Miroslav Sládek: Vzestup budoucí světové jedničky a pád Západu?

Je pochopitelné, že každého člověka zajímá více to, co se děje v blízkém okolí, než dění na druhém konci světa. Bližší košile nežli kabát. Musíme si však být vědomi toho, že z celé planety se dnes stala jedna velká vesnice a to především díky mnohdy upravené virtuální realitě přenášené v reálném čase. Vše tak můžeme sledovat v přímém přenosu.

Provázanost daná právě propojením internetem a obrovskými servery zároveň činí lidskou společnost navýsost křehkou a zranitelnou. Není to tak dávno, kdy lidé s odlišnými názory na uctívání Boha se mohli nalodit na plachetnici, přeplout oceán a začít budovat novou společnost podle svých představ. A úplně nedávno stačilo v mladých Spojených státech amerických prostě přejet hranice mezi jednotlivými státy a člověk a jeho rodina byla mimo dosah státní moci. Vím, že taková situace nahrávala i zločinu, avšak na druhé straně byla vždy možnost, aby lidé s názory odlišnými od oficiálních mohli najít útočiště a začít s prosazováním svých názorů, aniž by jim hrozila bezprostřední perzekuce.

V roce 2015 je však situace naprosto odlišná. Pokud někdo hlásá jiné, než oficiální názory, je pronásledován a nemá na celé planetě jediné místo, kde by mohl najít útočiště. A tím rozhodně ale nemám na mysli stěhování národů, které začalo z čistě jen a jen ekonomických důvodů tak, jako kdykoliv v minulosti. Mám na mysli jen a jen otázky a svobody týkající se politiky, vyjadřování a prosazování vlastních názorů, svobody shromažďování, obrany své osoby a svých blízkých.

Licoměrnost mocných a jejich naprosté nerespektování nezadatelných lidských práv a svobod dostoupila vrcholu a to, že si této tragické skutečnosti ještě není dnes mnoho lidí ani vědomo je dáno především mocí médií, která buduje Potěmkinovy vesnice a vytváří virtuální realitu, která nemá nic společného s realitou.

Příkladem budiž Čína, jak se již zapomnělo, Čínská lidová republika. Tato země využila krátkozrakosti a troufám si říci hlouposti až zabedněnosti podnikatelů a akcionářů ze Západu, kteří ve zbytečné honbě za zisky přenášeli od sedmdesátých let minulého století stále více výrobních kapacit do, do té doby zaostalé země. V té době skutečně doznívala Mao-ce-tungova revoluce a když čínský průmysl potřeboval železo, snášeli vesničané vše, co měli, včetně lžiček a hrnců, a tavili z toho „ingoty“, že bylo výsledkem jen bláto, netřeba zdůrazňovat. Dnes tatáž země zabezpečuje ve většině odvětví celou třetinu světové produkce.

A nejen výroba. S výrobou šlo ruku v ruce naprosto tupé a bezstarostné předávání těch nejpokročilejších technologií. Číňané si nedělali hlavu s nějakou patentovou ochranou, autorskými právy, neboť velmi dobře věděli, že není na světě síla, která by je respektování těchto všeobecně uznávaných pravidel přiměla. Kopírovali jako o závod a s každou kopií samozřejmě rostla jejich technologická vyspělost. Západ tak zdarma předával svoje znalosti budoucímu úhlavnímu nepříteli.

Vše sice začínalo spotřebním zbožím a ošacením, ale velmi brzy nastoupila i výpočetní technika a potom byl jenom krůček k využití znalostí pro zbrojení. Dnes má Čínská lidová republika největší armádu a vzhledem k tomu, že disponuje balistickými raketami s jadernými hlavicemi a letadlovými loděmi, může zasahovat kdekoliv ve světě. A to je atribut potřebný k získání označení světová – supervelmoc--.

Čína dobývá svět ekonomicky, vojensky a nyní i politicky. Vše ruku v ruce a pod taktovkou komunistické strany. Kdo tedy dnes získává a je na vzestupu? Západní demokracie nebo východní despotické režimy?

