I když pro letošní rok to úplně neplatí. Tady hodlá kabinet čelit špatnému odhadu ekonomického růstu a s tím souvisejícímu nižšímu výběru daní zmrazením zhruba 23 miliard korun na straně výdajů. Na to, aby si politici tento krok dobře promysleli, měli relativně dost času. Minimálně od podzimu loňského roku věděli, že ekonomika neporoste dvou a půl procentním tempem. Proto museli počítat s tím, že do státní pokladny doputuje méně peněz, než bylo ve sněmovně v příslušném zákonu o státním rozpočtu schváleno. Mohli tudíž pracovat na nejrůznějších variantách, jak zmiňovanému výpadku příjmů čelit.
Jak ukazuje realita, vydali se už poněkolikáté nejschůdnější cestou. Podle velikosti jednotlivých rozpočtových kapitol se politici rozhodli pozastavit určitý procentní podíl výdajů. Mimo jiné to znamená, že se nepustili do rozlišování podle toho, zda v některých oblastech státního rozpočtu není prostor pro razantnější škrty a zda jinde naopak neexistuje potřeba i přes zpomalení hospodářského růstu výdaje o něco zvýšit. Navíc tzv. zmrazení části peněz ještě neznamená, že nebudou utraceny. V tomto případě je jejich využití podmíněno souhlasem vlády. Zjednodušeně řečeno, nebude o nich moci rozhodnout samo ministerstvo, nebo konkrétní instituce. I z toho je zřejmé, že se jedná spíše o provizorní řešení a ještě s ne úplně jasným koncem. Nakolik bylo účinné, to ukáže až závěrečný účet, který bude vystaven a schválen na jaře příštího roku.
V neposlední řadě plošně a málo zdůvodněné zmrazení výdajů může přispět k omezení spotřeby, tím pádem i k nižšímu výběru daní, případně k růstu nezaměstnanosti a s tím související vyšší výplatou sociálních dávek. Přitom premiér Petr Nečas po nástupu k moci hovořil o tom, že dlouhodobě nelze jít cestou plošných škrtů, které zvládne i cvičená opice, ale že je potřeba se zaměřit na konkrétní věci. Jak by to mohlo vypadat po necelých dvou letech vládnutí, to nastínili ekonomičtí ministři. Už ne náklady na důchodovou reformu, ale špatným hospodářským vývojem, zdůvodňují sblížení sazeb DPH z místo původně odsouhlasených 17 a půl procenta na 20. Zároveň uvažují o zvýšení daní z příjmu, případně zavedení některých nových daní. Což by mělo na občany dvojí dopad. Jednak by jim zůstalo v peněženkách méně financí a zároveň by je museli vydávat za dražší zboží a služby. Týkalo by se to i těch nezbytných, jako jsou náklady na bydlení, na jídlo, nebo na zdravotní péči.
V dobách ekonomických problémů jiná cesta není. Problém je v tom, zda současný vývoj tuzemského hospodářství dospěl už do této fáze a politici vyčerpali všechny možnosti? Česká republika se ocitla v recesi. Postaral se o to pokles ekonomického růstu ve dvou čtvrtletích po sobě. Nejde však o dramatický propad v řádu procent, ale pouze v desetinách. Není to stav, se kterým by se nemohl státní rozpočet vyrovnat. Například tím, že dojde ke skutečné reformě státní správy. V 21. století, v době vyspělých technologií, neexistuje příliš argumentů pro její neustálé bobtnání. Ministr Kalousek sice navrhuje v této oblasti úspory, měly by však dosáhnout hranice 12 miliard korun. V porovnání s celkovými výdaji, to není závratná suma. Vzhledem k tomu, že provozní výdaje úřadů dosud prakticky neklesaly, vzhledem k existenci některých institucí, o jejichž smyslu lze pochybovat, lze v této sféře objevit větší rezervy. Podobně lze nahlížet i na nešetrné zacházení se státními financemi při zadávání veřejných zakázek.
Pokud by v těchto oblastech vláda dosáhla výraznějších úspor, nemusela by uvažovat o dočasném zmrazení důchodů. Přitom tento krok popírá slib kabinetu, že právě pomocí zvyšování penzí hodlají seniorům vyrovnat postupný růst dolní sazby DPH. Také nejnovější návrhy ekonomických ministrů názorně ukazují, že záleží pouze na politicích, zda budou pokračovat v celoplošných škrtech, nebo zda budou schopni a ochotni šetřit tam, kde je to potřeba.
Vyšlo na rozhlas.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
