Miroslav Pivoda: V technologické pasti?

2. 10. 2013 7:31

Dnes se vedou diskuze o tom, zda Rómové jsou či nejsou v sociální pasti, zejména pokud jde o jejich zaměstnanatelnost. Nicméně svými důsledky se ve srovnatelné pasti, tzv. techologické pasti, nachází celé lidstvo.

Miroslav Pivoda: V technologické pasti?
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Na úřadech práce mají napilno

Jde o past vzhledem k budoucímu rychlému technologickému vývoji probíhajícímu v současném kapitalistickém společensko-ekonomickém zřízení. V důsledku toho může v roce 2045 být na světě už i 90% nezaměstnaných. V tomto smyslu je dnešní nezaměstnané lidi možno považovat za určitý druh naší “avantgardy”, která pro nás ukazuje možný budoucí směr vývoje. 

Poučíme se z jejich dosavadní zkušenosti? Například dle dnešních zákonů sociálně vyloučení (někdy také označovaní jako sociálně „nepřizpůsobiví“), kteří nikdy nepracovali, nemohou získat ani nárok na starobní důchod. Na stará kolena tak dál mohou dostávat pouze dávky v hmotné nouzi, anebo jen minimální penzi ve výši 3100 korun měsíčně odvozenou od tzv. náhradní doby pojištění. To nejsou hezké vyhlídky pro dnešní absolventy škol.

Budoucí past nebo příležitost?

Toto téma je komplexní, prostoru pro sdělení je zde ale málo. Takže jen heslovitě, s rizikem možného nepochopení. Pokud se současná společnost v dohledné době nezmění, půjde o past pro většinu lidské populace. Neudržitelný stav představuje ale současně i příležitost pro jiné budoucí uspořádání společnosti. Nová uspořádání se zpravidla rodí v krizových situacích. Četné radikální  technologické inovace si mohou vynutit i radikální sociální inovaci.

Mimochodem, se zpožděním dvou století, budoucí vývoj může konečně dát za pravdu ekonomovi Karlu Marxovi o smrtelných vnitřních rozporech kapitalismu.

V budoucnu by pravděpodobně šlo o nenásilný přechod do nějakého jiného společenského uspořádání, kterému bychom snad mohli říkat i „reálný komunismus“. Pozor, nemyslíme zde onen násilný, protestní a předčasný přechod do dočasného reálného socialismu, který existoval od roku 1917 (přes náš rok 1948) do roku 1989. Ale také to může být úplně jinak - zejména pokud se lidstvo nepoučí z osudů dnešní naší „avantgardy“. Proč o tomto scénáři zde vůbec uvažujeme? Je totiž velmi pravděpodobný a jeho dopad ohromný.

Monozí čtenáři scénář budou asi zesměšňovat. Prognózy Ray Kurzweila (http://en.wikipedia.org/wiki/Ray_Kurzweil) jsou ale něco zcela jiného, než novinářské zasněné pohledy z okna a tiché blouznění. Kurzweilovy prognózy vycházejí z technologických trendů (které jsou podloženy tvrdými daty) a v minulých 25 letech dosahovaly 85% úspěšnosti (!). Kurzweilovy prognózy se skutečně naplňují, budoucí technologický vývoj je dle něj předpověditelný, protože se na něm podílí stovky tisíc inženýrů po celém světě - nikoliv jeden Ústřední výbor.

Teď k věci: Kolem roku 2029 by vývoj umělé inteligence (v laboratoři) měl překonat inteligenci lidskou a kolem roku 2045 by dnes pět exponenciálně se vyvíjejích technologií mělo splynout do bodu, kterému Kurzweil říká Singularita. Co bude dál, nelze již předpovědět (tedy s výjimkou českých propagátorů dostavy Temelína, kteří plánují jeho ekonomické využití do roku 2060! ).

Lidské bytosti jako pracovní síly budou postupně nahrazovány budoucí technologií. Kolem roku 2045 by umělá inteligence, ve všech možných technologických ztělesněních, měla již zaplavit celý náš svět. Lidská pracovní síla (zejména ta levná) přestane být pro ekonomiku zdrojem produktivity a efektivnosti. Nebude již potřeba. Na rozdíl od průmyslové revoluce, která začala efektivně nahrazovat práci lidských svalů, dojde teď i k nahrazení lidského mozku (tj. lidské inteligence). Jaké praktické dopady to bude mít?

Dvě poznámky:

1. Nebudeme se zde podrobněji věnovat dnešnímu paradoxu, totiž, že v roce 2013 je snadnější nahradit právníka či vysokoškolského učitele počítačem s umělou inteligencí, než nahradit uklízečku robotem.

