Hned je důležité podotknout, že pro procesy, o kterých tu mluvíme, je záměr autora irelevantní, čas a lidé se buď zmocní jeho díla a provedou s ním, co budou chtít, nebo je ani nezaznamenají. Uveďme si příklady.
Původně, jak píše Andé Maurois v Dějinách Francie, byla Encyklopedie v 18. století jen záležitostí nakladatelů. Pak se jí ovšem chopil Diderotův génius s vlastnostmi redakčního tajemníka, přizval ke spolupráci Montesquieua, Voltaira a d'Almeberta a společně získali pro své myšlenky celou zemi. Zpočátku za takovým podnikem neviděla cenzura nic jiného než pouhý slovník. Teprve postupně a přičiněním jasnozřivých lidí se ukázalo, že toto dílo nahrazuje středověký svět světem Newtonovým, světem vědy. Jak Maurois uvádí, těch dvacet sedm svazků si řeklo o čtyři tisíce tři sta předplatitelů. Když se Parlament a vysoké duchovenstvo, řekli bychom tehdejší establishment, bouřily, dal Ludvík XV. Encyklopedii konfiskovat. Když však potřeboval vědět, z čeho je složena rtěnka, musela mu paní de Pompadour příslušný svazek přinést. Nové paradigma vyzářilo vliv přesahující rozměr i té nejoptimističtější představy jejich autorů.
Přibližně ve stejné době vydal Goethe novelu Utrpení mladého Werthera a jeho trudnomyslný hrdina se také dočkal vlivu, se kterým se předem nedalo kalkulovat. Přísný francouzský racionalismus tak na evropské scéně pod náporem emocí z Německa připravuje závratě romantismu. Avšak Wertherovo působení na sklon mládeže k sebevraždám se naprosto nedalo srovnat s tím, co se podařilo jednomu skotskému učiteli. V Kingussie spáchal James Macpherson jeden z největších literárních podvrhů všech dob. V šedesátých letech 18. století postupně publikoval Fragmenty starověké poezie a vydával je za překlady díla legendárního galského pěvce Ossiana. K jeho obdivovatelům patřil Herder i Napoleon.
Mohutná vlna inspirativního ohlasu neminula ani naše kraje, jak by dosvědčil Václav Hanka. Jeho Rukopisy zasely semínka, z nichž vyrostla nejedna výrazná umělecká hodnota české hudby i výtvarného umění. Dá se kulturním podvodům zakázat inspirativní vliv? Koneckonců lze vůbec mluvit o podvodu tam, kde se i z nečestných pohnutek zrodilo umělecké dílo rezonující svým významem a zaměřením s dobovými potřebami lidí, dílo, které se stalo inspirací a obohacením, které odpovědělo na estetickou žízeň doby? Platí ve světě fikce ctnosti občanské společnosti, nebo se jaderná energie textu bere právě z jejich porušování?
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
