Pro absolvování právnické fakulty jsou potřeba pouze  krayon, pár náhradních tuh  např. HB  a balík papírů A4 . Možná i jednu gumu na gumování. Školy netřeba. Z toho co slyšíme v televizi usuzuji, že řada právníků  ve městě, kde absolvovali, by fakultu právní ani nenašli. Když  se někdo odvolá, že on studoval 6 let, přítomní nabydou dojmu, že dotyčný začal studovat jako absolvent pátého ročníku základní pomocné školy.  Všechny ostatní školy mají nějaké náklady.  Hudební : klavír stojí asi okolo 100 000 Kč, musí se ladit. Zemědělci:  školní políčka, mikroskop. Chemie: žíraviny,  strojaři: ceny  měřících přístrojů se nedopočítáte.

Pro právní fakultu: již na gymnáziu: roční přípravný kurs pro studenty 2000 Kč (v té době měsíční mzda)   nebo dvouletý kurz  za 4000 Kč. Přitom  o existenci těchto kursů  nevěděl téměř nikdo. Roční kurz byly vyhozený prachy. Ani jsem se neptal za jak málo hodin výuky takový prachy.Takže již před  zahájením přijímacích zkoušek byla v podstatě tajná a též sociální selekce.  O regulérnosti  přijímacích zkoušek by báje obyčených lidí vydaly možná na román. Jediný, koho znám, že mu vzali a hned obě děti na  práva, byl spolužák ,který hned po škole šel na ministerstvo vnitra. Jestli neumřel, dělá tam dodnes. O úrovni kvality profesorů  jaká je na strojárně , elektru nebo fyzice  si na právech mohou nechat jenom zdát. Když  se v televizi dozvím, že kauzu řešilo sedm ústavních soudců (ti ze všech nejlepší), a čtyři řekli: to je bílá, a tři: to je černá tak zírám. Neřekli např. to je žlutá, zelená, modrá.