Jeho vyjádření jsou v rozporu s principem rovnosti, který je jedním ze základních principů lidských práv. Ve svých odpovědích také určuje státu právo rozlišovat na privilegovaná a neprivilegovaná vyznání, což by ve faktické rovině vedlo k zrušení svobody vyznání.
Citováno z pořadu:
Moderátor: Na druhou stranu, já tedy doufám, že to řeknu teď srozumitelně, ale pokud by tedy kdokoli nosil jakoukoli pokrývku hlavy a tvrdil že je to výraz jeho náboženského přesvědčení, tak ji nosit může?
Petr Polák: Tady se musíme bavit o tom, že jde o nějaké tradiční náboženství. Bavíme se o židovské víře, Žid může nosit jarmulku, sikhové nosí turbany, ženy nosí třeba hidžáby. Takže samozřejmě nemůže jít o jakýkoli symbol ale jde o to že to musí být symbol který je uznaný a spjatý v podstatě s tradičním náboženstvím.
V následující odpovědi dokonce Petr Polák jednoznačně přiznává nadřazenost náboženství nad jinými přesvědčeními a světonázory:
Moderátor: Není tedy umožnění nošení šátku muslimské dívce naopak diskriminací těch ostatních, kteří teď pokrývku hlavy mít nemohou? Byť to tedy není z náboženských důvodů ale třeba z důvodů nějakého filosofického přesvědčení.
Petr Polák: Tak vysoce to filosofické přesvědčení na které vy míříte, nebo nějaký světonázor, tak vysoce si ho naše Listina základních práv a svobod necení. Prostě to náboženské přesvědčení a víra stojí výše a o diskriminaci těch ostatních se samozřejmě nejedná.
O diskriminaci ostatních vyznání, ať už neregistrovaných konfesí, nebo filosofických přesvědčení (kam by mohl spadat i například buddhismus nebo konfucianismus) by se ale v tomto případě samozřejmě jednalo, nikoli ovšem tím, že by bylo nošení pokrývek hlavy někomu povoleno, ale tím že jiným je z absurdního důvodu stejné právo odmítnuto. Jsme také přesvědčeni, že naší Listinu základních práv a svobod takto krkolomně vykládat nelze. To je již protipostoj, který nelze obhájit ani jako odlišný právní názor.Konkrétně o svobodě vyznání mluví:
Hlava první
Čl. 3
1. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
2. Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.
3. Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.
Hlava druhá
Čl. 15
1. Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
2. Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.
3. Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon.
Čl. 16
1. Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.
2. Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.
3. Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.
4. Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.
Listina základních práv a svobod jednoznačně odlišuje vyznání a víru. Přičemž „vyznání“ označuje tradiční konfesi, zatímco „víra“ zde označuje skutečně jakoukoli víru, která neporušuje lidská práva ostatních. Dokonce staví na stejnou úroveň svědomí a vyznání (Hlava druhá, čl. 15 odst. 3.) Nejde tedy o to, že by si LZPS nějak zvláště cenila vyznání, ale o to že takto chrání i ostatní svobody, především svobodu myšlení, projevu a svědomí. Tento výklad je historický a opírá se ještě o desátý bod Deklarace práv člověka a občana (z něhož jsou všechny podobné dokumenty odvozeny) který říká:
10. Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem.
Považujeme samozřejmě za nanejvýš alarmující, když takové výroky pronáší člověk, který by měl být z titulu své funkce povinen lidská práva hájit.
Petici můžete podepsat ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
