Kritici tvrdí, že je Nord Stream 2 politický projekt. No a co? Když Obamova administrativa schvalovala vývoz amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), neměla snad před očima politické důvody? Jistěže ano. Když se Litevci rozhodli pro LNG, aby se vymanili ze své závislosti na Rusku, nebyl to snad také politický projekt? Dokonce i plovoucí terminál, na němž LNG zpracovávají, se jmenuje Independence, Nezávislost. Zkrátka, s tvrzením o Nord Streamu 2 coby politickém projektu se nikdo moc daleko nedostane.

Je Nord Stream 2 nezbytný? Možná. Existují samozřejmě různé projekce, ale s jistotou na onu otázku odpovědět nemůžeme. Ještě před patnácti lety se firmy předháněly v budování zpracovatelských zařízení nezbytných pro dovoz plynu do Spojených států. Byl to dobrý nápad? Tehdy se takovým určitě jevil. (Ale nebyl.) Budoucnost předpovídat neumíme – právě proto necháváme na soukromých firmách, aby se činily, jak umějí.

Copak ale už Evropa nemá dost dovozní kapacity? Má, vcelku dost. Možná tento plynovod není nezbytný. Ale znovu, třeba ano. Proč chce Polsko dovážet norský plyn raději přes Dánsko než přes Německo? Bylo by to jistě jednodušší, ale to oni nechtějí. Proč Řecko potřebuje druhý dovozní terminál a druhý plynovod do Bulharska? Oba tyto projekty jsou takřka jistě nadbytečné. Ale rozčiluje se kvůli tomu někdo? Ne. Naopak, Evropa na jejich urychlení ještě posílá peníze.

Zvýší Nord Stream 2 závislost Evropy na ruském plynu? Možná. Mějme ale na paměti, že Nord Stream 2 nemůže být současně politickým projektem bez obchodní podstaty a projektem, který upevní dominantní pozici Ruska v Evropě. Nord Stream 2 může být ekonomicky životaschopný, nebo ne – obojím současně být ale nemůže. Přitom si nepleťme kapacitu plynovodu s aktuálním množstvím plynu, který jím protéká. Alžírský vývoz do Evropy prostřednictvím plynovodů v posledních třech letech poklesl o téměř třetinu, zatímco jeho exportní kapacita rostla; evropské dovozy LNG mezi lety 2011 až 2014 padly o polovinu, bez ohledu na to, že dovozní kapacita rostla. Čili, infrastruktura nijak nevypovídá o rozměru skutečného průtoku.

Je to důvodem, proč nebýt v NATO?

A svou roli vlastně nehraje ani závislost. Konkrétní stát může být z 95 procent závislý na jediném zdroji, ale stále má jiné alternativy, které ve výsledku brání dominantnímu dodavateli, aby se choval jako monopolista (příkladem budiž Litva, která po zavedení konkurenčních zdrojů dojednala s Ruskem snížení ceny za plyn). A někdy může více znamenat i lépe: Evropa odebírá více ruského plynu, protože je levnější. Dokud trhy stále mají různé možnosti, závislost nic neznamená.