Po dnešním hlasování v Senátu je rozhodnuto o tom, že zmiňovaná část bude upravena. Slova „navždy vyloučeno“ zmizí a nahradí je výrok „po dobu trvání mandátu vyloučeno“. Převedeno do normální řeči. Zákonodárci ztratí tzv. doživotní imunitu. Pokud by je jejich kolegové odmítli z nějakého důvodu vydat k trestnímu stíhání, nově bude platit, že v momentu, kdy jim zanikne mandát poslance či senátora, bude moci být proti nim zahájeno. Dosud platilo, že v případě zamítavého stanoviska příslušné parlamentní komory to už nikdy možné nebylo.
Svým způsobem výsadní postavení zákonodárců bude alespoň částečně omezeno. Imunita zákonodárců nebyla vytvořena kvůli tomu, aby je chránila před případným trestním stíháním. Poslancům a senátorům má jednak umožnit, aby nebyli postiženi za své hlasování a projevy v parlamentu. Říká se tomu indemnita. Dále nabízí zákonodárcům možnost vyhnout se přestupkovému řízení. To v momentu, kdy mají pocit, že jsou kvůli svému politickému angažmá bezdůvodně šikanováni. Potom se jejich přestupkem zabývá mandátový a imunitní výbor.
V poslední řadě má imunita zajistit zvláštní režim ochrany před trestním stíháním. Ne však v tom slova smyslu, aby byli poslanci a senátoři nedotknutelní a mohli si dělat, co chtějí. Obě parlamentní komory mají pouze možnost posoudit, proč k trestnímu stíhání dochází. Zda není zneužito například k tomu, aby se nepohodlní zákonodárci ocitli na nějakou dobu za mřížemi. Třeba v momentu, kdy je potřeba prosadit nějaký zákon a kdy nepřítomnost zmiňovaných poslanců by mohla pomoci snížit počet hlasů potřebných k jeho schválení. Rovněž má imunita sloužit k tomu, aby nebyla účelově kriminalizovaná opozice a podobně.
Proto v ústavě existuje určitý ochranný mechanismus, který nejrůznějším excesům brání. Po pádu komunistického režimu a po neblahých zkušenostech s jeho praktikami, byla původně imunita zákonodárců pojata velmi široce. I když navázala na prvorepublikové tradice, byla podle názoru některých odborníků příliš rozsáhlá a neodpovídala pojetí běžnému v zavedených demokraciích. Od poloviny devadesátých let se to někteří politici snažili změnit.
Za téměř dvacet let se jim nakonec podařilo pouze upravit přestupkovou imunitu a zrušit imunitu doživotní. Třeba se postupně dopracují k tomu, že si ponechají pouze indemnitu. Tedy ochranu před postihem za hlasování a projevy v parlamentu.
Komentář zazněl v pořadu Názory a argumenty na Českém rozhlase Plus. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
