Nabízíme první ukázku závěrů, které lze vyčíst z anonymizovaných maturitních dat, o něž letos a loni požádali zástupci EDUinu a iniciativy Maturitní data – odtajněno podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Chceme na praktických příkladech ukázat, jak by mohla a měla vypadat maturitní data zpracovaná do podoby, v níž jsou srozumitelná veřejnosti. Aby bylo zřejmé, proč takové informace přispějí k věcnější debatě o zkouškách, které nařizuje stát.
Žádali jsme o maturitní data týkající se testů z češtiny a slohových prací. Data propojují odpovědi každého žáka s hodnocením jeho slohu. Ovšem v podobě, která neumožňuje identifikaci žáka ani školy. Anonymizace zajišťuje, že nemohou být zveřejněním výsledků zpracovaných na základě těchto dat poškozeni. Přesto, jak ukážeme v jednotlivých dílech tohoto seriálu, i taková data mohou přinést hlubší pohled na fungování státní maturity.
Díky nim se otevírají nové možnosti debaty nad tím, jak ji vylepšit.
Díl 1: Na kterých testových úlohách ztroskotalo nejvíc neúspěšných maturantů?
Co jsme sledovali: Na jaře 2016 propadlo v testu ČJL 5 169 maturantů z datového souboru, s nímž jsme pracovali. Kterých 10 úloh bylo pro ně nejtěžších (ztroskotalo jich tam nejvíc)? A kterých 10 úloh bylo naopak nejlehčích (nejvíc jich tam získalo dosažitelné maximum)? Odpovědi obsahují dvě tabulky. Pro jejich pochopení je dobré otevřít si také přiložený soubor se zadáním maturitního testu. V přiloženém názorném interaktivním diagramu lze snadno přepínat mezi odpověďmi na obě otázky. Úlohy jsou pokaždé uspořádány sestupně podle počtu žáků.
Co jsme se dozvěděli: Pokud se podíváme do tabulky ukazující deset úloh, s nimiž měli žáci největší problémy, zjistíme, že první tři úlohy zjišťují znalost přísudku jmenného se sponou, označení funkčního stylu a znalost toho, co je to epizeuxis. Až na pátém a šestém místě jsou úlohy související s pravopisem. U každé úlohy tedy můžeme posoudit, zda ověřuje důležitou znalost či dovednost, a zároveň vidíme, jak byla pro neúspěšné maturanty náročná (měřeno počtem těch, kteří na ní ztratili body). Získaná data přinášejí mnoho velmi různých informací podobného typu.
K čemu to může být užitečné: Takové informace jsou klíčové pro přípravu maturitních testů v příštích letech, mají-li být kvalitnější než dnes. Například není rozumné zařazovat úlohy ověřující znalosti, které neodpovídají tomu, že maturitu skládá asi 70 procent populačního ročníku (v tomto případě přísudek jmenný se sponou, epizeuxis a funkční styl), protože neověřují nic důležitého a hodně žáků na nich ztratí body. Naopak je dobré zachovat úlohy související s pravopisem, protože schopnost správně psát má být ve vyspělé společnosti součástí kulturní výbavy občanů, byť některé z těchto úloh patří mezi ty náročné. Navíc tím, že vypustíme úlohy ověřující nedůležité znalosti, získají učitelé více času na upevnění důležitých dovedností. Názory na to, co je v testu užitečné a neužitečné, se samozřejmě mohou lišit, ale názorná maturitní data přinášejí pro obě diskutující strany věcné podklady pro argumentaci.
Tabulku s výčtem deseti nejobtížnějších a nejsnazších úloh najdete v příloze tiskové zprávy ve formátu PDF, stejně jako interaktivní diagramy ve formátu Excel. Dále je v příloze autorizované znění maturitního testu stažené ze stránky novamaturita.cz.
Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Někteří lidé při debatě o maturitě sní o návratu do dob, kdy ji skládal jen každý desátý. Ty časy jsou nenávratně pryč. Dnes je proto mnohem vhodnější mluvit o zkoušce pro sedm z každých deseti devatenáctiletých. Měli bychom se všichni zamyslet nad tím, proč vlastně jsou její součástí úlohy, které se umístily vysoko na žebříčku NEJHŮŘE. Umíme to my sami? Opravdu sedm z deseti dospělých potřebuje v životě umět něco takového? A pokud potřebuje, k čemu přesně? Na základě toho, jak si odpovíme, máme uvažovat, co do maturitního testu patří, a co do něj naopak nepatří.“
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Začátkem každého týdne chceme publikovat jednu epizodu seriálu o maturitních datech. Smyslem je ukázat veřejnosti, politikům, ale také vedení Ministerstva školství, v jaké podobě by mohl Cermat publikovat výsledky z maturit. Jestliže to zvládnou ve spolupráci dva malé neziskové subjekty, jistě by to přinejmenším ve stejné kvalitě místo nich dokázalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
