Petr Hartman: Platy soudců zase míří k Ústavnímu soudu

01.04.2015 10:45

Ústavnímu soudu by se vyplatilo zřídit speciální senát, který by se zabýval pouze platy soudců. Tento problém se totiž v Brně řešil v uplynulých letech opakovaně.

Petr Hartman: Platy soudců zase míří k Ústavnímu soudu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

Vše nasvědčuje tomu, že se nyní schyluje k dalšímu dílu z tohoto seriálu. Mělo by jít o epizodu málo očekávanou.

V únoru letošního roku byla totiž uzavřena dohoda, která měla definitivně vyřešit spor vlády se soudci ohledně doplacení jejich platů, které byly vypočítávány nesprávným způsobem.

Předcházelo jí rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v prosinci loňského roku vyhověl žalobě jedné ze soudkyň. Ta argumentovala tím, že ministerstvo práce a sociálních věcí vychází ze špatně vypočítaného průměrného příjmu v nepodnikatelské sféře.

Do tohoto údaje byly totiž zahrnuty i zkrácené pracovní úvazky. Tím byl dosažený průměr nižší, než bez nich. Soudci tak pobírali méně peněz, než na kolik měli podle rozsudku správně nárok.

Vláda verdikt Nejvyššího soudu respektovala. Nesouhlasila však s tím, že by mzda soudcům měla být doplacena do správné výše zpětně. Bránit se proti tomu u Ústavního soudu sama nemohla, nebyla totiž přímým aktérem sporu.

Proto přistoupila k vyjednávání a dosáhla kompromisu. Představitelé justice souhlasili s tím, že jim bude zpětně doplacena pouze část sumy, na kterou mají nárok, a zbytku se dobrovolně vzdají.

Drtivá většina soudců tento kompromis respektovala. Tím mohla být celá záležitost považována za definitivně vyřešenou.

O její znovuotevření se postaral předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa.

S odstupem několika týdnů vyhověl přání ministerstva spravedlnosti a proti zmiňovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu, navzdory uzavřené dohodě, podal stížnost k Soudu ústavnímu.

Tím by se mohl znovu otevřít soudní spor o to, zda na zpětný doplatek mají soudci nárok. Podmiňovací způsob je v tuto chvíli na místě.

Předseda Ústavního soud Pavel Rychetský totiž v nedávné minulosti pochyboval o tom, zda se stížností budou vůbec zabývat. Podle něj není jisté, zda na její podání má Petr Jirsa právo.

Bez ohledu na toto rozhodnutí a ujišťování aktérů sporu, že se na uzavřené dohodě nic nemění, je de facto zpochybněna. Odmítne-li se Ústavní soud stížností zabývat, získají soudci neprůstřelný argument, že mají na zpětné doplacení nárok.

V reakci na tuto nečekanou žalobu by potom mohli od dohody odstoupit a žádat všechny peníze.

Vyhoví-li Ústavní soud Jirsově stížnosti, potom nebude mít vláda oporu v legislativě pro zpětnou výplatu špatně vypočítaných platů soudců a dohoda by platit neměla. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…