Varování. Následující text obsahuje narativy neslučitelné s bezpečnostní koncepcí končící vlády Bohuslava Sobotky
Bude už tomu skoro 10 let, kdy jsem v jedné přednášce připomněl, že Česká republika není (!) zastupitelskou demokracií. Kdyby se jednalo o demokracii zastupitelskou, poznali bychom to mimo jiné podle toho, že třeba vesnické řemeslníky by ve sněmovně zastupoval někdo, kdo se obléká jako vesnický řemeslník, smrdí jako vesnický řemeslník, mluví jako vesnický řemeslník a tráví víc času s vesnickými řemeslníky než s experty z ministerstev. V ideálním případě by dál vedl svou živnost a dvakrát týdně jel do Prahy do parlamentu zamítnout pánům ty jejich blbosti.
To není nadsázka. Parlamenty byly založeny právě za účelem, aby takhle fungovaly! Kvůli tomu propukaly revoluce, aby v parlamentech neseděli moudří příslušníci elit, ale aby tam byli zástupci prostého lidu.
Česká demokracie je soutěžní v tom smyslu, že si lidé mohou vybrat, který příslušník politické třídy bude rozhodovat. Nemají ale faktickou možnost vyslat do parlamentu své zástupce.
Zdá se ale, že tento princip byl narušen. Proto ta panika a proto tolik řečí o tzv. extrémismu a fašismu. Kvičí příslušníci politické třídy a jejich mediální lokajové, nikdo jiný. A proto můžeme slyšet, že „svět se v pr..l obrací,“ když poslanec zastupujcí řemeslníky přijde na zkušební zasedání oblečený jako řemeslník.
Když na předsedu Pirátů prasklo, že požadoval zákaz festivalu židovské kultury a že otevřeně sympatizuje s fyzickou likvidací politických odpůrců, neoznačil ho za extrémistu nikdo. Protože všichni vědí, že Piráti žádný penězovod nepřeruší.
Průnik lidového chování či oblékání do sněmovny není nic, čeho bychom se měli bát nebo co by nám mělo vadit. Když si poslanci ponechají mentalitu normálních pracujících, nebude na tom nic špatného. Průšvih je, že v poslanecké sněmovně sedí profesionálové, kteří už desítky nepracovali a nemají nejmenší představu, čím žijí normální lidé. Toho bychom se měli bát, ne maskáčů a mikiny.
Mimochodem, ta moje stará přednáška pak byla otištěna v Okamurově knize Umění přímé demokracie a přečíst si ji můžete taky tady.
Petr Hampl
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
