VZP v tomto směru dělá vše, co jí legislativa dovoluje, například v rámci programu Malá praxe, a má v plánu i další zvýhodnění lékařů, kteří by ordinovali v takových místech. Musíme ale připomenout, že podle nařízení vlády o místní a časové dostupnosti je stanovená dojezdová doba k praktickému lékaři 35 minut, což je splněno na celém území ČR. Pro klienty VZP je přitom vesměs do 20 minut. Ojedinělé signály o nedostatečném zajištění primární péče VZP okamžitě řeší v rámci příslušné regionální pobočky tak, aby péče pro klienty VZP byla zabezpečena. Smlouvy přitom máme s 5 394 praktickými lékaři pro dospělé a s 2 191 praktickými lékaři pro děti a dorost.
Již řadu let má VZP program pro lékaře nazvaný Malá praxe. Do něj mohou být zařazeni ti lékaři primární péče, kteří by kvůli malému počtu spádových klientů neměli šanci se "uživit" v dané lokalitě, kde je ale VZP kvůli zajištění dostupnosti potřebuje. Kritériem pro přiznání statutu malé praxe je zejména obtížná dostupnost lokality (např. horský terén, obtížné dopravní spojení, vzdálenost od dalšího praktického lékaře nad 15 km apod.) a malá hustota obyvatelstva (např. pohraniční oblast). O přidělení statutu malé praxe nerozhoduje jen VZP, ale celá komise, ve které jsou také zástupci Sdružení praktických lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, ministerstva zdravotnictví a Svazu zdravotních pojišťoven, v němž jsou sdruženy všechny ostatní zdravotní pojišťovny.
Zdravotnickým zařízením, která obdrží statut malé praxe, je vyplácen tzv. dorovnávací příspěvek, který by měl zajistit jejich fungování, tj. zajistí dostupnost primární péče v oblastech se ztíženými geograficko-demografickými podmínkami. Měsíční výše doplatku pro praxi se pohybuje v rozpětí od 19 do 29 tisíc korun (v závislosti na konkrétních místních podmínkách). V roce 2015 má statut malé praxe 12 praktických lékařů pro dospělé, resp. praktických lékařů pro děti a dorost. Jde o několik praxí např. na Šumavě, v Krkonoších, v Orlických horách, ale třeba i na jižní či severní Moravě.
Jen ojediněle se stane, že je skutečně problém s personálním obsazením ordinace praktického lékaře, např. po odchodu původního lékaře do důchodu nebo po jeho úmrtí. V každém případě smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb mezi zdravotní pojišťovnou a konkrétním poskytovatelem je možno uzavřít jen na základě výběrového řízení. Výběrové řízení musí vyhlásit krajský úřad a VZP konání výběrového řízení někdy sama iniciuje. Jeho výsledek nezakládá nárok na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, ale na druhé straně pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu pouze tehdy, bylo-li její uzavření s daným uchazečem ve výběrovém řízení doporučeno.
Pokud se opakovaně nikdo nepřihlásí do výběrového řízení na novou praxi, plánuje napříště VZP nabízet v dalším kole až třicetiprocentní bonifikaci k běžné platbě. Chce tak finančně zvýhodňovat praktické lékaře v oblastech, kde o zřízení ordinace není zájem, zejména v pohraničí. Bonifikace by se mohla týkat z počátku desítek lékařů; budou mít finanční zvýhodnění garantováno na pět let. Tato bonifikace praktických lékařů v „nelukrativních oblastech“ je již upravena v aktuálním znění úhradové vyhlášky pro rok 2016, kterou vydalo ministerstvo zdravotnictví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: VZP
