Petr Hartman: Zemanova 101

25.07.2013 22:16

Prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy kabinetu. Takovýmto způsobem upravuje česká ústava roli hlavy státu při vzniku vlády. Zmiňovaným slovům však předchází jedna zásadní věta – vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

Petr Hartman: Zemanova 101
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Vyplývá z ní, že bez její podpory nemůže normálně fungovat. Výraz normálně je myšlen tak, že musí získat důvěru v dolní parlamentní komoře. Nechce-li promarnit své dva pokusy, měl by Miloš Zeman respektovat tyto zákonitosti. Jinak se může do historie země zapsat jako první prezident, který nezvládl nepříliš složitý úkol. Tím je vyhodnotit rozložení sil ve sněmovně a na základě toho jmenovat premiérem člověka, který bude schopen pro svůj kabinet získat důvěru.

První pokus Zeman podle všeho obětoval tomu, aby co nejvíce oslabil pozici Bohuslava Sobotky v čele sociální demokracie. Výroky z Hradu zároveň naznačují, že i druhý pokus by nemusel vést ke vzniku vlády mající šanci na vyslovení důvěry ve sněmovně. Požadavek notářsky ověřených minimálně 101 podpisů od bývalé vládní koalice lze jednak považovat za její veřejné ponížení, jednak za uměle vytvořenou překážku, kterou může Zeman zdůvodnit, proč nemůže jmenovat pravicový kabinet.

Nechtějí-li se politici nechat od hlavy státu šikanovat a urážet, neměli by na takovouto podmínku přistoupit. Podaří-li se jim udržet jednotu, dříve nebo později nad prezidentem v této záležitosti stejně zvítězí. Rusnokův kabinet by neměl získat důvěru. I když může Miloš Zeman protahovat jednání o vytvoření další vlády na řadu týdnů, neměl by nechat Rusnokův tým v demisi dovládnout až do května příštího roku.

Po druhém a opět neúspěšném pokusu o sestavení vlády přejde tato pravomoc podle ústavy do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny. Ta by měla vnímat rozložení sil v dolní parlamentní komoře a navrhnout takového premiéra, který by důvěru měl získat. Pokud by se jí to nepodařilo, následovalo by rozpuštění sněmovny a nové volby.

Zkrátka i s přímo zvoleným prezidentem stále ještě žijeme v parlamentní demokracii, kde o fungování vlády nerozhoduje svévolně autoritativní hlava státu, ale sněmovní většina. Z výroků a chování některých politiků se může zdát, že jim to buďto nedochází, nebo vsadili na prezidentskou kartu. Jinak by ani neuvažovali o tom, že by podpořili Rusnokovu vládu, nebo donesli na Hrad minimálně 101 notářsky ověřených podpisů. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Tomio Okamura byl položen dotaz

migranti

V rozhovoru pro PL jste řekl, že hnutí SPD tady nechce žádné africké a islámské migranty. Ty ale podle všeho k nám ani nechtějí. Jak se ale stavíte k přijímání uprchlíků z Ukrajiny? A vracel byste na Ukrajinu bojeschopné muže? A pokud ano, jak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…