Revoluční na protonové léčbě je skutečnost, že protonový paprsek cíleně likviduje pouze nádorové buňky a nepoškozuje zdravou tkáň. Úspěšnost onkologické léčby je dána dvěma faktory. Posuzuje se jednak vyléčení nádoru a pak právě kvalita života po provedené léčbě, tedy snížení vedlejších účinků léčby.
Radioterapie neboli ozařování je jednou ze tří metod, používaných k léčbě lidí s rakovinou. V nějaké fázi svého onemocnění se s ozařováním setká 50-70% onkologických pacientů. Ti byli až dosud ozařováni tzv. fotonovým zářením. I přes obrovský pokrok ale není možné, aby tento typ záření nezasáhl také zdravé tkáně v okolí nádoru. V praxi to pak znamená, že nežádoucí vedlejší účinky vyžadují další samostatnou léčbu a z dlouhodobého hlediska vedou k trvalým následkům. U jiných pacientů zase samo riziko ani neumožňuje použít takovou dávku ozáření, která by dávala šanci na vyléčení nádoru nebo dokonce jeho poloha v těle pacienta, ozařování vylučuje.
Protonová terapie naproti tomu umožňuje zacílit na nádor. Zatímco fotony při léčbě předají maximum energie na povrchu a s hloubkou jejich energie klesá, protony předávají minimum energie při průchodu tkání, čímž šetří tkáň před nádorem a díky uvolnění energie v nádoru se tkáně za nádorem neozáří.
A pro koho je protonová terapie vhodná? Vlastně všude tam, kde se nechceme smířit s tím, že bude nemocný ozářen víc, než je nutné a nechceme riskovat všechny dlouhodobé důsledky, které z toho vyplývají.
V případě potenciálních pacientů je rozhodně třeba mluvit o nádorech dětí. Pro organismus ve vývoji je totiž ozáření okolních tkání, devastující. Naopak protonová terapie snižuje riziko poklesu intelektu, tedy mentální postižení, cílené ozařování eliminuje poškození smyslová- hluchotu , slepotu, snižuje se významně i riziko růstové retardace, chrání se důležité orgány jako srdce nebo plíce. Protonová terapie umožňuje bezpečně dodat vysoké dávky potřebné ke zničení nádoru s milimetrovou přesností a cíleně pouze do nádoru. Dětem tím nabízí nejen vysokou kvalitu života, ale minimalizuje také návrat nádoru v dospělosti. Pro rodiče dětí to pak fakticky znamená volbu mezi přežitím dítěte anebo přežitím dítěte a jeho šancí na kvalitní život.
Stejně dramatický je rozdíl v možnostech léčby karcinomu prostaty. Chirurgická nebo fotonová léčba sice pomáhá, ale u 30 – 40% pacientů dochází k návratu nádoru a vedlejším účinkům, kterými jsou impotence, inkontinence, rektální či střevní fibróza. Důvod je zase stejný, ozařování fotony zasáhne i zdravé tkáně, zatímco proton cílí přesně na nádor. Další nespornou výhodou protonové léčby je, že je ambulantní. Pacient dochází do centra po dobu dvou až pěti týdnů , podle stadia onemocnění. Aplikace záření trvá 3 minuty a jedna návštěva včetně přípravy nepřesáhne 45 minut. Pacient během léčby chodí do práce, sportuje a nikterak nemusí omezit svůj životní styl.
A teď to nejpodstatnější, co sice pacienty zajímat nemusí, ale stát s tím argumentuje a to je cena léčby. Ta je nejčastějším argumentem proti jejímu zpřístupnění u nás. Pravda je ale taková, že protonová léčba je nejen šetrnější a účinnější , ale dokonce levnější.
Třeba léčba karcinomu prostaty stojí v protonovém centru 250 000 korun, klasickou radioterapií vyjde na 350 000 korun a robotická operace je na vstupu sice ”jen “ 160 000 korun , ale část pacientů čeká stejně ještě následná radioterapie a hormonální léčba takže cena “nejlevnější” varianty se tak vyšplhá daleko přes půl milionu korun.
Ani ekonomický agument proti protonové léčbě tedy neobstojí. Jediná otázka , která zbývá: kdy se protonová léčba stane běžně dostupnou metodou pro všechny , komu může významně ovlivnit život? Kdy se v pražském protonovém centru začnou vedle dětí ze zahraničí, kterým léčbu jejich pojišťovny zaplatí, léčit i ty české ?
Protonové centrum máme – stačí jediné rozhodnutí těch, které jsme si zvolili, aby jednali v našem zájmu.
Mirka Čejková, ředitelka Nadačního fondu pro protonovou terapii
autor: Názory, ParlamentniListy.cz