Čína je obrovská, přesto soustavně rozšiřuje své panství. Buduje umělé ostrovy v Jihočínském moři, aby mohla rozšiřovat své dvanáctimílové pásmo výsostných vod tak, aby celé toto moře, kde probíhají životně důležité námořní trasy, bylo v její moci. Třetina světové výroby a nikdo jiný ji nebude moci přepravovat než zase Číňané. To staví zbytek světa do pozice prosebníků, ponížených žadatelů, plně závislých na libovůli Číny. Diktát, jak máme žít, co si máme myslet je potom jen logickým dalším krokem.

Čína dnes vysává světové surovinové zdroje. Spotřebovává většinu železa, barevných kovů, vzácných kovů, ropy, atd. Není jediné průmyslové odvětví na Západě, které nezačne v příštích třech letech pociťovat nedostatek surovin pro svoji výrobu. Čínský průmysl se chová vůči zbytku světa jako mimozemská entita používající celou zeměkouli jako zdroj energie pro svůj rozvoj tak, jak to známe ze sci-fi. Toto však není fantazie ani mimozemská civilizace, která nás považuje za hmyz anebo zbytečný odpad zamořující jinak na suroviny bohatou planetu. Toto jsou údajně lidské bytosti chovající se však se stejnou bezohledností, jakou předpokládají autoři již zmíněné vědeckofantastické literatury.

Výsledkem bude realizace dávné čínské ideologie podrobení si celého světa Říší středu. Číňané byli vždy přesvědčeni o své nadřazenosti, výjimečnosti a poslání vládnout. Že se jim to dosud nepodařilo, bylo dáno mimo jiné i tím, že ve světě existovaly jiné síly, s jiným názorem a tyto síly byly ochotny a schopny prolévat krev k jeho uskutečnění. Dnešní svět je ale úplně jiný, než byl svět Mongolů dobývajících Čínu. Západ je slabý, změkčilý a neschopný rozhodné akce. Národy mimo Západ jsou natolik zahleděny do západního blahobytu a natolik jím oslněny, že se raději klaní zlatému teleti. Jako všechny primitivní bytosti však také Blízký východ a Afrika cítí, že Západ je příliš slabý na to, aby se bránil a že již není ani ochoten se bránit a přinášet oběti. Je proto mnohem snadnější kořistí a také samozřejmě mnohem blíž než Říše středu. Proč by tedy měli vážit dlouhou cestu s nejistým výsledkem a potýkat se s armádou, která i vlastní nespokojence rozdrtí tankovými pásy. Jak by se asi taková armáda chovala vůči nelegálním přistěhovalcům, když pomineme pusté a mrazivé pláně mongolských stepí?

Slabost Západu je vidět třeba jen z toho, jak bývalá světová jednička, Spojené státy americké a jejich prezident jedná s představiteli čínské komunistické strany. A nejen americký prezident, ale všechny ostatní hlavy západních států. Nikdo z nich se neodváží vyslovit v Číně svůj názor na potlačování lidských práv, na nepřípustnost zločinného komunistického režimu nebo dokonce položit věnec a uctít minutou ticha oběti masakru na náměstí Nebeského klidu.

Slabost politická jde ruku v ruce se slabostí ekonomickou. Nedávno zadržela Evropská komise obrovské množství zboží čínského původu v evropských přístavech, neboť toto zboží již mohutně převyšovalo dohodnuté kvóty mezi EU a ČLR. Čína nevyjednávala, nedebatovala, prostřednictvím svých zástupců vyvinula takový nátlak na EU, že zboží, které zaplavuje náš trh a ničí domácí výrobce bylo propuštěno bez sebemenší výstrahy nebo jakéhokoliv konkrétního kroku.

Je jasné, že sebevědomá Čína bude dosazovat svoje občany do vedení nejprve ekonomiky a později do vedení politických institucí, což povede během deseti let k naprostému podrobení Západu.

Jak by se měl Západ v této situaci zachovat?

