Mirko Raduševič: Jak se do Ruska volá, tak se z Ruska ozývá. Třetí světová, jako informační válka

07.04.2016 19:54

„Jedná se o budoucí žurnalistiku jednadvacátého století“. To je titulek v Nové Gazetě článku Romana Anina, jednoho z aktérů ruské části celosvětového novinářského sledování ( na projektu ICIJ - International Consortium of Investigative Journalists ) pracovalo 380 novinářů ze 77 zemí) toku financí na tzv. offshory.

Mirko Raduševič: Jak se do Ruska volá, tak se z Ruska ozývá. Třetí světová, jako informační válka
Foto: pixabay.com
Popisek: Internet - ilustrační foto

Pročítáme-li ruské servery k tomuto tématu, neshledáváme nic, co by mělo být nějakým způsobem zajímavé a lišilo se od zpráv podávaných u nás. Jde vesměs o popisy případu vyšetřování například na serveru Gazeta.ru, nebo se jedná o popis fungování offshorů. Poměrně značné množství článků se zabývá ruskými oligarchy a jejich vazby na vládnoucí kruhy. Typickým webem, který shromáždil ohlasy na kauzu pro a proti Putinovi, lze označit internetové stránky Echo Moskvy, kde nalezneme komentáře z různých zdrojů. Na jedné straně je zde komentář známého opozičního politika Alexeje Navalného, který vítá snahu ICIJ. Nalvalnyj poznamenává, že se jedná jen o špičku ledovce a jen velmi malou objevenou část. Nicméně i tato poměrně malá zjištění stojí za žalobu.

Poukazuje také na rodinné vazby Vladimira Putina na violoncellistu Sergeje Roldugina (kmotra Putinovy dcery). „Když jste prezidentem v autoritářské zemi, ukrást peníze z rozpočtu je velmi jednoduché. Obtížnější je ale peníze ukrýt. Ještě obtížnější utratit. Samozřejmě, že kapitál Timšenka, Kovalčuka a Rotenberga - do určité míry patří také Putinovi,“ píše Navlanyj.

Na stánkách najdeme také překlad a fotografie originálu z britského Guardianu o ukládání peněz na offshory manželkou mluvčího ruského prezidenta Dmitrie Peskova.

Další komentář patří opozičnímu politikovi Genadiji Gudkovovi, ze strany Spravedlivé Rusko, který tvrdí, že to, co bylo nyní objeveno je již dávno v Rusku veřejným tajemstvím. Poukazuje na to, že Západ odedávna schraňuje všechny možné informace o ruských představitelích. Ruští představitelé státní moci podle Gudkova hrají před Rusy schizofrenní divadlo o nenáviděném Západu, a přitom byrokracii Kremlu a v Bílém domě (sídlo ruské vlády) je vše západní drahé jak jejich srdci, tak i duši. Gudkov tvrdí, že Západ postupně svůj tlak zvyšuje a přitom nemusí spěchat, neboť ruští představitelé mu sami padají do objetí a do jeho chřtánu. Z toho všeho vyvozuje závěry: 1/ vztahy se Západem se zhoršují; 2/ vyšetřování proti Putinovi je na začátku a toto je jen první vlna; 3/ značný počet politiků v tom lítá až po uši, co se týče nelegálních finančních prostředků a navíc kradených. Mohou vypuknout nové skandály a konflikty mezi klany, proto „zásobme se popcornem a dívejme se, jak začne nová show“; 4/ Existuje nová verze záhadné smrti ve Washingtonu zakladatele firmy Video International Michaila Lesina, který znal mnohá tajemství ze života našich představitelů, o který nemáme ani tuchu. „Ale to je již jen detail,“ uzavírá svůj komentář politik Gudkov.

Problém ruských oligarchů vznikl již v osmdesátých letech

Daleko zajímavější komentář ke vzniklé kauze, než jen pouhé probírání, že se jedná o útok na Putina nebo, proč Roldugin schraňoval velké peníze, a k čemu by mu měly být (viz), je pohled na serveru Pravda.ru v článku „Nepoctivé podnikatele je třeba zlikvidovat, a to na věky“. Jedná se o rozhovor s členem kontrolní komise v podnikání Hospodářské komory Igorem Gerasimovem. Ten vidí problém v prorůstání kmotrovských vztahů businessmanů do politiky. Tvrdí, že problém začal již dávno koncem osmdesátých let, kdy „majetek družstev přecházel k sovětským občanům. Začalo tak rozvrstvení společnosti, což mělo za následek negativní jevy, kterými jsme dnes svědky.“ Ve svém komentáři pokračuje: „Privatizace se konala pod hlavičkou jakýchkoliv liberálních receptů, a to s vírou, že dojde soutěži, která naši ekonomiku potáhne. Bohužel se tak nestalo. Skončilo to tím, že se náš trh nasytil výrobky z jiných zemí, které ničily naše výrobce.“ Dále Gerasimov vypráví svůj příběh, kdy byl svědkem zániku tří podniků během krize v letech 2008 a 2009. Na zničení se podíleli samotní tzv. majitelé, kteří dali na rady svých poradců odsuzujících sovětskou minulost a styl řízení. Noví manažeři vystudovaní na univerzitách Harvard a Princeton začali vše bourat. Takové vedení zničilo stávající podniky a přitom bylo zakázáno to nazvat hospodářskou kriminalitou. Tento jev se nazýval optimalizací výrobních procesů, logistiky a změn v rozvoji podnikání směru.

O jakou optimalizaci se mimo jiné rovněž jedná, si umíme představit – zahrnuje pochopitelně i optimalizaci daní tzv. daňový offshoring jako součást daňové strategie. Zde poukazuje Gerasimov na další skutečnost, že mnozí vlastníci ruských podniků ani v Rusku nežijí.

