Pavel Kopecký: Šest podivných leteckých havárií. Byli Alexandrovci zavražděni?

Svět s napětím očekává závěry vyšetřovatelů, kteří dešifrují záznamy černých skříněk z vojenského speciálu Tu-154, jenž tragicky havaroval v neděli na Boží hod vánoční v Černém moři. Letoun, na jehož palubě cestovala i pěvecká část legendárních Alexandrovců, narazil na hladinu moře údajně rychlostí 510 km/h. Všechny "černé skříňky", tedy zapisovače dat, byly do Moskvy přepraveny v úterý, vzápětí začala jejich analýza.

Na závěry je tedy v tuto chvíli ještě velmi brzy. Navzdory všeobecně panujícím předpokladům, že šlo spíše o technickou závadu, stále ještě nelze vyloučit (a mnohé tomu dokonce napovídá), že mohlo jít o teroristický útok. Pokud by se tato verze potvrdila, znamenalo by to další vyostření politické situace ve světě a zase o něco chmurnější vyhlídky do příštího roku. K podobným závěrům dochází i mezinárodně uznávaný politický a vojenský analytik Saker ve své analýze této tragické události.

Technická závada a problém s palivem

Technická závada, o níž vyšetřovatelé zatím nejčastěji mluví, je podle něho málo pravděpodobná, neboť Tu - 154 patří mezi nejspolehlivější stroje. Bezpečnostní bilance tohoto letadla je srovnatelná s většinou letadel jeho doby, přestože bylo často provozováno v extrémních podmínkách, v jakých jiná letadla neoperují. Tu-154 nastoupal do dostatečné výšky k tomu, aby se v případě technické závady úspěšně pokusil o návrat na letiště, případně o relativně bezpečné nouzové přistání na vodě. Počasí toho dne bylo dobré. Posádka nehlásila žádný problém. Z tohoto důvodu musela být podle Sakera katastrofa okamžitá.

Nepříliš pravděpodobný je i uvažovaný problém s palivem. Tento je v případě nehody vždy prvotním podezřením, ale pokud by motory indikovaly problém, nebo i kdyby došlo k jejich úplnému výpadku, piloti by měli čas o tom informovat. A také, stejně jako ostatní letadla, i Tu-154 může klouzat a provádět manévry i bez energie z pohonné soustavy.

Málo pravděpodobná příčina havárie je i často uváděný kontakt s ptáky, kteří by se mohli dostat do jednoho z motorů. "Nejsem si jistý, že by někdy došlo k současně trojitému výpadku motorů po nasátí ptáků, ale i kdyby se to stalo, posádka to musela hlásit, což neudělala," uvádí ve své analýze Saker.

Téměř nulově pravděpodobná je pak chyba pilotů. „Chlapi, co pilotovali tohle letadlo, byli extrémně zkušení. A i když je chyba člověka vždycky možná, většinou vyústí v situaci, kterou je možné věži ohlásit. Ovládání Tu-154 je velmi komplexní záležitost a letadlo má své slabiny – ale ty byly ruské posádce velmi dobře známy a tato posádka byla velmi zkušená,“ píše dále analytik.

Teroristický útok?

Málo pravděpodobné je i to, že bylo letadlo bylo zasaženo protileteckou střelou. „Letadlo je vybaveno třemi motory včetně jednoho instalovaného nad zadní částí trupu a exploze bojové hlavice střely s tepelným naváděním nemá rádius dostatečný k vyřazení všech tří motorů. Pokud jde o větší střely, pobřeží Černého moře je velmi důsledně kontrolováno ruskými silami a bezpečnostními složkami (jako celé Černé moře) a dostat je blízko k Soči by bylo velmi riskantní a složité.“

Nejpravděpodobněji se proto jeví výbuch bomby na palubě, do kterého by byli zapojeni ukrajinské tajné služby. Všechny zbývající možnosti jsou totiž ještě méně pravděpodobné. „Ze všech těchto důvodů, a ačkoliv je ještě příliš brzy na spekulace, mnou preferovanou hypotézou je, že to byl teroristický čin vykonaný ukrajinskými operativci.“

Útok nad Sinají

Pokud by se tato Sakerova hypotéza potvrdila, mohlo by to mít v budoucnu hodně nepříjemné následky. Není proto vyloučené, že i pokud by vyšetřovatelé došli k závěrům, že šlo o teroristický atentát, nebudou s těmito závěry hned seznamovat veřejnost. Především proto, aby Rusko získalo čas na zjištění konkrétních pachatelů a celkovou reakci - tak, jako tomu bylo v případě teroristického útoku nad Sinajským poloostrovem, kde na palubě ruského Airbusu A 321 zahynulo 31. října minulého roku 224 převážně ruských turistů.

