Podle níže uvedených názorů z německých médií to bude mít Martin Schulz hodně těžké, aby voliče přesvědčil, že je to on a jeho strana, koho by měli volit a kdo by měl dále Německo vést.

Novináři a političtí analytici vidí přednost Angely Merkelové především v tom, že dokáže daleko dříve a průběžně ještě před předvolební kampaní měnit své názory a brát opozici témata. Příkladem je názor na jadernou energetiku. Ještě v roce 2009 tvrdila Merkelová: „Když se podíváme na to, kolik jaderných elektráren se ve světě buduje, myslím, že je nesmysl, abychom přestali touto cestou vyrábět energii.“ O dva roky později, když dochází k havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě, dává kancléřka impuls pro zákaz výroby energie z jádra, což léta prosazovali němečtí Zelení. Přestože vystudovala fyziku, začala tvrdit, že „jaderná energie se nedá bezpečně ohlídat.“

Ve stejném roce 2011 Angela Merkelová se rovněž rozhodla pro zrušení povinné vojenské služby, což našlo slyšení především u mladých Němců, kteří jsou zastánci profesionální armády. Mnozí němečtí konzervativní politici nad tímto rozhodnutím kroutili hlavami.

Stejně tak se Merkelová postavila proti chápání rodiny svými spolustraníky, pojaté jako nepřekonatelný imperativ, kdy otec vydělává a matka se stará o děti. Prosazování jeslí pro děti mladší tří let a další požadavek na více pracovních příležitostí pro ženy byla sice levicová politika, ale nyní je pod vším podepsána Merkelová. Zřejmě se rozpomenula na své mládí v NDR.

Velký obrat nastal v otázce schvalování manželství u párů stejného pohlaví. Dcera pastora a politička konzervativní strany byla rozhodně proti. Ale, když průzkumy veřejného mínění odhalily, že až 73 procentům Němců to nevadí, a navíc strany SPD, Liberálové a Zelení si to stanovili jako podmínku pro vytvoření koalice, přichází Merkelová se „senzací“ a zeslabuje své kategorické „ne“, když říká: „Nechť každý poslanec o tom hlasuje podle svého svědomí“.