Vše lze shrnout do známého: „Jak se do Ruska volá, tak se z Ruska ozývá“. Zasazovaný model liberálního kapitalismus na ruské poměry v době končící perestrojky a za Jelcinovy éry sebou přinesl to, co je známé z rovněž jiných zemí, jako je i Česká republika - prorůstání businessu do politiky a opačně. Někdy se o tom píše jako o kolonizaci politiky – kmotrovství. Nyní čeho jsme v Rusku svědky je snaha přetnout tyto vazby. Do toho spadá také loňské uzákonění tzv. daňové amnestie kapitálu v zahraničí. Lidé měli možnost do konce minulého roku možnost prohlášení o majetku a aktivech v zahraničí. Zákon ale omilostňuje pouze viníky daňových a celních deliktů, a ne pachatele praní peněz či korupce. Je všeobecně známo, že z Ruska proudily obrovské finance – například v roce 2014 to bylo rekordních 151,5 miliardy dolarů a v minulém roce se odhaduje, že to mohlo být kolem 90 miliard dolarů.

Nová etapa informační války

Jsou zde ale ještě další výklady projektu ICIJ odkrývající proudění financí do daňových rájů, a to v rozhovorech, které podnikla ruská sekce německé stanice Deutsche Welle . Známý ruský politolog, který zastává opoziční názory vůči současnému ruskému vedení, Dmitrij Oreškin a který se staví zejména proti připojení Krymu k Rusku, tvrdí, že projekt ICIJ je jakýmsi signálem Západu směrem k Putinovi. Ten podle Oreškina usoudil, že Západ si netroufne reagovat vojensky. Došlo však místo vojenské síly k asymetrické reakci. „Ruský prezident již dávno dostával asymetrické signály, jako je například nízká cena ropy a nový informační úder je stejného charakteru.“ Oreškin si myslí, že Putin nyní předpokládá, že budou následovat dokumenty týkající se již přímo jeho osoby. „Jestliže se do informačního prostoru dostanou ještě skandálnější materiály, bude to znamenat, že propukla Třetí světová válka. Ta však bude bojována nikoliv za pomocí tanků nebo letadel. Panamské listiny fungují jako částečná atomovka, která může vybouchnout,“ uvádí Oreškin.

Další prozápadní politolog Stanislav Belkovsky je rovněž přesvědčený o tom, že Západ má kompletní informace o prezidentu Putinovi, nicméně si zatím informace schovává na horší časy. Podle Belkovského bude Washington kompromitující materiál podávat po kapkách, a to v závislosti na tom, jak bude Putin ochoten s Američany jednat. Ruský politolog tvrdí, že tímto momentem se může stát například ruská účast ve válce o Horní Karabach. Jediný způsob, jak může Putin čelit informačnímu útoku je převést jej do naprosté povrchnosti až hlouposti. Belkovsky tvrdí: „Vy o mně vydáváte informace a já na vás hodím atomovku. Velká válka – to je dnes jediný argument Kremlu!“ Nyní může následovat, že se Kreml s bude snažit zesměšnit a vnést nedůvěru vůči těm, kteří s informacemi přichází. Navíc bude vše prezentovat jako podkopávání jeho úsilí v soutěži s USA o vliv ve světě. Podle Belkovského je Putinovou strategií, že útok je nejlepší obranou.

Redakce Deutsche Welle dále cituje bývalého ruského ministra ekonomiky v letech 1992-93 Andreje Nečajeva, který je dnes předsedou strany Občanská iniciativa. Nečajev si myslí, že ruská státní propaganda nyní opět zintenzivní své výpady. Hodnotí její dosavadní vysokou úroveň, ale problematizuje její další možnosti kreativity. Popularita Putina a vlády podle bývalého ministra obecně zůstává v Rusku na vysoké úrovni a je nepravděpodobné, že by „panamské dokumenty“ způsobily změnu těchto postojů. Tvrdí, že publikování dokumentů nepředstavuje žádnou konkrétní novinku, neboť není žádným tajemstvím, že řada ruských úředníci a manažerů státních podniků je tak či onak spojena s offshorovými společnostmi.

Nakonec uveďme, jaký typ informace by otřásl Putinovou pozicí. Na toto téma se konal rozhovor na stanici Echo Moskvy s již uvedeným politologem Dmitrijem Oreškinem. Mluví se o informacích týkající se peněz a žen. Oreškinova odpověď, zda by to otřáslo popularitou Putina, je ale negativní. Odhaduje vliv na tři procenta obyvatel: „Kapka udolá kámen, ale nikoliv skálu. Právě tak válka v Sýrii neudolala Rusko,“ říká Oreškin a poukazuje, že ani na mezinárodním poli není jednoduché pohnout Putinem. Ten požívá popularity jak v Rusku, tak ale i v zahraničí tím, že dokáže čelit USA. Jestliže to není ani korupce, kmotrovství ani sukničkářství, to, co obvykle na Západě zabírá, co by to mohlo být, ptá se moderátorka politologa Oreškina. Ten odpovídá: „Nic.“ Pak se zamyslí a dodá: „Jedině by se to muselo týkat netradiční sexuální orientace.“

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jak chcete přimět ANO znovu jednat o důchodech?

Váš záměr byl dobrý, ale evidentně se nepovedl. Myslíte, že jste se tedy jako moderátor osvědčil? A nemáte pocit, že je tu mezi vládou a opozicí až příliš hluboká propast, která se bohužel pro nás čím dál víc prohlubuje a vlastně je to vidět i ve společnosti, která je rozdělená.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: 20 let členství ČR v EU - pozitiva se hledají těžko

12:17 Ivo Strejček: 20 let členství ČR v EU - pozitiva se hledají těžko

Dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie je významným výročím v historii naší země a za…