2. Nebudeme se zde teď věnovat možnostem využití a určitě i zneužití v přechodném období (tzv. hybridních technologií), kdy lidské fukce budou posíleny buď vnějšími či vnitřními počítači.

Budoucí pracovní místa

Ray Kurzweil je optimistický ohledně nalezení nových budoucích (dnes ještě neexistujících) pracovních míst. Nikoliv autor tohoto článku. Proč? Zrekapitulujme si situaci. To co se dosud opravdu nedaří nahradit novou technologií zůstává jen lidská empatie. Kolik nových pracovních míst může ale být založeno na vyuzití lidské empatie? Například v roce 2013 byl v Česku identifikován nedostatek pěstounské péče, která by nahradila méně efektivní kojenecké ústavy. Tato profese se jako jedna z mála profesí zatím jeví jako vhodná pro dlouhodobě udržitelné zaměstnání. Lze 90% populace proměnit na pěstouny a vychovatele?

Současný kapitalismus nemůže fungovat při 90% nezaměstnanosti. Přibližne 50% nezaměstnanost dnes již dosahují absolventi škol ve Španělsku. To je naše další „avantgarda“, z jejíchž zkušenosti bychom se také mohli poučit. Vzdělaní Španěnělé se svůj problém snaží řešit emigrací do jiných zemí světa, kde práce je. V roce 2045 ale Mars ještě nebude obyvatelný pro všeobecnou emigraci z této zeměkoule.

Ekonom Karel Marx před dvěma stoletími předpovídal, že kapitalismus zanikne na své vniřní rozpory. Budoucí 90% nezaměstnanost by mohla stát pro současný kapitalismus skutečně smrtelným rozporem. Co s tím uděláme? Naštěstí máme ještě mnoho let si věc pořádně promyslet, než se ta kritická situace skutečně projeví. Využijeme časového předstihu a promyšleně změníme jevící se past na příležitost ke změně k lepšímu, nebo ho promarníme místními politickými půtkami?

Jak je na tom česká ekonomika?

Naši budoucnost dominantně určuje technologie. Technologická past/příležitost je připravena pro všechny národy světa bez výjimky. Jak je na tom technologicky Česko relativně vůči ostatním ekonomikám? Budeme vyřazeni dříve nebo později z účasti na podstatné přeměně tohoto světa? Obávám se, že spíše dříve. Proč? Česká ekonomika není na tom tak dobře, jako například ekonomika švýcarská - s jen 8 miliony obyvatel. Podle ukazatelů technologické pokrokovosti (které jsou samozřejmě vždy jen zjednodušením reality) poklesla schopnost české ekonomiky vůči srovnatelně velkým státům Evropy i světa. Zde není podstatný ani tak ekonomy stále omílaný momentální ukazatel HDP, ale především ukazatel konkurenceschopnosti (z nějž například si můžeme všimnout významně negativního vývoje počtu českých patentů a srovnat ho se stavem právě ve Švýcarsku).

Rozdat již vytvořenou hodnotu byl určitě snadnější úkol, než vytvoření nové hodnoty v konkurenčním prostředí. Přesto již za první úkol zvažovali naši nadšenci někdejšímu hlavnímu architektovi české transformace udělit Nobelovu cenu. Hm. Takovouto cenu by si zasloužil určitě ten, kdo Česko posune vpřed v jeho technologické (inovační) kompetnentnosti. V dlouhodobém pohledu (tzn. 20 – 30 let) si nejvyšší cenu pak ale nepochybnitelně zaslouží ten, kdo nás převede do lepší společnosti, až se začne hroutit stávající kapitalismus. Neviditelná ruka trhu tuto sociální inovaci pro nás bohužel nezařídí. Když se v české společnosti jedná neviditelně, tak to zpravidla znamená podvodně.

Miroslav Pivoda, Innovation Consulting Brno (https://sites.google.com/site/innovationconsultingbrno/)

Autor tohoto článku toho už poměrně dost pamatuje. Námatkou: Na počátku své profesní kariéry byl nejlepším mladým zlepšovatelem. V letech 1987-1991 připravoval podnikatelské aplikace pro český systém umělé inteligence (https://sites.google.com/site/vaclavpolakaols/) na VUT Brno. V letech 2004-2010 připravoval doktorandy z celého světa na americké Bernelli University. V Česku dosud vyučuje předmět Inovace pro MBA studenty, a příležitostně i sepisuje své paměti. Je trvale bezpartijní, takže určitě nepíše na objednávku žádné politické strany.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

11:44 Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, aby přijala zákon, opravňující k těžbě českého lithia výlučně dom…