Do jisté míry je to obdoba cvičení, které pravidelně provádí i ČNB, ovšem s tím rozdílem, že stres-test pořádaný v ČR vychází z mnohem méně příznivých parametrů. Stačí si srovnat rozdíl mezi hloubkou propadu HDP, inflace, akciového a realitního trhu. Evropský test tedy nebyl až tak dramatický, jak se občas ozývá. Druhý fakt, který výsledky testů řekněme relativizuje, jsou použité kladné úrokové sazby. Nyní, kdy HDP eurozóny slušně roste a ECB stále zalévá trh novými eury a sráží tak mj. výnosy státních dluhopisů, by v negativním scénáři sazby po celé křivce navzdory skutečné deflaci měly vzrůst. Jistě, averze k riziku by se změnila, ale nevyvolal by takový scénář ještě větší poptávku po méně rizikových aktivech, jako jsou státní dluhopisy? No třeba ne…A aby obrázek o vypovídající schopnosti nejnovějších testů byl úplný, můžeme snad doplnit, že se cvičení neúčastnily portugalské a řecké banky a také, že oproti roku 2014 se testů zúčastnila méně než polovina bank.
To, že se nejstarší italská banka ocitne na takříkajíc prvním místě, se spekulovalo už před zveřejněním výsledků. Druhou příčku s kapitálem (CET1) pod hranicí 4,5 % obsadila Allied Irish Banks. Ostatní banky byly nad touto hranicí, i když řada ústavů se svými výsledky nebyla od minimálního požadavku dramaticky daleko. Když si shrneme výsledek aktuálního cvičení, lze říct, že evropský bankovní sektor čeká další konsolidace, která si vyžádá nový kapitál, odprodeje aktiv a nejspíše i fúze. Prozatím ovšem zůstává v centru pozornosti ten italský, který i bez negativního scénáře testu tíží neudržitelný podíl špatných úvěrů. O tom řeckém či portugalském nemluvě. A jak se zdá, schválený recept na ozdravení bank schválený nedávno v reakci minulou krizi, bude v tomto případě nepoužitelný.
Petr Dufek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
