Podezření je jasné, vládní pravicové strany se obávaly, že ve volbách prohrají s proputinovskou levicí a jejich politici či s nimi spříznění podnikatelé se zajistili odesláním příslušné miliardy.
Pravice volby v listopadu těsně vyhrála, teď se však neví, jak ustojí skandál, při kterém se ztratila částka ve výši patnácti procent hrubého domácího produktu Moldavska.
Dopady mohou být zničující a Moldavsko se v důsledku skandálu může stát po čtvrtstoletí opět satelitem Ruska. Hlavním kritikem vlády je šéf socialistické strany Ivan Dogon. Jde o stranu nalevo od komunistů, která sdružila voliče žádající bližší vztahy k Rusku.
Další příklad nabízí Chile, donedávna vzorový příklad, jak může fungovat kapitalismus v Jižní Americe. Zásadní liberální reformy sedmdesátých let sice provedl diktátor Augusto Pinochet, přesto je vedli ekonomové vzdělaní na amerických vysokých školách.
Liberální kapitalismus přinesl do země prosperitu, kterou mohly ostatní jihoamerické státy vedené levicovými diktátory a autoritářskými politiky jenom závidět. Po čtyřiceti letech se však zdá, že nastávají zlé časy.
Země se propadla do krize a zatím nedokáže najít cestu, jak se z ní dostat. Důvodem je nečekané zjištění, že celý ekonomický systém je úplně prohnilý, jak ukazuje příběh dvou podnikatelů známých pod přezdívkou Los Carlos.
Internetové stránky Patria-online popisují, jak před desítkami let ovládli chilské pojišťovny, banky, realitní společnosti i penzijní fondy, zároveň platili politické strany, které se zavázaly, že udrží ekonomický systém v současném stavu, aby obchody Los Carlos dobře běžely.
To je ovšem problém ve chvíli, kdy jsou naopak třeba reformy, které by ekonomiku dostaly z krize.
Chile tak stojí blízko k převratu, které může vynést k moci levicové populisty jako v jiných jihoamerických zemích a vrátit zemi do nešťastných časů prezidenta Salvadora Allenda.
Samozřejmě to Čechům něco připomíná. Pád pravicových stran, které se staly závislými na obyčejných kriminálnících, možná vede také u nás ke konci epochy, která byla ve znamení liberálního kapitalismu a k dalekosáhlým změnám, které však mohou klidně být k horšímu.
Také v Česku může vzniknout korporativní stát, který půjde na ruku různým mafiím, bude podplácet své občany přerozdělováním peněz a nutně půjde k ekonomickému krachu.
Východní Evropa a Jižní Amerika mají leccos společného, především jsou periferiemi euroatlantické civilizace, ke které se čas od času snaží přiblížit. Ovšem často přitom selhávají třeba právě tím, že se politická elita projeví jako kleptokracie, kterou pak svrhne silný politik typu Putina nebo Orbána.
Nutno říci, že běžní občané Západu na takový vývoj reagují doporučením, ať se Evropa od své východní periferie odstřihne, protože se zeměmi zamořenými oligarchy případně mafiemi se vůbec nedá jednat.
Nemusí to tak skončit, protože je možné změnit pravidla, podle kterých funguje ekonomika i politika. Zdrcující zkušenosti ze selhání polistopadového liberálního modelu se mohou stát podnětem k zavedení účinných regulací, s jejichž pomocí se východoevropské a jihoamerické země do euroatlantického prostoru naopak přiblíží. To je úkol nejen pro Moldavsko a Chile.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: Český rozhlas
