sport. A tímto způsobem zajistit pro všechny děti v této oblasti spolupráci rovné šance a kromě toho také možnost vyvíjet se v kolektivu k soužití a spolupráci; k potlačení projevů šikany považovat učitele a výchovné pracovníky za veřejné činitele; rovnost šancí by však neměla popřít skutečnost, že nejsme stejní;

  • posílit roli manželství, rodiny a vztahů mezi generacemi a zvýšit odpovědnost za výchovu dětí;

  • podnítit a podporovat velké úsilí o ochranu životního prostředí, fauny a flory;

  • vybudovat z ČR nezávislý a plně soběstačný stát pro přežití i v těžkých globálních, ekonomických, klimatických resp. i válečných krizích; plná soběstačnost musí být zajištěna a zaručena především v energetice, vodním hospodářství a v produkci kvalitních potravin;

  • omezit, zpomalit a postupně zastavit politiku lákání investorů a prodejů páteřních státních firem do soukromých rukou, čelit vlivům globalizace;

  • nikdy neoslabovat korunu proti jiným měnám a naopak ji přirozeně posilovat, do EURO-zóny nevstupovat, a pokud ano, tak ne dříve než bude EURO za 11,- Kč a méně;

  • zvyšovat finanční prostředky na vědu, výzkum, vývoj a jejich výsledky realizovat v praxi zakládáním státních podniků či družstev s možností jejich privatizace přednostně zaměstnanci;

  • zastavit ubývání a znehodnocování zemědělské půdy, zastavit nákupy půdy ze spekulativních důvodů, postupně (nepůjde-li to jinak) vyvlastnit s náhradou veškeré pozemky, na kterých vlastník sám nehospodaří a nenese plnou odpovědnost za stav půdy;

  • zastavit erozi půdy a trvalý pokles humusu v ní a naopak zajistit zvyšování jeho podílu v půdě a zlepšení její retenční schopnosti; chemické hnojení a chemické prostředky postupně neužívat a nahradit je prostředky biologické ochrany;

  • zastavit všechny dotace, nedeformovat jimi náklady práce ve směnné ceně; místo dotací poskytovat výhodné půjčky a úvěry státem a až do jejich splacení držet majoritní obchodní podíl;

  • zajistit sociální spravedlnost, přiměřenost příjmů, rovnost mezi lidmi;

  • nedopustit segregaci a vznik ghet;

  • nedopustit, aby vedlejším důsledkem ekonomického růstu bylo zvyšování počtu lidí chudobných a lidí žijících pod hranicí chudoby;

  • nedopustit, aby s růstem automatizace a robotizace a dalším nahrazováním lidské práce stroji vůbec, který bude znamenat trvalý úbytek pracovních míst v průmyslu i v dalších odvětvích, docházelo k růstu nezaměstnanosti – tomuto trendu čelit vytvářením nových pracovních příležitostí zejména v ochraně životního prostředí, v sociální péči, ve výchově mladé generace atd.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

16:14 Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

Světové agentury, vč. např. Bloombergu, zveřejnily počátkem týdne čísla převzatá od čínského statist…