Bruselští politici a většina evropských médií začala postupně při představě,že rakouským prezidentem by se stal Norbert Höfer (na snímku), ztrácet „glanc". A tak vítězství protikandidáta ( proevropského a promigračního,mám-li to zjednodušit) se stalo podnětem k nebývalému jásotu. Jediným zádrhelem bylo poněkud těsné vítězství o cirka 31 tisíc hlasů, navíc zjevně získaných v korespondenčním hlasování.
Strana svobodných do poslední chvíle váhala s protestem proti výsledku voleb, ale nakonec ho – na poslední chvíli – podala. A asi se budou dít věci. Podle prvního přezkoumání bylo zhruba 120 tisíc obálek se korespondenčně zaslanými hlasy otevřeno protiprávně již v den hlasování, přitom se to má stát až následující den po hlasování od 9 hodin. Právní situace je jasná: Takové hlasy jsou neplatné.
Podle stížnosti Strany svobodných byly v 94 z celkem 117 volebních okrscích zjištěny různé nesrovnalosti. Chyby uznávají i právní poradci zvoleného prezidenta a rakouský ústavní právní k Heinz Meyer vše dokonce označil za neuvěřitelné lajdáctví.
Co bude dál? Rakouský ústavní soud musí stížnost prozkoumat, přičemž má lhůtu čtyř týdnů na rozhodnutí. Buď bude nutné celou volbu nebo její části opakovat, nebo ji zamítne. Tato poslední varianta je ale vzhledem k průkaznosti pochybení dost nepravděpodobná. Kritický je přitom počet hlasů, o které Van der Bellen, protikandidát Höfera,zvítězil. Už nyní se pochybení vztahují na cirka 121 tisíc hlasů. Vzhledem k prokazatelným zkušenostem Evropské unie s odmítáním referend,která nejsou podle Bruselu „v pořádku", se bude asi hlasovat tak dlouho, až zvítězí ten správný kandidát. Kéž bych se pletl!
Autor je vydavatelem Literárních novin.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
