V důsledku pronikání západní kultury se postupně Yakuza proměnila z tradičních bojovníků v samurajských kostýmech na klasické mafiány nosící černé obleky, bílé košile a černé sluneční brýle, přičemž tradiční samurajský meč byl nahrazen výkonným samopalem. Od konce války do roku 1990 provedli pravicoví extremisté v Japonsku útoky na 27 významných politiků. Nyní vyvíjí v Japonsku činnost asi 850 pravicových skupin se 120 000 členy, z nichž mnohé tvoří Yakuza. Počátkem roku 1992 prosadila japonská vláda vydání zákona na předcházení nezákonným aktivitám členů Yakuzy (boryokudanu). Označením „boryokudan“ byly definovány zločinecké skupiny, jejímiž členy byly zejména osoby, se záznamy v trestních rejstřících a se sklonem k násilí. Yakuza, která se do této doby mohla, byť poloveřejně, účastnit dění v Japonsku a infiltrovala se tak do různých legálních podniků, začala ztrácet veřejnou podporu. Vzhledem však k tomu, že Yakuza měla své zastánce nejen v řadách inteligence, ale i mezi duchovními, a pracovalo pro ni mnoho významných advokátů, zdvihla se proti vládním aktivitám vyplývajícím z tohoto zákona vlna odporu a dokonce ve státních sdělovacích prostředcích různé osobnosti vystupovali na podporu Yakuzy a její „dobročinné“ aktivity. Na podporu Yakuzy v první polovině devadesátých let 20. století bylo dokonce zorganizováno několik protivládních demonstrací. Japonská vláda však neustoupila a začala yakuze zužovat prostor podnikání.
A Yakuza byla donucena změnit taktiku a zhruba od poloviny devadesátých let 20. století se snažila podnikat v mezích platných zákonů. Pod legálním krytím realitních kanceláří, stavebních firem, bankovních domů a dalších „počestných“ firem začala Yakuza expanzi do okolních zemí a postupně získala dominantní postavení v Koreji, na Tchajwanu, na Filipínách, v Thajsku, v Latinské Americe i ve Spojených státech amerických. Členové Yakuzy v těchto zemích, mimo krycí legální činnosti, provozují řadu ilegálních aktivit od sexuální turistiky, pornografie, trhu s prostitucí, obchodu se zbraněmi a drogami až po vydírání a praní špinavých peněz, což značně ovlivňuje hospodářské systémy uvedených zemí. Například v USA zkupuje významné nemovitosti stále větší počet osob napojených na japonskou Yakuzu a americký finanční systém je stále více ohrožován obrovským množstvím japonských peněz podezřelého původu. Yakuza pronikla v osmdesátých letech minulého století i do Austrálie, kde zcela ovládla přímořská letoviska, hotely, pláže a kasína. Za dlouhá desetiletí vybudovala Yakuza zločinecký monopol zabývající se širokým okruhem trestných činů, zejména hazardními hrami, obchodem s děvčaty, prostitucí, obchodem se zbraněmi a drogami, konkrétně Amphetaminem. Amphetamin (shabu) vyráběla japonská vláda během druhé světové války jako drogu pro letce, po válce Yakuza vyráběla tuto drogu ilegálně a přenesla výrobu do zahraničí (Tachj-wan, Jižní Korea, Thajsko). Yakuza kontroluje též část průmyslové výroby a angažuje se na akciovém a kapitálovém trhu, v obchodu s nemovitostmi aj. Již koncem osmdesátých let minulého století, se odhadoval roční obrat skupin Yakuza na 16 - 80 miliard DM, tj. 1,5 - 7,5 bilionů jenů. Yakuza se usadila i v zahraničí, zejména v jižní Asii, ale má svá zastoupení i v ostatních světadílech. V poslední době byla její přítomnost zaregistrována v Rusku a na Ukrajině, kde jsou jí přičítány nejtěžší zločiny. Na přelomu druhého a třetího tisíciletí měla Yakuza více než sto tisíc členů organizovaných ve více než osmdesáti skupinách (rodinách) z nichž tři nejpočetnější - Jamaguči-gumi, Inagawa-kai a Sumijoši-kai - mají více než 50 tisíc členů.
V polovině devadesátých let 20. století překonala Yakuza vnitřní krizi, která byla způsobena smrtí hlavního vůdce, tzv. kmotra kmotrů Taoka-sana, neboť krátce po jeho smrti nastalo bezvládí a mezi jednotlivými rodinami Yakuzy docházelo takřka denně k nelítostným bojům. Někteří členové Yakuzy chtěli i nadále vyznávat tradice Yakuzy, včetně tradičních zločineckých činností a další prosazovali daleko širší využití nových způsobů „podnikání“ zajišťující mnohonásobně vyšší zisky. Novými formami „podnikání“ však došlo k porušení významné nepsané smlouvy, kterou v minulosti uzavřel kmotr kmotrů Taoka-san s policií, podle níž, se Yakuza zavázala, že nebude obchodovat s omamnými látkami a jedy, nebude používat střelné zbraně a při svých aktivitách nebude vystupovat do popředí, za což ji japonská policie a úřady přislíbily, že zavřou oči nad nevěstinci a hernami ukrývajícími se v tzv. tureckých lázních. Japonská Yakuza je značně nebezpečná zejména tím, že své členy vyhledává již mezi mládeží ve školách, vybírá perspektivní talenty, které finančně podporuje, poskytuje jim stipendia ke studiu na významných univerzitách takřka po celém světě a kontaktuje je pro své cíle teprve tehdy, když dosáhnou určitých, pro Yakuzu zajímavých, postů v průmyslu, bankovnictví a ve státní správě. Podle některých pramenů operuje takto Yakuza takřka ve všech rozvinutých zemích světa a má svá tykadla rovněž ve všech zemích bývalého východního bloku, včetně Ruska, Ukrajiny, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Polska, Slovenska i České republiky. Jednou z veřejně známých afér v České republice je, mimo jiné, i aféra vzniklá kontakty Yakuzy s japonským bankovním domem Nomura, který u nás hodlal ovládnout významnou část bankovního sektoru. Některé zdroje uvádí, že současným vůdcem (kmotrem kmotrů) japonské Yakuzy je jeden z nejvýznamnějších obchodníků Asie, Masatoši Kumagai, který již od roku 1996 vede jednu z nejsilnějších rodin Yakuzy.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
