Přestože už lékaři dovedou otravu včas rozeznat a vědí, jak při léčbě postupovat. Ale vzhledem k tomu, že nemalá část konzumentů nejlevnějších likérů žije zcela na okraji společnosti, nemusí k nim vůbec dorazit ani varování před hrozbou. A v jejich apatickém prostředí se může snadno stát, že lékařská pomoc přijde pozdě.
Vidina, třeba až několika desítek obětí je hrůzná a snad se také nenaplní, momentální počet je přece až až. Děsivé jsou ovšem také poznatky, které nyní vyplouvají na povrch. Například, že se ve stánkovém prodeji běžně nalévaly nápoje z mnohalitrových plastikových nádob. Dozvídáme se také o existenci řady malých likérek, operujících podle všeho jaksi v přítmí, více méně bez soustavné kontroly příslušných úřadů. A že podíl nelegálních tekutin v celkovém objemu prodeje se pohybuje kolem dvaceti procent. Což je ovšem závratné číslo a pokud má skutečně každý pátý „panák“ nejasný původ, pak zřejmě budou muset padat odpovědné hlavy. Jak už tomu ovšem bývá, teprve když nastane katastrofa, jakou nynější momentální metanolová „epidemie“ nesporně je.
Co se ovšem prodává celá léta ve stáncích a různých zapadlých sídlištních večerkách či malých výčepech, toho si mohly úřady jistě dávno všimnout. Občas také tu a tam nějaké pokuty rozdaly, ale jinak se nedělo skoro nic. Dokud lidé neumírali, nikdo se nad původem alkoholu příliš netrápil. A navíc je dobře představitelné, že se producenti větších objemů nelegálních lihovin jistili správně umístěnými úplatky. Třeba i o tom se něco brzy dozvíme.
Momentálně mají ovšem policisté a potravinářští kontroloři doslova velké manévry, ale zatím sbírají jen menší ryby, ke zdroji otravy se ještě nedostali. A není ostatně jisté, zda ten je vůbec na našem území. Ale i kdyby pocházel od sousedů, cestu k němu by přece jen hlavní distributoři měli znát. Skoro dojista také budou pokoutné palírny nalezeny a jejich majitelé dopadeni, ať tady či tam. A lze předpokládat rovněž, že láhve všelijakých „Tuzemáků“ a „Meruňek“ za pár desítek korun budou napříště inspektoři náležitě zkoumat. A patrně dojde i k zpřísnění pravidel pro dodávky tvrdého alkoholu do prodeje.
Ale jak už řečeno, předcházet tomu musela série zbytečných úmrtí. Což nijak omluvit nelze a jednoznačně jde o selhání úřadů státních, ale nepochybně i obecních nebo krajských. Protože objevit nekolkované, anebo podezřele vyhlížející láhve mohl kdykoliv každý místní policista. Muselo by jej to ale nejprve zajímat, anebo by k tomu musel dostat pokyny. Jenže takových případů zřejmě bylo minimálně. Jinak by se náhle neobjevilo tolik závažných skutečností, z nichž samozřejmě také vyplývá, jak je prodej falešného alkoholu obrovským byznysem a samozřejmě také prvotřídním daňovým únikem.
Nikdo si asi nemyslí, že je vlna nynějších otrav úmyslná, i když vyloučeno nemůže být nic. Ale s největší pravděpodobností jde o přehmat, chybu, která navíc celý tento byznys značně poškodí, i když asi ne úplně rozmetá. Zájemci o alkohol pod cenou nezmizí jen proto, že by si to přála vláda a celá společnost. A jak známo, poptávka probouzí nabídku. Jen to celé bude muset probíhat ve větším utajení a distributoři se ocitnou ve větším nebezpečí a třeba přece jen ubudou. A především: tento druh podnikání musí zmizet z legálních, licencí disponujících prodejen a lokálů. Že například v nějakém venkovském nádražním bufetu mohl člověk v dobré víře dostat do kávy úplně klidně falešný a tedy nikým nekontrolovaný rum, je dost hrozné vědomí.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
