Na toto upozornil před summitem Afrika – EU, který se koná 11. Listopadu v La Vallettě na Maltě a koncem měsíce konference o klimatu v Paříži, představitel OSN pro oblast Čadu Toby Lanzer ( viz).
Oba summity musí nutně řešit otázku oblasti postiženou suchem v okolí Čadu, odkud uprchlo již kolem dvou a půl milionu lidí, kteří překročili hranice jednotlivých zemí. Navíc se na svém útěku musí vyhnout územím, kde probíhá konflikt s islamistickou skupinou Boko Haram.
„Žadatelé o azyl, krize životního prostředí, extrémisté, nestabilita – to vše se nyní soustředí na území severu Střední Afriky – v čadské pánvi,“ tvrdí koordinátor pro humanitární pomoc OSN Toby Lanzer. Volá na poplach a upozorňuje mezinárodní společenství, že musí vykonat daleko více, než dosud. Podle něj se musí zabývat nejen ukončením řádění militantních extrémistů, ale možná ještě více ožehavé je řešení otázek klimatu. Zdejší území je postiženo nedostatkem vody. Vlivem globálního oteplování obrovské plochy jezera Čad vyschly a zbavily zdejší obyvatele jejich obživy, kterou je rybolov, chov hospodářských zvířat a obchod s těmito produkty. Navíc během příštích třiceti let se očekává nárůst zdejší populace o 150 milionu lidí. „V Nigeru, který je na posledních příčkách hospodářského rozvoje, má každá žena v průměru sedm dětí,“ poznamenává k tomu všemu Toby Lanzer.
Psali jsme:
USA, Francie a Velká Británie se již zavázaly, že pomohou vojensky zemím Čadu řešit problémy spojené s hnutím Boko Haram. Toby Lanzer však upozorňuje, že je ale nutné řešit také další záležitosti, jako je vytvoření dobrých hospodářských podmínek. To znamená vytvoření pracovních míst pro mládež, aby se zabránilo rozvoji zde rozvíjejícím se negativním aktivitám, jako je obchodování s drogami, zbraněmi a lidmi. Řada mladých lidí v okolí Čadu má tendenci se připojovat k mnoha již zde existujícím ozbrojeným násilnickým skupinám.
„Je na čase pohnout s mnoha zdejšími problémy, než situace nastane kritická,“ říká Toby Lanzer a nyní vkládá naději do nastávajících summitů světových politiků v La Vallettě a Paříži. Jen na Maltě se má objevit 24 šéfů vlád z celé osmadvacítky EU a jen čtyři unijní země budou zastoupeny ministry. Zároveň bylo pozváno 35 představitelů afrických zemí. Z tohoto výčtu je patrné, že předmětem jednání budou významná témata a že nepůjde jen o přátelské potřesení rukou. Pozorovatelé na jednání budou další země: Alžírsko, Norsko, Švýcarsko a dokonce i Island. Význam jednání dokresluje účast organizací: Červený kříž a půlměsíc, kancelář Vysokého komisaře pro lidská práva, Frontext, Evropská pobočka UNHCR a policejní organizace Interpol a Europol. Kolosálnost akci dodává přítomnost generálního tajemníka OSN Pan Ki-mun a předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze.
Evropa musí po letošní zkušenosti mít eminentní zájem na řešení problémů Afriky, neboť jen za minulý rok se mluví o 180 tisících uprchlících z čadské oblasti a letos by to mohlo být ještě více.
Evropská komise zřídila fond, který hodlá poskytnout 1,8 miliardy eur na projekty, které mají za cíl zastavit africkou migraci. To znamená, že jsou finance směřovány na vytváření pracovních míst a na podporu hospodářského a zemědělského rozvoje. Jednání na Maltě se ponesou rovněž v tlaku evropských zemí na Afriku, aby více spolupracovala na nucených návratech svých deportovaných státních příslušníků. Africké státy se ale brání zpětnému příjmu svých občanů, neboť to pro ně znamená miliardové výdaje, které ve skutečnosti překračují hodnotu pomoci, kterou z Evropy dostávají.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