I zde zpočátku ruští i egyptští vyšetřovatelé dávali přednost hypotéze o technické závadě či chybě pilotů, aby se pak nakonec potvrdilo, že šlo o útok islamistů, kteří na palubu propašovali výbušninu prostřednictvím svých lidí na egyptském letišti.

Dlouho utajovaný atentát

Podobnou metodu použili muslimští teroristé i v případě letadla Egypt Air, které se zřítilo 19. května letošního roku do Středozemního moře na trase z Paříže do Káhiry, severně od Alexandrie. Zahynulo všech 66 lidí na palubě. I v tomto případě vyšetřovatelé dlouho tvrdili, že příčinou havárie byla technická závada, nebo lidská chyba.

Až v polovině prosince letošního roku, tedy po všech turbulentních událostech (brexit, americké prezidentské volby, rakouské prezidentské volby, italské referendum) bylo definitivně potvrzeno, že příčinou tragédie byl teroristický útok. Tento závěr byl doložen stopami výbuchu nalezenými na tělech obětí.

Kdo za útokem stál, zůstává stále předmětem vyšetřování. Je velmi pravděpodobné že se jednalo stejně jako v případě ruského airbusu o Islámský stát, který se k tomuto atentátu již před časem přihlásil. Povšimněme si však, že kupodivu nikdo s objasněním příliš nespěchá. Žádná země nechce přiznat, že na jejím území je možné propašovat do letadla výbušninu. V případě letadla s Alexandrovci je to ještě citlivější...

Nad MH 370 se zavírá voda

Ve stejnou dobu, kdy padly poslední pochybnosti o květnové havárii egyptského letounu, vyplula z australského přístavu Fremantle nizozemská loď Fugro Equator k průzkumu dna v odlehlé oblasti Indického oceánu.

Jde o poslední misi, jejímž deklarovaným cílem je prý najít vrak malajsijského boeingu, který zmizel v březnu 2014 s 239 lidmi na palubě. Pátrači údajně po dvou letech hledání vůbec netuší, kde by se mohl vrak nacházet - a jejich průzkum se chýlí ke konci. „Byl to statečný podnik. Musíme se ale připravit na to, že letadlo z letu MH370 možná v nadcházejících týdnech nenajdeme,“ řekl australský ministr dopravy Darren Chester.

Připomeňme, že letoun společnosti Malaysia Airlines zmizel 8. března 2014 při letu z Kuala Lumpuru do Pekingu a nad jeho zmizením se nadále vznáší hromada otazníků, které se s přibývajícím časem spíše dále množí. Fakticky již přes dva roky je veřejnost připravována na to, že letadlo nebude nakonec nalezeno.

Letos v říjnu bylo sice potvrzeno že kus křídla nalezený v květnu na Mauriciu je ze zmizelého boeingu, ale tento fragment není jediným nalezeným dílem. Několik kusů se od loňského roku našlo na Mauriciu, Réunionu, Madagaskaru či v Tanzanii. Jako kdyby si někdo s vyšetřovateli pohrával a vodil je za nos. Už, už to vždy vypadalo, že se letoun najde. A nakonec se nad boeingem definitivně zavírá voda - jak jsme na Protiproudu již od počátku předpokládali.

