Miroslav Macek: I já tedy přidám jednu k dobru

13. 9. 2017 12:14

Středeční glosy Miroslava Macka.

Miroslav Macek: I já tedy přidám jednu k dobru
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Macek

Poslouchal jsem předevčírem na Radiožurnálu rozhovor s Mikulášem Bekem z Masarykovy Univerzity Brno a jeho projev a názory mi velmi připomínaly moje rozhovory s řediteli nemocnic, když jsem pracoval na ministerstvu zdravotnictví: dejte nám víc peněz, abychom měli předpoklady být světoví (a též více ukájeli svoje medicinské libido - to pochopitelně neřekli, ale bylo to tak), a kde je vezmete, to je politická záležitost vás politiků. Jak je utratíme, do toho vám nic není, na to jsme odborníci my.
Také mi připomněl Petra Pitharta. Na vše měl totiž recept: soustavnou a racionální debatu. Jak rozhodnout, nenabízel…

Heslo dne:
S teroristy a evropskými politiky se nevyjednává.

Čtenář glos M. S. mi napsal (a já to prošvihl!):
Jistě jste v nedělním pořadu 168 hodin zaznamenal, že Saša Uhlová se patrně stane vegetariánkou. Nechala se zaměstnat na drůbeží porážecí lince a zjistila, že kuřecí maso pochází z kuřat, která ale musí být předtím usmrcena! Přimlouval bych se, abychom se všichni zasadili o to, aby jí v jejím vlastním zájmu nebylo umožněno nechat se zaměstnat v drůbežárně. Jen považte to zklamání, až by zjistila, že slípka snáší vejce kloakou, tedy stejným otvorem, kterým se zbavuje moči a stolice. Uznejte, že ochuzení jejího jídelníčku vedle masa i o vejce by bylo kruté.

Zítra uplyne osmdesát let od smrti prezidenta Masaryka a tak se to všude hemží vzpomínkami. I já tedy přidám jednu k dobru.
Někdy v roce 1949, možná 1950, jsme s otcem navštívili jeho pražského známého z bohaté stavitelské rodiny. Dospělí se bavili o jakýchsi filatelistických obchodních záležitostech a já bloumal rozlehlým bytem, prohlížel si intarzie na nábytku, obrazy a sochy, a trochu se nudil.
Pak jsem na jedné porcelánové misce objevil karamelku (tehdy zvanou podle výrobce „štolverk“) a protože jsem znal z pár návštěv zvyk mít někde na talířku něco sušenek, bonbonů či ovoce k posloužení hostům, karamelku jsem rozbalil, papírek strčil do kapsy a ji do pusy. Byla tvrdá, vyschlá, chuti nevýrazné.
Vrátil jsem se k dospělým, kteří se nad známkami dostali k rodinné historii, a majitel bytu se jal zrovna vyprávět, jak byl jako hoch s otcem na návštěvě u prezidenta Masaryka a dostal od něho karamelku - mám ji od té doby támhle na talířku vystavenou, dodal pyšně.
Nevím, jak jsou na tom ostatní pamětníci, ale mně Ta vzpomínka na TGM žádné libé pocity nepřináší, ta karamelka byla fakt děsně tvrdá a nedobrá…

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Bílek: Co chceme

18:41 Petr Bílek: Co chceme

Blíží se sté výročí vzniku československé státnosti. Česká i slovenská vlády připravují rukou společ…