1. Upravit stávající a přijmout novou legislativu, která by omezila a podrobila přísné kontrole zahraniční investice. Zde je velmi snadná cesta. Pokud by země Evropské unie a Evropská komise opravdu usilovaly o demokracii a svobodu ve všech směrech a nebyly to jen prázdné proklamace, které jsou se sluhovskou podlézavostí zapomenuty ve svitu čínských peněz, je zcela jasné, že není možné, aby beztrestně ve svobodných a demokratických zemích investovala země nebo firmy ovládané totalitními režimy! Proč bylo tolik povyku kolem Saddáma Husajna, Muamara Kaddáfího a dalších, když čínský režim byl jejich vzorem? Máme si myslet, že byli odstraněni jenom proto, že se to mohlo a že byli příliš malí a proto jsme si na ně troufli, kdežto Peking je moc velké sousto pro boj? Je třeba diskutovat? Vše je zcela a průzračně jasné. Místo vyvěšování tibetských vlajek na radnicích, které slouží jen k pobavení čínských komunistů, zcela konkrétní a razantní kroky.

2. Přenést ihned veškerou svoji výrobu zpět na své území. Tedy stáhnout ji z Číny a jejích komunistických satelitů. A to bez ohledu na snížení zisků a nespokojenost akcionářů. Tento krok sice přinese momentální snížení zisků, avšak v delším časovém horizontu bude vysoce prospěšným a úspěšným. Zvýší se množství pracovních míst. Zaměstnanci budou mít dostatek prostředků na nákup produkce. Momentální výpadek v ziscích tak bude velmi brzy vyrovnán. Bude růst ekonomická výkonnost západních zemí a tím i jejich ekonomická a politická moc.

3. Okamžitá a důrazná demonstrace síly. Proč se vyčerpávat v nikam nevedoucích válkách za zavedení demokracie v zemích, jejichž obyvatelstvo o to vůbec nestojí. Demonstrace síly je třeba všude tam, kde má Čína své expanzionistické ambice. Jihočínské moře, země Dálného východu. To jsou prvotní strategické cíle. Zde mohou sice zasáhnout jen dostatečně silné země, ale rozhodně nejde jen o USA. Británie i Francie mají letadlových lodě, mohou zasahovat kdekoliv na planetě, na podporu tohoto úsilí.

4. Odmítnutí ekonomické expanze Číny projevující se navenek zvyšování majetkové účasti nebo vstupem do nových podniků. Odkud pocházejí dolary, které Čína dnes investuje v Evropě a Americe? Opět jenom ze zisku z výroby a vývozu zboží, které Čína mohla vyprodukovat jenom díky Evropě a USA. Jak krátkozraké. I Česká republika by se bez čínských investic obešla včetně lázní. Kdo do nich bude jezdit, když naprostá většina občanů ČR žije pod hranicí chudoby a nedosáhne ani na průměrný plat. Pro koho se tedy tato lázeňská centra budují. Vidíme i na osudu bývalé chlouby našeho lázeňství Karlových Varů, kdo je jejich hostem, jenom Rusové anebo bohatí Arabové. Kdo tedy bude hostem, v nově budovaných luxusních centrech?

P. S.

Už vidím a slyším ty pochybovače zaklínající se, jako obvykle v české kotlině, naší malostí a tedy nevhodností hlásat takové názory. Nemáme sice letadlové lodě, ale když můžeme posílat vojáky do Afriky, tak proč ne do Asie. To jsme již zapomněli na naše legie na Sibiři? Jsem si jist a potvrzují to všichni historici, kdyby tehdy západní mocnosti podpořily účinně československé, tedy naše legie, mohl být bolševismus zlikvidován v zárodku, dříve než vyvraždil stovky milionů lidí.

Když jsme ovládli prostřednictvím našich hrdinů celou Transsibiřskou magistrálu…..?!

I „malé“ země mohou činit konkrétní a velké skutky. Když nad vším mávneme rukou, s tím, že se nás to netýká, budeme stejně bezmocnou obětí v budoucnu těch sil, které nám dnes přestřihují žiletkové ploty a zatím nám chtějí jen vnutit právo šária. Pochybovačům doporučuji si znovu přečíst Orwella.