Maturoval jsem v roce 1964 – matematika, fyzika, ruština a český jazyk. Pře maturitou jsme měli tzv. „Svatý týden“, kdy jsme kolektivně simulovali, že se učíme. Sluníčko hřálo, Labe teklo a Lenora fungovala. K dispozici jsme měli, alespoň si vzpomínám přehled maturitních otázek. První záležitostí byla slohová práce, či esej. Téma nikdo neznal a v hodinu ranní, nám školní rozhlas ústy ministra školství zvěstoval ony otázky z literatury. Učitel je napsal na tabuli, tak jak nám je diktoval hlas ze školního rozhlasu. Téma už si nevzpomenu, ale vím, že náš učitel literatury a jazyka českého pan Frühauf, poté prohlásil, že jsme si vybrali ze dvou témat to únikové. Kdo nenapsal, nebyl připuštěn k maturitě. Tak drsná byla totalita.
Vlastní maturita proběhla tím, že před komisí na stole ležely rubem nahoru otočené maturitní otázky, u některých předmětů pouze čísla. Podotýkám, že nás maturitní komise znala jako své boty, protože to byli naši učitelé, kromě předsedy, který byl cizák.
Vytáhli jsme si otázku a odpochodovali jsme na potítko. Pak nastala ta hrůza a děs. Po skončení dne, jsme my co ten den maturovali, v určenou hodinu nastoupili a byli seznámeni s výsledky. Pak jsme šli na pivo. Nicméně jsme odmaturovali a byli jsme vrženi do života praktického.
Pamatuji si, že pokud byl někdo tupý, tak moc dlouho nestudoval. Prostě odešel. Studentka, která dostala otázku: „ Z Lovosic do Prosmyk je pět kilometrů. Jeden pošťák to jde hodinu. Jak dlouho to jdou dva pošťáci? Pravila zcela suverénně, že půl hodiny.“ A postupně došla k závěru, že tu nemá co dělat. Nikdo neřešil, že klesne počet žáků a že budou nižší příjmy pro školu.“ Jsi blbej, tak vypadni!“ Jak jednoduché.
Pak nastala Nová doba. Ministerstvo školství se stalo oblíbených kšeftem neschopných politiků. Z maturity se stal náročný řízený proces s nasazením výpočetní techniky a hlavně nehorázně předražený. Z maturit se stal byznys, ba přímo kšeft.
Nyní je ministryní všeobecných znalostí paní Valachová, nositelka titulů vpředu i vzadu.. Z pozice právničky na zbytečném ministerstvu se vrhla na vzdělávání. Postupně vytváří systém nevzdělanosti. Předpokládám, že to dopadne tak, že se ve škole už nebudou snažit nabývat znalosti, ale budou přijímat především evropské hodnoty. Děti hloupého lidu, který by chtěl hlasovat v referendu o svém osudu, nepotřebují umět číst, ani počítat. To všechno zvládne obyčejný tablet. Jakýkoliv psaný text přečte nahlas. To samé zvládne naopak. Dopis nadiktuješ a PC ho přepíše, pokud to bude vůbec třeba. Jedinci, kteří se budou snažit umět číst a počítat budou patřit mezi podezřelé a budou evidováni jako čísi agenti. Cílem je dosáhnout toho, že pracovník bude schopen přečíst číslo autobusu, který ho doveze do továrny. Tam po barevné čáře dojde na pracoviště, kde bude sledovat automat, jak pracuje. Ti, kteří nebudou zařazeni do pracovního cyklu, stejně číst, psát a počítat nepotřebují. Budou dělat socky. Takže nějaká inkluze je ve své podstatě jenom manévr, jak se postupně přestaneme vzdělávat. Neboť, čím budeme blbější, tím budeme poslušnější a budeme si vážit našich politiků, kterým nerozumíme.
Náklady na školství klesnou na minimum. Budou se skládat pouze z placení obědů chudým dětem, což budou všechny. Místo učitelů budou fungovat ramenatí sociální pracovníci, kteří zajistí, že se děti pobijí až před školou a že, než si zapálí marjánku, tak si umyjí ruce. Dovolte abych citoval z nové učebnice všeobecných znalostí: „Maminka je lesba a tatínek je gay. Tak je to v řádných rodinách. Jenom extrémisti a boháči vstupují do manželství jako muž a žena a porodí si vlastní dítě. Je to odporné. My všichni jsme ze zkumavky.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
