V časopisu Reflex vyšel dlouhý článek s titulkem „Hledá se Antizeman“, úvaha Bohumila Pečinky a Petra Sokola o tom, jaký by měl být kandidát na prezidenta, který by poslal současného prezidenta do důchodu na Vysočinu.
Při vší úctě k oběma pánům konstatuji, že stačila namísto obsáhlého článku jedna jediná věta: kandidát by měl říkat mnohem kultivovaněji v podstatě totéž, co říká Miloš Zeman a mnohem lépe, byť nenadřazeně, by se měl chovat a vypadat.
Blíží se slunovrat, a tak se kdejaký zatoulaný balvan po podivuhodné oběžné dráze vrací do českých medií:
Sociolog Fedor Gál poskytl Echu. 24 rozhovor, jehož titulek zněl „Bojím se, že zvíře v nás zase začíná ožívat“.
Kéž by, kéž by, dodávám…
Ekonom Jan Švejnar v Parlamentních listech:
Bohaté je třeba více zdanit. Evropa migranty potřebuje. Jinak zchudne.
Dodávám: Hemingwayův styl, obsah Pepek Vyskoč…
A teď vážně:
Karel Havlíček v Lidovkách:
Například máme právně upraveno, co je to „hračka do vody“. Míní se tím „hračka, která je určena k použití v mělké vodě a která je schopna nést dítě na vodě nebo je udržet nad vodou“! Věřil by tomu někdo? Nikdy přece nebylo třeba upravovat takový naprosto srozumitelný pojem právem! Bují tady množství pramínků, které se zdánlivě slévají v obrovskou řeku práva. Jak ale známo, příliš mnoho práva znamená v podstatě bezpráví.
Pokud tento trend překročí určitou hranici, může to vést ke katastrofálním následkům, společnost se přestane podle práva chovat. Platí to nejen ve státech, ale i v mezinárodních vztazích. Vezměte si reálnou Evropu a uprchlickou krizi a na druhé straně evropské právo, které v kritickém okamžiku všichni přestali respektovat. To je klasická ukázka nepřijatelnosti práva.
V posledních dnech jsme slyšeli o Václavu Havlovi mnoho slov. Některá z nich byla i pravdivá…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
