Petr Hartman: Služební zákon, prezidentovo veto a ústavní žaloba

02.09.2014 21:42

Prezident republiky Miloš Zeman nemá šanci zabránit přijetí služebního zákona v podobě, na jaké se dohodla vládní koalice s částí opozice.

Petr Hartman: Služební zákon, prezidentovo veto a ústavní žaloba
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman ve sněmovně přednesl projev, ve kterém sdělil své podmínky vetování služebního zákona

Vyjednaný kompromis podporuje kolem 150 poslanců. Tento počet bohatě stačí na přehlasování prezidentova veta. Ústavou je dáno, že zákon odmítnutý hlavou státu musí opětovně podpořit nadpoloviční většina poslanců, aby začal platit. Převedeno do řeči čísel, je to minimálně 101. Tu dá vládní koalice s částí opozice pohodlně dohromady.  

Nemusí tudíž přistoupit na Zemanovu podmínku. Prezident poslancům řekl, že by služební zákon nevetoval v případě, pokud by z něj vypadla pasáž umožňující existenci tzv. politických náměstků. Miloš Zeman v této souvislosti opakovaně hovořil o paragrafu 174.  

Přitom v návrhu, který byl v úterý odpoledne na internetu k dispozici, se pod ním skrývala slova o zjišťování a používání průměrného výdělku, který se řídí konkrétními paragrafy zákoníku práce. Rozpor v číslování jednotlivých pasáží zákona není podstatný.  

Důležitější jsou Zemanova slova o tom, že se s prohrou nespokojí a pokusí se pasáž týkající se tzv. politických náměstků zrušit prostřednictvím žaloby u Ústavního soudu. Dojde-li k tomu, bude zajímavé sledovat, jakou použije argumentaci. Ve sněmovně hovořil o přílepku, který nemá v tomto zákoně co dělat.  

Kritizovaná pasáž je však pevnou součástí celé konstrukce, jak oddělit politické vedení ministerstev od úředníků. Nebyla tam dodána dodatečně a ještě navíc nebyla přičleněna k jiné normě, která se bezprostředně státní služby netýká. Definici tzv. přílepku tudíž na první pohled nesplňuje.  

Ostatně existence tzv. politických náměstků je obsažena i v zákonu, který byl přijat v roce 2002 a do dnešního dne nenabyl účinnosti. Na takovýchto základech postavená ústavní stížnost by nemusela mít šanci na úspěch. Z pohledu odpolitizování státní správy není existence tzv. politických náměstků důležitá.  

Podstatné je to, že vláda bude výrazně ovlivňovat jmenování státních tajemníků a jejich prostřednictvím obsazování dalších významných postů ve vedení resortů. To sice prezidentovi vadí, ale paradoxně ne natolik, aby kvůli tomu služební zákon vetoval.  

Ten, bez ohledu na jeho případnou ústavní stížnost, vstoupí od začátku příštího roku v platnost a začne se podle něj formovat státní správa v České republice.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Filip Šebesta: O prvním máji a dvou různých hloučcích

9:44 Filip Šebesta: O prvním máji a dvou různých hloučcích

První máj je v Čechách – pod vlivem veršů Karla Hynka Máchy, tedy nejpozději od dob národního obroze…