Již 53 let se tvrdá politika hospodářského přiškrcování Kuby řídí logikou memoranda náměstka státního tajemníka USA Lestera Malloryho z 6. dubna 1960, v němž se uvádí: „Většina Kubánců podporuje Castra /.../ Neexistuje účinná politická opozice /.../ Jediná možná cesta k odstranění domácí podpory /vlády/ je vyvolat rozčarování a beznaděj prostřednictvím ekonomické nespokojenosti a nouze /.../ Je třeba urychleně uvést do praxe všechny dostupné prostředky k oslabení hospodářského života /.../, odepřít Kubě peníze a dodávky, a tak dosáhnout snížení nominálních a reálných mezd s cílem vyvolat hlad, zoufalství a svržení vlády“.
Blokáda je tak už svou samotnou podstatou hrubým porušením mezinárodního práva, je v rozporu s cíli a principy Charty Spojených národů, porušuje právo na mír, rozvoj a bezpečnost svrchovaného státu. Vzhledem k politicko-právní a administrativní konstrukci, o níž se opírá, a s ohledem na její deklarovaný cíl je blokáda podle ženevské Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948 genocidním aktem. Na kubánské obyvatelstvo dopadají vážné ekonomické ztráty, které k dubnu 2013, po pěti desítkách let uplatňování blokády, dosáhly 1 157 327 000 000 USD, přihlížíme-li k devalvaci dolaru vůči zlatu na mezinárodním trhu.
Administrativa prezidenta Obamy ohlásila při svém nástupu nový začátek s Kubou a vyjádřila přesvědčení, že vztahy mezi Kubou a Spojenými státy je možné obrátit jiným směrem. Pět let poté však bohužel zaznamenáváme zostřování exteritoriálního rozměru blokády a intenzívnější pronásledování mezinárodních finančních transakcí ostrova. Blokáda se prokazatelně stala hlavní překážkou ekonomického a sociálního rozvoje Kubánců, většího rozvoje obchodních vztahů Kuby se světěm a vážnou brzdou v mezinárodní spolupráci, kterou země nabízí a dostává. Kuba stále nemůže volně vyvážet a dovážet produkty a služby do a ze Spojených států, nemůže používat dolar ve svých mezinárodních finančních transakcích, nebo mít účty v této měně u bank třetích zemí. Zakázána je i pomoc mezinárodních finančních institucí.
Jedním z hlavních rysů exteritoriálního rozměru blokády je zběsilé pronásledování každého, kdo navázal nebo by hodlal navazovat normální vztahy s Kubou, ze strany Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického Ministerstva financí. Od ledna 2009 do 9. září 2013 přinutila Obamova vláda 30 amerických a zahraničních společností zaplatit přes 2,446 miliard dolarů za to, že udržovaly vztahy s Kubou a jinými zeměmi, na něž jsou uvaleny sankce. To vše v situaci, kdy samotné americké úřady přiznávají, že Kuba nepředstavuje hrozbu národní bezpečnosti, avšak trvají na jejím zařazení na seznam zemí podporujících terorismus, aby se tak ospravedlnilo zběsilé pronásledování finančních transakcí Kuby a zostřování blokády.
Hlavní důsledky blokády se promítají do nejcitlivějších oblastí života Kubánců. Rozhodnutí Curyšské kantonální banky ukončit na americký nátlak veškeré převody na Kubu, poškodilo spolupráci nevládní organizace Medi-Cuba-Suisse s kubánskými zdravotnickými orgány v oblastech jako je boj s rakovinou, pediatrie a prevence HIV/AIDS. Při činnosti Kanceláře Světové zdravotnické organizace / Panamerické zdravotnické organizace na Kubě byla zaznamenána další bezprecedentní situace, když kanadská banka, rovněž na americký nátlak, zadržela fondy určené k nákupu vakcín proti chřipce určených pro program očkování seniorů. V dubnu 2013 zabránil OFAC britské nevládní organizaci Cuba Solidarity Campaign (CSC) v nákupu 100 kusů knihy The Economic War against Cuba. A Historical and Legal Perspective on the U.S. Blockade, autora Salima Lamraniho, vydané newyorkským nakladatelstvím Monthly Review Press.
Vláda USA musí bezodkladně a bezpodmínečně zrušit blokádu. Je to politika absurdní, zastaralá, protiprávní a morálně neudržitelná, jež nesplnila a nesplní cíl – zlomit vlastenecké odhodlání kubánského lidu uhájit svou svrchovanost, nezávislost a právo na svobodné sebeurčení. 29. října 2013 předloží Kuba Valnému shromáždění Spojených národů po dvaadvacáté za sebou návrh rezoluce nazvaný „Potřeba ukončit ekonomickou, obchodní a finanční blokádu uvalenou Spojenými státy americkými na Kubu“. V roce 2012 podpořilo tuto rezoluci svými hlasy 188 členských států. To je nesporný důkaz, že téměř celé mezinárodní společenství Kubu uznává a podporuje ji v boji za zrušení blokády.
Zdroj: Velvyslanectví Kubánské republiky v Praze
Publikováno se svolením vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
