Margaritis Schinas, vedoucí mluvčí EU prohlásil, že unie neuznává katalánské referendum () a dále uvedl, že nelze srovnávat Kosovo a Katalánsko. „Co se týče nezávislosti Kosova, jedná se o zcela zvláštní kontext,“ uvedl Schinas.
Na vzniklou situaci okamžitě reagovali srbští vedoucí představitelé s tím, že „mezinárodní společenství používá dvojí standart.“ To jsou slova ministra zahraničí Ivici Dačiće, který upozornil, že Kosovo nemůže být jiným případem a že jde o porušování mezinárodního práva na úkor Srbska stejně, jako se to nyní stalo Španělsku. „Upozorňovali jsme, že Kosovo je Pandořina skřínka, jejíž příběh nekončí uznáním nezávislosti Kosova,“ uvedl Dačić s tím, že takováto jednostranná rozhodnutí vždy závisela a závisí na rozhodnutí několika velmocí.
Okamžitě a podobným způsobem reagoval srbský prezident Aleksandar Vučić: „Mám snad odjet do Bruselu a klást jim otázky, jak je toto možné? Mám se jich zeptat, proč je na tom Srbsko nejhůře? Proč katalánské referendum neplatí a kosovské platí?“ Prezidentovo rozhořčení pokračuje: „Na Balkánu si pohráli se stáními hranicemi a teď je legrace rychle přešla, když jim´rohatej´ zaklepal na dveře. Situace je najednou mnohem a mnohem složitější.“ Problém s katalánským referendem skutečně srbského prezidenta naštval a vzpomenul si v této souvislosti na latinské přísloví „Co je dovoleno Jovovi (příp. Bohovi), není dovoleno volovi.“ Proto nemohla nechybět jeho bojovná až výhružná slova na adresu Kosova, že sice možná Srbové zapomněli na vzorce chování Západu, ale to nebrání tomu, že se budou zasazovat za evropské principy a demokracii, ale zároveň Srbsko bude se vší odhodlaností bránit svoji integritu.
V této souvislosti si srbský prezident vzpomněl a poděkoval některým evropským zemím Slovensku, Rumunsku, Kypru, Řecku a právě Španělsku, které podržely Srbsko a neuznaly Kosovo.
Poznamenejme, že dvojího metru EU si nepovšimli jen srbští představitelé, ale celá situace dochází konečně i lidem na Západě. Příkladem je jeden z titulků britského deníku Daily and Sunday Express: „Reakce EU na Katalánsko je nejlepším příkladem pokrytectví ve světové politice“ (EU’s Catalonia response branded ‘best example of hypocrisy in world politics).
Bez emocí s dopisem Evropské komisi
První emoce v Bruselu vyprchaly, a když se dostavil rozum, bylo jasné, že Srbsko má nyní po katalánské „vzpouře“ v rukou trumfy. První přichází s chladnou hlavou premiérka Ana Brnabićová, která navrhuje poslat do Bruselu Evropské komisi dopis dožadující se vysvětlení politiky „dvojího metru“ a s hlavním tématem: mezinárodní právo, jeho vymahatelnost a rovnocenné uplatnění všem zemím, i těm které nejsou členy EU.
V těchto dnech (10 a 11.října) je premiérka Brnabićová v Bruselu a původně zde měla oficiálně předat dopis. Důvodem, že nedochází k jeho předání, je skutečnost, že se o dopis začala zajímat španělská vláda s premiérem Mariane Rajoyem. Španělé vzhledem k vývoji ve své zemi žádají Srbsko, aby tento dopis Evropské komisi zatím nedoručovalo. Prezident Vučić prohlásil, že nepředání dopisu neznamená, že Srbsko nebude požadovat i nadále vysvětlení od EU.
Hlavním bodem dopisu je požadavek na dvaadvacet členů EU, aby se zřekli uznání Kosova.
K tomuto požadavku jsou srbští politici skeptičtí, dobře vědí, že Brusel nebude na dopis reagovat. „Naší povinnosti ale je, že musíme bojovat za naše zájmy. Naprosto by stačilo, kdyby Brusel uznal a řekl: ´dobře v letech 1999, 2004 a 2008 jsme chybovali´. K tomu pochopitelně nedojde a budeme nadále svědky kdejakého rozumování jejich nečistého svědomí. Zatímco Albánci si mohou dělat, co je napadne, neboť mají mocné spojence, Srbové si nemohu dovolit zhola nic,“ reagoval srbský prezident Vučić.
O Srbsko je zájem
I přes výše zmíněnou „slabou“ pozici Srbska v EU v porovnání s Kosovem, není na tom tato balkánská země tak špatně, co se týče jiných mocností a nemusíme mluvit ani o Rusku. Svědčí o tom současná návštěva tureckého prezidenta Recepa Erdogana v Bělehradě. Informace o návštěvě se může zdát z hlediska světových událostí okrajová. Ještě více provinčně zní zpráva o návštěvě tureckého představitele v jihosrbském městečku se šedesáti tisíci obyvateli Novi Pazar. Zahraniční média sice tomu nevěnují pozornost, my ji věnujme a ten, kdo zná zdejší historii, se rovněž zamyslí. Jde o město, které založil osmanský vojevůdce Isa-beg Ishaković, odkud podnikal výpady do Srbska. Od středověku v tomto městě a v oblasti Sandžak (Raška) jsou usazení také Turci. Jde o území, o které měli a stále mají zájem politici podporující myšlenku Velké Albánie. Nyní během této návštěvy, kdy Erdogana neustále hlídalo jeho padesát příslušníků turecké tajné policie, jak turecký tak i srbský prezident se ujišťovali v tom, že nežijeme ve středověku. „Nežijeme v roce 1389 (bitva na Kosově poli – pozn. red.), jak se mnozí domnívají, ale v roce 2017,“ uvedl Aleksandar Vučić a Recep Erdogan opáčil: „Nezabývejme se tím, co, kdo a jak komentuje. Po těžké době jsme dospěli do dnešní situace a jsme tam, kde jsme. Přejeme si se Srbskem a s celým Balkánem učinit velké kroky dopředu, aby se problémy vyřešily.“ K tomu turecký prezident dodal, že cesta do Nového Pazaru má ten smysl, aby zde řekl „svým bratrům, že jejich role nyní spočívá ve sbližování dvou zemí.“
To jsou politická vyjádření a pod pokličkou se skrývá zájem Srbska o turecké investice, což je například budování dálnice Bělehrad – Sarajevo. Turecko pro změnu přemýšlí jinak, a to geopoliticky. Dobře ví, že jeho vztahy s EU jsou napjaté a Srbsko může jako budoucí unijní člen být jakýmsi mostem na Západ. Vždy bylo pro osmanskou říši předpolím do Evropy. Zde se ovšem kříží jeho zájmy s politikou USA, představovanou v Evropě a zejména na Balkáně postavou Fethullaha Gülena. USA na Balkáně mají silnou pozici, jak v Sarajevu, tak především v Prištině. Berme proto cestu tureckého prezidenta z tohoto úhlu, kde se střetávají zájmy Erdogana a Gülena.
Trochu humoru
Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić na slavnostní večeři zazpíval prezidentovi Recepu Erdoganovi turecky píseň Osman Aga. Srbsko má ve svém ministrovi "diplomatický poklad" a slavíka zároveň. Pro změnu při návštěvě dřívějšího italského ministra zahraničí Franca Frattiniho zpíval Dačić italsky známou píseň O sole mio...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