Vyšetřování MH 17 skončilo blamáží

Stejně tak byla zjevně napsána poslední tečka i nad kauzou dalšího malajského boeingu letu MH 17, sestřeleného 17. července 2014 nad Doněckem u městečka Snižně. Hysterická snaha Západu rozdmýchat znovu protiruskou hysterii zveřejněním zprávy nizozemských vyšetřovatelů v říjnu 2015, která by postavila Rusko na pranýř a jednoznačně jej označila za strůjce sestřelení letounu, skončila totální blamáží. Jediné, co byli vyšetřovatelé nadále tvrdí (součástí týmu je i hlavní podežřelý, Ukrajina), že letadlo bylo sestřeleno raketou Buk. Kdo však letadlo sestřelil, nebyla ani tato podivuhodně sestavená komise, která zcela ignorovala důkazy ruských expertů, schopna určit.

Když odhlédneme od zjevně politického zadání, které vyšetřovatelé dostali, prezentované výsledky přesto ukazují, že západní verze příběhu MH 17 o krvelačné doněcké domobraně podporované Ruskem je stále méně udržitelná.

S vlastním vyšetřováním přišla ruská zbrojovka Almaz-Antej, která rakety Buk vyrábí. Ta zveřejnila několik hodin před nizozemskými vyšetřovateli svou vlastní analýzu. Podle ní zasáhla malajsijský boeing raketa vystřelená z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Důkaz? Inkriminovaný typ rakety se v Rusku dávno nevyrábí a pouze ukrajinská armáda ho má stále ve výzbroji...

Vydají Američané satelitní záznamy?

Díky zprávě od Almaz-Antej se navíc ukázalo, že informace, ze kterých nizozemští vyšetřovatelé vycházeli, byly mírně řečeno zavádějící. „Nizozemští techničtí specialisté často využívali chybné či nedostatečné informace o raketách Buk, které získali z různých zdrojů, včetně těch veřejných. Využívání těchto výchozích dat nevyhnutelně vedlo k chybným výsledkům a závěrům," uvedla s odkazem na výrobce těchto raket letos Novaja Gazeta.

Na odhalení skutečných viníků si tedy zřejmě budeme muset počkat až po změně poměrů na Ukrajině nebo snad ve Spojených státech, k němuž by výměnou administrativy spojenou s nástupem Trumpa mohlo dojít. Případné uvolnění amerických satelitních snímků, které v době sestřelu oblast monitorovaly a které Američané dosud odmítají vydat, by možná vneslo do celé věci více světla.

Nejpravděpodobnější však je, že se už nedozvíme nic - a na celou kauzu se (tak jako v ostatních případech) potichu zapomene. Překryjí ji jiné události. A i proto, že právě to Protiproud od počátku tvrdí, figuruje na seznamu "podezřelých prokremelských webů" jistého významného pornoherce Jandy, experta Chovancova ministerstva pravdy.

Vyšší hra?

Definitivně se letos zavřely mediální vody i nad tragédií Airbusu A320 letu Germanwings letícího 24. března 2015 z Barcelony do Düsseldorfu. A opět: rok od tragédie si na něj téměř nikdo nevzpomene. A přece zdaleka není jasné, jak to s tou havárii skutečně bylo. Airbus se 6 členy posádky a 144 pasažéry na palubě narazil do horského masivu v Provensalských Alpách přibližně sto kilometrů severozápadně od Nice.

Nehodu nikdo nepřežil. Francouzské a německé úřady vzápětí označily za viníka kopilota Andrease Lubitze, který údajně trpěl psychickými problémy a úmyslně narazil s letadlem do terénu.

Podle mnoha leteckých odborníků byly však tyto závěry učiněny příliš rychle a bez potřebných důkazů. Skutečnost mohla být i taková, že se havarované letadlo stalo nástrojem vzkazu či varování Německu a Francii v době počínající migrační vlny. Ale to jsou samozřejmě "hloupé konspirační teorie" - jako ty všechny předchozí, o nichž bylo od první chvíle jasné, jak dopadnou. Že jsou součástí daleko vyšších her.

Budoucnost ukáže, zda mezi ně budeme za čas počítat i vánoční havárii ruského letadla s Alexandrovci. Budeme tyto "urychlovače času" či "operace pod falešnou vlajkou" sledovat také v nadcházejícím roce, nebo náhle zcela zmizí? Také to nám hodně napoví, zda se svět začíná pohybovat trochu jiným směrem.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele