Na webu Literárky.cz politolog Oskar Krejčí předvídal takovýto výsledek a pouze jako nové předpokládal podle průzkumů VCIOM( ruská agentura pro výzkum veřejného mínění ) pokles hlasů u všech těchto stran proti předchozím volbám v roce 2011. „Současné parlamentní strany mají menší prestiž než v době minulých voleb v roce 2011,“ píše Oskar Krejčí.
Pokles hlasů se konal jen částečně, a to u komunistů a Spravedlivého Ruska. U strany Jednotné Rusko došlo k výraznému v roce 2011 proti roku 2007. Takovýto zisk hlasů znamená pro vedoucí stranu 343 mandátů, což ji zaručuje, že může vlastně vládnout v ruském parlamentu sama!
Počet hlasů ve volbách do DUMY v roce 2011:
Jednotné Rusko (2007- 64,30 % - 20011- 49,32 %)
Komunistická strana RF (19,19 %)
Spravedlivé Rusko (13,24 %)
Liberálně-demokratická strana Vladimíra (11,67 %)
A nyní 2016:
Jednotné Rusko (54,18%)
Komunistická strana RF (13,35 %)
Liberálně-demokratická strana Vladimíra (13,16 %)
Spravedlivé Rusko (6,21%)
Co ovšem zaznamenalo významný pokles proti minulým volbám, to byla volební účast a právě tento fenomén se stal hlavním terčem pro komentátory jak ruské tak i západní.
Komentáře ruských médií
Šéfredaktor stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov v rozhovoru uvedl, že pro malou účast Rusů ve volbách jsou dva důvody. Jako první uvedl, způsob dohlížení na volby a počet pozorovatelů, a to zejména na kritických místech jako jsou nemocnice a věznice. Z toho si dělá legraci na svém twitteru Chodorkovskij. Na druhém místě mluví Venediktov o apatii: „Dá se pozorovat všeobecná apatie, a to nejen u samotných voličů, ale také u pozorovatelů voleb.“
K pozorovatelům ruských voleb poznamenejme, že jich bylo více než u voleb předchozích v roce 2011. Zahraničních pozorovatelů bylo 774 z 63 zemí (63 z USA a 60 Německo) a deseti mezinárodních organizací. Pasivitu ruských voličů podtrhuje komentátor Kommersantu Gleb Čerkasov. Poukazuje na realitu Ruska, která se mění. „Mění se také předvolební kampaň, hesla, billboardy, televizní moderátoři, vyhlašování výsledků a dokonce došlo k výměně předsedy Hlavní volební komise, ale co se nezměnilo, to je seznam stran a jejich konečné pořadí ve volbách. Jako příklad si vybírá stranu Spravedlivé Rusko, která podle něj ani za třináct let svého vzrůstu a pádu se nezměnila a zůstává stále stejná: „Znamená to sice demonstraci stability, ale také je to znepokojujícím jevem.“ Neměnnost politických lídrů také vztahuje na celé Rusko a jeho politiku: „Společnost se mění, ale politické strany nikoliv. Vznikají nové problémy, ale politici zůstávají stejní. Slova politika, která jsme slyšeli již v roce 2007, můžeme slyšet také nyní v roce 2016.“ To je pro komentátora důvod, proč část voličů zůstává doma a mlčí. Svoji úvahu nad voliči dále doprovází slovy: „Libovolná část našich občanů nepovažuje za nutné pro zachování stability země jít k volebním urnám a projevit se aktivně. Neznamená to, že jsou proti současnému politickému systému, jde spíše o aktuálním lhostejnost vůči sociálně-politickému procesu, který zde však nebude navěky.“
Komentář k neúspěchu ruských liberálních stran najdeme na serveru Komsomolskaja pravda, kde jeho autor hodnotí důvody (ne)úspěchů jednotlivých stran. Podle něj neúspěch spočívá v tom, že v televizních Pokemon a ruské volby proti všemdiskuzích kolem krymského referenda se tyto strany stavěly kriticky proti tomuto referendu. Dále negativně hodnotí lídry obou stran Jabloko – Javlinského a Parnasu – Kasjanova. „Ti místo svého dokola se opakujícího hesla o výměně vedení Ruska, by sami mněli přemýšlet o změně ve vedení svých stran.“
¨
(fotografie z Instagramu - Proti všem)
Tomuto názoru se přiklání jiný komentátor v dalším komentáři na stejném serveru KP.ru, který tvrdí, že opozice šla do voleb se starými tvářemi, které již lidi neoslovují: „Javlinský, Kasjanov, Ryžkov, a další, to jsou lidé z devadesátých let, kteří nejsou schopní nabídnout nic nového. Navíc odpudili ty, kteří jsou proti vládě, ale nejsou proti připojení Krymu. Proto tito vůdci byli vnímáni jako zrádci národních zájmů.“
Výše jde o názor politologa Vitalije Tretjakova, děkana tv-fakulty Moskevské státní univerzity, který navíc podává několik bodů, proč zvítězila strana Jednotné Rusko: „ 1. Zvyk volit tuto stranu; 2. Podpora Putina; 3. Konfrontace s USA a jejich „buranského“ chování k Rusku 4. Sjednocení s Krymem je částečně považováno za zásluhu této strany 5. V podmínkách krize lidé spojují tuto stranu se stabilitou 6. Tato strana dokázala obnovit během primárních voleb své kádry.
Komentáře západních médií
Stanice Deutsche Welle ve svém psaní o výsledcích ruských voleb připomíná reakci současného ruského režimu na protesty po volbách do Dumy v roce 2011 a tvrdí, že byla použita dvojí taktika: „Nejprve došlo k zatýkání demonstrujících, kteří dostali několikaleté tresty, bylo omezeno právo demonstrovat a naopak rozšířená pravomoc policie. Na druhé straně režim provádí relativní liberalizaci. Snížení prahu potřebných hlasů pro vstup do Dumy. Zjednodušení možnosti účasti stran ve volbách. Ella Pamfilova známá aktivistka byla jmenovaná šéfkou centrální volební komise. Dochází ke změně volebního zákona, kdy 450 poslanců je voleno polovinou podle stranických preferencí a druhá polovina je volena přímo osobně.“
Německý komentátor, vedoucí ruské sekce DW, Ingo Mannteufel tvrdí, že zisk dvou třetin poslaneckých křesel stranou Jednotné Rusko byl již dávno a předem daný a „další tři strany, které se do Dumy dostaly, jsou ve skutečnosti Kremlem kontrolované.“ Vysvětluje také apatii Rusů k volbám a to tím, že v minulých volbách docházelo k podvodům a následně došlo k politickým represím. To, že si Kreml dovolil demokratickou fasádu, je způsobeno tím, že strana Jednotné Rusko měla veškou mediální a administrativní podporu. Mannteufel mluví o Kremlu jako o „obležené pevnosti“, která organizuje nemyslnou volební parodii, kdy chtěla ukázat jen jednu stranu - „Jednotné Rusko“.
Komentátor BBC z Moskvy Steve Rosenberg trvdí, že v systému „řízené demokracie“ je nemyslitelné si představit, že by oslabila Putinova kontrola parlamentu. „Putin dopředu doufal, že jeho osobní popularita ve spojitosti s celkovou apatií Rusů povede k přijatelnému výsledku,“ píše Rosenberg. Komentář BBC je uzavřen citací Putina: „Víme, že lidé mají těžký život, že existuje řada nevyřešených problémů… nicméně dospělo se k tomuto výsledku voleb.“ Na pozadí toho britský komentátor vysvětluje, že Rusko má problémy díky sankcím a vojenské účasti v Sýrii, což se projevuje v ekonomických tenzích a také neochotě Rusů jít k volbám.
Video, zachycující některé volební podvody, najdete ZDE
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
