Více než čtyřicetiprocentní zisk přisuzovaly straně premiéra Fica i průzkumy agentur Polis a Focus z konce září. SMER tak zůstává stranou s daleko nejvyšší podporou. Aktuální zisk druhé nejsilnější strany Obyčajný ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) je o více než 30 procentních bodů nižší a dosahuje 9,1%.

V tomto uskupení však v poslední době kulminovaly rozpory mezi lídrem Matovičem a další významnou osobností hnutí, aktivistou a poslancem Hlinou. Lze očekávat, že tyto rozpory subjektu spíše uškodí. Na třetím místě je podle výše aktuální podpory voličů Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) se ziskem 8,4% hlasů. Následuje MOST-Híd se ziskem 7,3%. Stejný zisk 5,8% uvádí nejnovější průzkum agentury MVK u bývalé vládní strany Sloboda a Solidarita (SaS) a překvapivě také u hnutí Nová väčšina, v čele kterého je bývalý člen KDH Daniel Lipšic.

Lipšic, ministr vnitra bývalé vlády premiérky Radičové, ohlásil vznik nové strany jen nedávno, začátkem září. Podporu, kterou strana několik týdnů po založení dosahuje, lze považovat za velmi příznivý impulz do dalšího fungování. Do řad příznivců nové strany se rekrutují převážně voliči hledající alternativu a morální obrození slovenské politiky a mladší ročníky.

Do parlamentu by se podle MVK aktuálně nedostala SDKÚ (4,8%), která v posledních volbách utrpěla drtivou porážku. Odvrátila se od ní více než polovina voličů, což vyvolalo změny ve vedení strany, mimo jiné i odchod Mikuláše Dzurindy z postu lídra. Ukazuje se, že ani nové vedení není schopno získat důvěru voličů zpět.

Jen o pár desetin je nižší aktuální zisk Strany maďarské koalice (4,5%) a Slovenské národní strany (4,2%). Hnutí 99% - občiansky hlas, které se do povědomí slovenských voličů dostalo těsně před letošními předčasnými volbami a svezlo se na vlně protestů proti ovládání politiky podnikatelskými zájmy (kauza Gorila), by dnes získalo podporu 1,2% voličů. Připomínáme, že podpora tohoto hnutí v zimních měsících atakovala hranici zvolení do parlamentu, těsně před volbami však byla, díky skandálu s falšováním podpisů potřebných k registraci, postavena mimo hru.

Průzkum MVK zjišťoval také hodnocení serióznosti politiků. Mezi obyvateli Slovenska je za seriózního politika nejčastěji považován premiér Robert Fico, důvěřuje mu 36,5% obyvatel. Na druhém místě je s výraznějším odstupem jeho stranický kolega, místopředseda vlády a ministr vnitra Robert Kaliňák (20%) a na třetím představitel Slovensko-Maďarského uskupení Most-Híd, zkušený politik Béla Bugár; důvěřuje mu bezmála 19% dotázaných. Čtvrtým v řebříčku serióznosti je momentálně Daniel Lipšic, má důvěru téměř 14% obyvatel. Právě Daniel Lipšic aktuálně rozvířil politické vody založením nového politického subjektu „Nová väčšina“. Lze se proto domnívat, že potenciál nové strany je mnohem vyšší než její aktuální zisk.

Prezidentské volby na Slovensku jsou v plánu až na jaře 2014 přesto se, rok a půl před nimi, začínají ozývat první tamtamy. Vynořují se kandidáti, kteří se v přímě volbě budou ucházet o hlasy obyvatel, s výjimkou jednoho se o nich ale zatím pouze spekuluje. V aktuálně zveřejněném průzkumu preferencí možných kandidátů od agentury Focus se na prvním místě objevuje premiér Fico. Jeho podpora je výrazně nižší (20%) než aktuální preference strany, které je lídrem. Nabízí se vysvětlení, že mnozí sympatizanti Roberta Fica upřednostňují spíše ve funkci premiéra. Faktem je, že samotný Fico úmysl, ani případné zvažování, kandidovat na prezidenta neohlásil.

Jako Ficův největší konkurent se zatím, dle průzkumu agentury Focus, jeví nestraník Andrej Kiska. Kiska, považovaný slovenskými médii za prvního, kdo kandidaturu veřejně oznámil, by podle průzkumu dosáhl 17% a v druhém kole by dokonce nad Ficem vyhrál. Nutno však jedním dechem dodat, že zakladatel neziskové organizace zprostředkující finanční pomoc potřebným Kiska, si průzkum u agentury Focus podle deníku SME sám objednal a zaplatil. Lze se tedy domnívat, že průzkum je součástí kampaně na zviditelnění tohoto občanského kandidáta. Zisk pro většinu obyvatel zatím neznámého kandidáta, bývalého podnikatele v oblasti splátkového prodeje, může proto tento výzkum významně nadhodnocovat. Při své kandidatuře Kiska počítá s podporou početného tábora sympatizantů bývalé premiérky Ivety Radičové. Ta na jeho adresu prohlásila, že je jí z médií sympatický. Bývalá premiérka a finalistka předchozích prezidentských voleb se s ním chce sejít a předat mu své zkušenosti z politiky a prezidentské kampaně, ve které získala hlasy bezmála milionu Slováků a prohrála ve druhém kole o 11 procentních hlasů.

Samotná Radičová kandidaturu a výzvy mnohých voličů i osobností již opakovaně odmítla. Chce se věnovat odborné práci a působit na akademické půdě. Do politiky ji to už po předchozích zkušenostech netáhne. Přitom průzkum prováděný na přelomu července a srpna přisuzoval největší podporu právě Radičové – v prvním kole by pro ni hlasovala až třetina (32,7%) voličů. V aktuální vlně průzkumu podpory prezidentských kandidátů už Radičová nefiguruje. Do prezidentských voleb je sice ještě daleko, seznam kandidátů, kteří to myslí vážně, se ale už pomalu začne formovat. Vládní SMER o svém kandidátovi zatím mlčí. Z řad opozice zaznívá volání po společném kandidátovi, který by měl být určen v primárkách. Přímá volba nahrává testování kandidátů v průzkumech veřejného mínění, platí však, že nejspolehlivějším průzkumem preferencí jsou samotné volby.

Vyšlo na serveru Vaše věc. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.