Mirko Raduševič: Začíná volbami do Dumy další boj o směřování Ruska?

13.09.2016 11:52

O boji lze mluvit podle několika symptomů. Jedním z nich je známka toho, že opozice vedená bývalým šéfem Gazpromu Chodorchovským se právě nyní již pustila do boje o prezidentství, přestože se volby konají až v roce 2018.

Mirko Raduševič: Začíná volbami do Dumy další boj o směřování Ruska?
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Ve vzpomínkovém komplexu Vítězství na Pokloné hoře v Moskvě

Začněme však jiným symptomem, a to je další upevňování postavení prezidenta Vladimira Putina a jeho boj s opozicí. Minulý týden ruské ministerstvo spravedlnosti prohlásilo , že analytické centrum pro výzkum veřejného mínění Levada Centrum působí v Rusku jako agent cizí mocnosti, bylo zařazené do registru takto působících organizací a jako takové může být uzavřeno. „V souladu se zákonem federace o nekomerčních organizacích 09/05/2016… bylo shledáno, že samostatná nekomerční společnost Levada Centrum vykonává činnost zahraničního agenta,“ píše se v oficiálním prohlášení ministerstva.

Ředitel analytického centra Jurij Gudkov za tímto aktem vidí činnost člena Rady federace D. V. Sablina, podle něj tento vůdce „protimajdanovské“ kampaně má na svědomí korupci, plagiátorství a podvody. Gudkov své rozhořčení nad rozhodnutím ministerstva vyjádřil v prohlášení, kde údajného organizátora kampaně proti centru dále označil za typ člověka, který se stal „mluvčím zájmových skupin, které si vytvořily monopol pro vlastenectví a národní bezpečnosti, a na tomto podkladě si přivlastňují právo na přerozdělování veřejných zdrojů a právní imunitu.“ Dále v prohlášení uvedl, že to vyvolává strach podobný sovětským časům, který „paralyzuje občany ve vztahu ke státním institucím.“ Ředitel to nazval nálepkováním na „špiony“ a „sabotéry“. Gudkov píše také o tom, že ruské ministerstvo spravedlnosti poukazuje na zahraniční finanční zdroje, které Levada Centrum nikdy neskrývala a předávala pravidelné finanční zprávy kontrolním a finančním orgánům. Gudkov připomíná, že proti organizaci Levada Centrum byl již dříve veden boj za její likvidaci.

Toto analytické centrum vzniklo na půdě organizace VCIOM ( Všesvazové centrum výzkumu veřejného mínění ) již v roce 1987. Ještě před tím ale akademička Tatjana Zaslavskaja v roce 1983, budoucí ředitelka VCIOM a zakladatelka týmu, ze kterého se rekrutovala Levada Centrum, publikovala článek "o zlepšení socialistických výrobních vztahů“, ten se stal hitem a byl cenzurován. O dva měsíce později ale generální tajemník KSSS Jurij Andropov neočekávaně přiznal, že je třeba zkoumat sovětskou společnost. V roce 1988 ve VCIOM začal pracovat Jurij Levada (1930-2006), po kterém je organizace pojmenovaná a v devadesátých letech začala tato skupina v rámci VCIOM pracovat na svém osamostatnění a v roce 2003 vzniká Levada Centrum jako samostatná organizace pod vedením Jurije Levady. Vše toto lze číst na stánkách Levada Centrum – historie (http://www.levada.ru/nopisanie/istoriya/ ). S tím se také pojí významný fakt, že organizace Levada centrum se pyšnila a pyšní, že její analýzy jsou naprosto nezávislé a tím také objektivní.

V této souvislosti současný ředitel Gudkov upozorňuje , že byl neustále vyvíjen tlak na podmanění a kontrolu centra. Zde poukazuje na publikační činnost Ústavu strategických studií (RISI), který podle něj ve zprávě z února 2014 ( „Metody a způsoby činnosti ruských a zahraničních výzkumných center, jakož i výzkumných institucí a vysokých škol, které dostávají finanční prostředky ze zahraniční“) byla uvedená celá řada státních a veřejných institucí, které byly financovány ze zahraničí pro ideologickou a propagandistickou práci v Rusku. Ředitel vyjmenovává některé instituce, mezi kterými figuruje i Lavada Centrum.

Z tohoto hlediska se zdá, že spíše jde o dlouhodobou rivalitu mezi VCIOM a Lavadou Centrem, kdy bez podrobných znalostí celé problematiky obou institucí lze stěží vše objektivně hodnotit. Přesto se média chytila tohoto problému a mají na věc svůj pohled. Zvláště se stalo iritující, že k rozhodnutí došlo před volbami do Dumy. Článek v New York Times upozorňuje  nejdříve na ruský zákon z roku 2012, který nevýdělečné organizace financované ze zahraničí a vyvíjející politickou činnost označil za agenty cizích mocností. Dále článek uvádí: „Ruská vláda se snaží vylíčit nadcházející volby do Státní dumy, naplánované na 18.září, jako více transparentní než ty v roce 2011, které skončily demonstracemi v ulicích… Označení Levada Centrum za agenta je vnímáno jako překážka k deklarované transparentnosti voleb“. K tomu deník cituje ředitele Gudkova: „Stalo se tak poté, co jsme prokázali pokles popularity strany Jednotné Rusko (v srpnu z 39 na 31 procent, což se u jiných stran se neodehrálo).“

V ruské verzi serveru Deutsche Welle je citován  německý komentátor deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Reinhard Veser, který popisuje Levada Centrum jako instituci, která si vydobyla respekt ve studiu a průzkumech ruského veřejného mínění díky transparentnosti, metodicky čistému vedení průzkumů a kvalitní analýze vedené po mnoha let. Výsledky podle něj podávaly strukturovaný pohled na ruskou společnost. Data z výzkumu potvrzovala stále větší oblibu ruského prezidenta Vladimira Putina a slabost opozice, ale také vysvětlila důvody, proč tomu tak je, a to na základě analýzy hodnot a postoje Rusů.

Pro Levadu Centrum je zde ovšem jedna přitěžující okolnost, že většina financí ze zahraničí přicházela z University of Wisconsin v Madisonu, která spolupracuje s Pentagonem, o čem informovala tisková agentura Intefax.

Chorkovskij hodlá změnit Rusko

Bývalým šéf Gazpromu Michail Chodorchovský se rozhodl skoncovat s Putinem. Má zcela jinou představu o směřování Ruska, dává to již dlouho jasně najevo a má k tomu sloužit jím založené hnutí Otevřené Rusko. Poslední jeho akcí, a to záměrně nyní před volbami do Dumy je včerejší založení další iniciativy a k tomu příslušných webovských stránek „Místo Putina“ (Vměsto Putina). Cílem akce je najít alternativního kandidáta do prezidentských voleb v březnu roku 2018. Na jmenovaných webovských stránkách se objevilo již třináct budoucích kandidátů. Můžeme zde najít vůdce ruské opozice Alexandra Navalného, dceru někdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina Taťjanu Jumašovovou, předsedu pravicové strany Parnas a bývalého ruského premiéra Michaila Kasjanova, vůdce liberální strany Jabloko Grigorije Javlinského, starostu Jekatěrinburgu Jevgenie Roizmana, bývalého Putinova ministra financí Alexeje Kudrina nebo bývalý poslanec za Psovsk Lev Šlosberg a další. Na stránkách mohou zaregistrovaní uživatelé přidávat další jména kandidátů. Možné je dávat kandidátům preference, komise podle hlasů pak vyhlásí kandidáta a zatím s přehledem vede Navalnyj. Mluvčí dalšího Chodorchovského projektu „Otevřené volby“ Timur Valeev sdělil, že však dotyční kandidáti o svém jmenování ani nevědí, ale budou-li chtít, komise je ze seznamu smaže. Zatím podle prvních reakcí přišlo mnohým toto jmenování k smíchu. Jelena Panfilovová ředitelka ruské pobočky Transparency International reagovala: „Rozhodně jsem pro svobodu slova a projevu, ale oceňuji na druhé straně odpovědnost a úctu k druhým. Proto si myslím, že by bylo zodpovědné se nejprve lidí zeptat na možné jmenování.“

Chodorchovskij se rozhodl jít do tohoto projetu na podkladě úspěchu jmenované jiné akce „Otevřené volby“, kdy mezi kandidáty do Dumy figuruje jeho skupinou jmenovaných osmnáct osobností a do zákonodárného sboru Sankt Petěburgu pět lidí. Sám Chodorchovskij k tomu pro média poznamenal: „Našel jsem nové politické osobnosti a značný počet různých aktivistů získal zkušenosti v politické práci. Tito lidé nabízí společnosti pozitivní alternativu k současné ruské vládě.“ Co se týče jeho vlastní kandidatury uvedl, že na prezidenta nechce kandidovat, ale hodlá představit plejádu demokratických kandidátů 

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…